Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

4.9.25 / dotaz č. 222322
Dobrý den,

prosím o Váš názor na správnost rozúčtování nákladů na vytápění v bytovém domě. Dům je z roku 2022 a nebyly u něj stanoveny polohové koeficienty. Předsedkyně výboru proto nechala shromáždění vlastníků odhlasovat, že bude pro rozúčtování nákladů na vytápění použit koeficient 1,00. Protože máme rohový byt, vznesl jsem proti nepoužití polohových koeficientů námitku. Námitka však byla zamítnuta s odůvodněním, že dům je kvalitně zateplen, dále že způsob užívání bytu má vliv na spotřebu v řádu desítek procent, kdežto poloha bytu jen jednotek procent, navíc že koeficient polohy se uplatňuje jen ve spotřební složce, v níž jsou další korekce/omezení (limit -80/+200% průměrné spotřeby). První můj dotaz: Je toto všechno pravda? Skutečně náš byt na svoji polohu v bytovém domě nedoplácí?

V souvislosti s novelou vyhlášky č. 269/2015 Sb., která pro náš dům změnila poměr základní ku spotřební složce ze 40:60 na 60:40, zas předsedkyně výboru využila vyhláškou dané možnosti úpravy uvedeného poměru v rozmezí +/-10 procentních bodů a se slovy, že „je v zájmu nás všech, aby vliv spotřební složky v nákladech na vytápění byl co nejvyšší“ nechala odhlasovat úpravu na 50:50. Druhý můj dotaz: Skutečně je pravda, že je v našem zájmu, aby vliv spotřební složky v rozúčtování nákladů na vytápění byl co nejvyšší, když – na rozdíl od předsedkyně výboru, která má ten největší byt – my máme jen malý byt? Nebylo by pro nás výhodnější, aby naopak základní složka byla co nejvyšší?

Děkuji.
Dobrý den,
vyhláška č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na dodávku tepla a teplé vody v §3 uvádí:
(2) Při rozdělení spotřební složky nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce mezi příjemce služeb se vychází z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Přitom se použijí korekce a výpočtové metody zohledňující i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou.
Z toho odvozuji, že je zohlednění polohových koeficientů povinné.

Nastavení poměru základní a spotřební složky se opět řídí vyhláškou č. 269/2015 Sb.:

§ 3 Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce
(1) Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 40 % až 60 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb podle klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti budovy podle průměrného součinitele prostupu tepla podle přílohy č. 6 k této vyhlášce; takto určenou základní složku může následně snížit či zvýšit až o 10 procentních bodů.

Procentní hodnota základní složky se určí podle průměrného součinitele prostupu tepla Uem podle § 3 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, určeného podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, a to tak, že bude
a) pro hodnotu Uem nižší nebo rovnou limitní hodnotě pro klasifikační třídu C energetické náročnosti budovy ve výši 60 %,
b) pro hodnotu Uem vyšší než limitní hodnota pro klasifikační třídu C energetické náročnosti budovy a současně nižší nebo rovnou hodnotě pro klasifikační třídu E tohoto ukazatele ve výši 50 %,
c) pro ostatní budovy a budovy, kde není hodnota Uem známa, nebo ji zjistit nelze, ve výši 40 %.

Doporučuji případně stránky Ministerstva pro místní rozvoj, kde jsou uvedeny odpovědi na časté dotazy v této oblasti.

S pozdravem
Robert Šafránek