Internetová poradna i-EKIS / odpověď
24.2.25 / dotaz č. 218121
Dobrý den,
přestěhovala jsem se do nového panelového domu (spravovaného SVJ) . Překvapilo mě, že v bytě nejsou žádné měřáky tepla. Rozúčtování nákladů SVJ provádí dle m2, nebere se tedy v úvahu reálná spotřeba tepla dané bytové jednotky. Ještě doplním, že PENB je B (76). Není snad zákonná povinnost mít v bytech měřáky tepla?
Děkuji předem za odpověď
Lucie V.
přestěhovala jsem se do nového panelového domu (spravovaného SVJ) . Překvapilo mě, že v bytě nejsou žádné měřáky tepla. Rozúčtování nákladů SVJ provádí dle m2, nebere se tedy v úvahu reálná spotřeba tepla dané bytové jednotky. Ještě doplním, že PENB je B (76). Není snad zákonná povinnost mít v bytech měřáky tepla?
Děkuji předem za odpověď
Lucie V.
Dobrý den,
Zjednodušeně:
náklady na teplo nemohou být vyčísleny bez skutečného změření tepla, jelikož náklady se dělí na ZÁKLADNÍ a SPOTŘEBNÍ složku.
Podrobněji:
Rozúčtování nákladů na vytápění a přípravu teplé vody se provádí dle Vyhlášky č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Náklady se děli na ZÁKLADNÍ a SPOTŘEBNÍ složku. Dle aktuálního znění Vyhlášky je od 1.1.2024 ZÁKLADNÍ složka nákladů na vytápění 40, 50 nebo 60 % a to dle klasifikační třídy průměrného součinitele prostupu tepla (Uem) podle přílohy č. 6 této Vyhlášky, nikoli tedy dle klasifikační třídy budovy uvedené v průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). Průměrný součinitel prostupu tepla je uveden v grafické části PENB a hodnotí kvalitu obálky budovy, zjednodušeně jak moc je dům zateplen. Takto určenou základní složku může poskytovatel ještě snížit nebo zvýšit o 10 procentních bodů.
Jinými slovy, čím je obálka budovy kvalitnější, tím je základní složka vyšší, a tedy podíl na nákladech za teplo jednotlivých bytů (jednotek) je méně závislý na skutečné spotřebě tepla v jednotkách daných náměry měřidel tepla a více závislý na velikosti započitatelné podlahové plochy.
Zbytek nákladů tvoří tzv. SPOTŘEBNÍ složku. Při jejím rozdělení mezi příjemce služeb (byty, jednotky) se vychází z náměrů měřidel tepla s tím, že se použijí korekce zohledňující rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou. Dále se uplatňuje korekce upravující případné velké rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy u jednotlivých jednotek. Náklady nesmí u příjemců služeb překročit v zúčtovací jednotce hodnotu o 30 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměrné ceně tepla na 1 m2. U bytů, kde náklad překračuje tyto hranice, se dorovná na limitní hodnoty, tedy 70 % nebo 200 % průměrné ceny. Náklad na jednotku je pak součinem upravené hodnoty a započitatelné plochy bytu. Upravené náklady na všechny byty, kde jsou hodnoty takto přepočítány, se odečtou od celkového nákladu na dům a ten se rozdělí mezi ostatní jednotky.
Jakým přesným způsobem provádí Vaše SVJ rozúčtování na jednotlivé byty (jednotky) doporučuji oslovit přímo zástupce SVJ.
Přeji pěkný den
Zjednodušeně:
náklady na teplo nemohou být vyčísleny bez skutečného změření tepla, jelikož náklady se dělí na ZÁKLADNÍ a SPOTŘEBNÍ složku.
Podrobněji:
Rozúčtování nákladů na vytápění a přípravu teplé vody se provádí dle Vyhlášky č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Náklady se děli na ZÁKLADNÍ a SPOTŘEBNÍ složku. Dle aktuálního znění Vyhlášky je od 1.1.2024 ZÁKLADNÍ složka nákladů na vytápění 40, 50 nebo 60 % a to dle klasifikační třídy průměrného součinitele prostupu tepla (Uem) podle přílohy č. 6 této Vyhlášky, nikoli tedy dle klasifikační třídy budovy uvedené v průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). Průměrný součinitel prostupu tepla je uveden v grafické části PENB a hodnotí kvalitu obálky budovy, zjednodušeně jak moc je dům zateplen. Takto určenou základní složku může poskytovatel ještě snížit nebo zvýšit o 10 procentních bodů.
Jinými slovy, čím je obálka budovy kvalitnější, tím je základní složka vyšší, a tedy podíl na nákladech za teplo jednotlivých bytů (jednotek) je méně závislý na skutečné spotřebě tepla v jednotkách daných náměry měřidel tepla a více závislý na velikosti započitatelné podlahové plochy.
Zbytek nákladů tvoří tzv. SPOTŘEBNÍ složku. Při jejím rozdělení mezi příjemce služeb (byty, jednotky) se vychází z náměrů měřidel tepla s tím, že se použijí korekce zohledňující rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou. Dále se uplatňuje korekce upravující případné velké rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy u jednotlivých jednotek. Náklady nesmí u příjemců služeb překročit v zúčtovací jednotce hodnotu o 30 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměrné ceně tepla na 1 m2. U bytů, kde náklad překračuje tyto hranice, se dorovná na limitní hodnoty, tedy 70 % nebo 200 % průměrné ceny. Náklad na jednotku je pak součinem upravené hodnoty a započitatelné plochy bytu. Upravené náklady na všechny byty, kde jsou hodnoty takto přepočítány, se odečtou od celkového nákladu na dům a ten se rozdělí mezi ostatní jednotky.
Jakým přesným způsobem provádí Vaše SVJ rozúčtování na jednotlivé byty (jednotky) doporučuji oslovit přímo zástupce SVJ.
Přeji pěkný den