Internetová poradna i-EKIS / odpověď
7.9.25 / dotaz č. 222419
Dobrý den,
Rozhoduji se při výstavbě bungalov užitná plocha 122m2 zateplení 150mm polystyren 300mm cihla vytapeni mezi :
Elektricke podlahové topení a fve
Vs
Podlahové vodní a TČ voda vzduch
Energetická ztráta budovy by mela byt 6.5 bez
rekuperace a 4.5 s rekuperaci.
Jako alternativní zdroj je krbova akumulační vlozka.
Prosím o radu, která s možností je efektivnější,úspornější pro danou stavbu.
Rozhoduji se při výstavbě bungalov užitná plocha 122m2 zateplení 150mm polystyren 300mm cihla vytapeni mezi :
Elektricke podlahové topení a fve
Vs
Podlahové vodní a TČ voda vzduch
Energetická ztráta budovy by mela byt 6.5 bez
rekuperace a 4.5 s rekuperaci.
Jako alternativní zdroj je krbova akumulační vlozka.
Prosím o radu, která s možností je efektivnější,úspornější pro danou stavbu.
Dobrý den,
tento dotaz není jednoduché zodpovědět přímo, spíše říci důvody pro jednotlivé z nich. Rozhodnutí bude poté na Vás.
Při uvažování ztráty 6,5 kW se dá předpokládat roční potřeba tepla ve výši 13 000 kWh = 13 MWh (odhad 2000 hodin na vytápění). Cenu elektrické energie včetně distribuce bude uvažována ve výši 4,5 Kč/kWh včetně distribuce.
První varianta (FVE a elektrické podlahové topení) bude s velkou pravděpodobností levnější řešení, které by sloužilo výtečně. Jen není možno "jednoduše" tento způsob vytápění změnit v případě změny zdroje vytápění.
Pokud vezmeme tedy potřebu 13 MWh na vytápění, účinnost podlahového vytápění je 99 %. Spotřeba elektrické energie na vytápění by tedy mohla být : 13/0,99 =13,13 MWh a celkové náklady by byly 59 100 Kč. Fotovoltaická elektrárna moc v zimním období topnému systému nepomůže, takže se dá předpokládat, že většina energie bude muset být nakoupena ze sítě. Tato skutečnost je pro obě řešení stejná.
U druhé varianty, která bude nákladnější, je do budoucna možnost díky vodnímu vytápění změnit zdroj (za peletky, propojit krbová kamna s výměníkem, plynový kotel, ....). Je tedy možná vyšší variabilita.
U této varianty je stejná potřeba 13 MWh, účinnost systému je kolem 93 %, avšak zdroj může mít účinnost 350-550 % ( COP 3,5-5,5 v závislosti na tepelném čerpadle a výstupní teplotě). Pokud by se uvažovala nejnižší hodnota, tak by potřeba elektrické energie byla
13/0,93/3,5 = 3,83 MWh. Náklady na vytápění by tedy činily 17 230 Kč. Pokud by došlo k napojení na vložku, tak by mohla být potřeba ještě nižší.
Rozdíl v nákladech na vytápění by tedy mohl být až téměř 42 000 Kč. Jedná se však o maximální rozdíl při tuhé zimně a dlouhé době zimy. V posledních letech tato skutečnost příliš nenastává, takže finanční rozdíl nebude tak velký.
Výkonově zda uvažovat dům s rekuperací a nebo bez rekuperace budou finanční nároky mezi variantami celkem minimální, spotřeba by však byla o 1/3 nižší.
Vzduchotechnika však přinese vyšší standard bydlení, díky zajištění dostatečnému množství čerstvému vzduchu a odvodu vodních par z vnitřního prostředí. Díky tomuto může napomoci předcházení tvoření plísní a jiných případných degradačních problému.
Oba systémy mají své výhody (finanční rozdíl provozních nákladů, možnost záměny zdroje) i nevýhody (hlavně finanční náročnost druhého systému).
Počítat s přínosy FVE pro zimní měsíce není příliš vhodné vzhledem ke krátké době osvitu a zhoršeného oslunění.
tento dotaz není jednoduché zodpovědět přímo, spíše říci důvody pro jednotlivé z nich. Rozhodnutí bude poté na Vás.
Při uvažování ztráty 6,5 kW se dá předpokládat roční potřeba tepla ve výši 13 000 kWh = 13 MWh (odhad 2000 hodin na vytápění). Cenu elektrické energie včetně distribuce bude uvažována ve výši 4,5 Kč/kWh včetně distribuce.
První varianta (FVE a elektrické podlahové topení) bude s velkou pravděpodobností levnější řešení, které by sloužilo výtečně. Jen není možno "jednoduše" tento způsob vytápění změnit v případě změny zdroje vytápění.
Pokud vezmeme tedy potřebu 13 MWh na vytápění, účinnost podlahového vytápění je 99 %. Spotřeba elektrické energie na vytápění by tedy mohla být : 13/0,99 =13,13 MWh a celkové náklady by byly 59 100 Kč. Fotovoltaická elektrárna moc v zimním období topnému systému nepomůže, takže se dá předpokládat, že většina energie bude muset být nakoupena ze sítě. Tato skutečnost je pro obě řešení stejná.
U druhé varianty, která bude nákladnější, je do budoucna možnost díky vodnímu vytápění změnit zdroj (za peletky, propojit krbová kamna s výměníkem, plynový kotel, ....). Je tedy možná vyšší variabilita.
U této varianty je stejná potřeba 13 MWh, účinnost systému je kolem 93 %, avšak zdroj může mít účinnost 350-550 % ( COP 3,5-5,5 v závislosti na tepelném čerpadle a výstupní teplotě). Pokud by se uvažovala nejnižší hodnota, tak by potřeba elektrické energie byla
13/0,93/3,5 = 3,83 MWh. Náklady na vytápění by tedy činily 17 230 Kč. Pokud by došlo k napojení na vložku, tak by mohla být potřeba ještě nižší.
Rozdíl v nákladech na vytápění by tedy mohl být až téměř 42 000 Kč. Jedná se však o maximální rozdíl při tuhé zimně a dlouhé době zimy. V posledních letech tato skutečnost příliš nenastává, takže finanční rozdíl nebude tak velký.
Výkonově zda uvažovat dům s rekuperací a nebo bez rekuperace budou finanční nároky mezi variantami celkem minimální, spotřeba by však byla o 1/3 nižší.
Vzduchotechnika však přinese vyšší standard bydlení, díky zajištění dostatečnému množství čerstvému vzduchu a odvodu vodních par z vnitřního prostředí. Díky tomuto může napomoci předcházení tvoření plísní a jiných případných degradačních problému.
Oba systémy mají své výhody (finanční rozdíl provozních nákladů, možnost záměny zdroje) i nevýhody (hlavně finanční náročnost druhého systému).
Počítat s přínosy FVE pro zimní měsíce není příliš vhodné vzhledem ke krátké době osvitu a zhoršeného oslunění.
Odpovídá: Ing. Roman Pliska - M-EKIS Prostějov, Ing. Roman Pliska tisk