Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon)
1. Podmínky
podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích 2.
Změna zákona o
zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky 3. Změna zákona o
působnosti orgánů České republiky v oblasti cen 4. Změna
živnostenského zákona 5. Změna zákona o
chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých
dalších zákonů 6. Účinnost
ze dne 28. listopadu 2000
Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
ČÁST PRVNÍ
PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V
ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH
Hlava I
Obecná část
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje podmínky podnikání, výkon státní
správy a regulaci v energetických odvětvích, kterými jsou
elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a
povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) regulací usměrňování podnikání v energetických
odvětvích za účelem nahrazení některých účinků hospodářské soutěže a
vytváření předpokladů pro její vznik a fungování, ochrany zájmů
spotřebitelů i držitelů licencí a zajištění spolehlivých dodávek
elektřiny, plynu a tepelné energie,
b) stavem nouze omezení nebo přerušení dodávek energie
na celém území České republiky nebo na její části z důvodů a
způsobem uvedeným v tomto zákoně,
c) odpovědným zástupcem fyzická osoba ustanovená
držitelem licence na výrobu, přenos a distribuci elektřiny, na
přepravu, distribuci a uskladňování plynu, na výrobu a rozvod
tepelné energie a na obchod s elektřinou nebo plynem (dále jen
"držitel licence"), která odpovídá za výkon licencované činnosti
podle tohoto zákona.
(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí
a) v elektroenergetice
1. distribucí elektřiny doprava elektřiny distribuční
soustavou,
2. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor
vedení a zařízení 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení 110
kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o
napětí 0,4/0,23 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV a 35 kV sloužící k
zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky,
včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a
telekomunikační techniky; distribuční soustava je zřizována a
provozována ve veřejném zájmu,
3. elektrickou přípojkou zařízení, které začíná
odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a
mimo ní odbočením od vedení distribuční soustavy směrem k
odběrateli, a je určeno k připojení odběrných elektrických
zařízení,
4. elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení
elektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci,
přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků
nezbytných pro zajištění jejich provozu,
5. elektrizační soustavou České republiky vzájemně
propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a
distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek a přímých vedení,
a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a
telekomunikační techniky (dále jen "elektrizační soustava"),
6. chráněným zákazníkem fyzická či právnická osoba,
která má právo na připojení k distribuční soustavě a na dodávku
elektřiny ve stanovené kvalitě a za regulované ceny,
7. kombinovanou výrobou elektřiny a tepla výroba
elektřiny, která vzniká současně při výrobě tepla za účelem jeho
dodávek fyzickým či právnickým osobám a pro technologické účely,
8. konečným zákazníkem fyzická či právnická osoba
odebírající elektřinu pro vlastní užití; konečným zákazníkem je
oprávněný zákazník nebo chráněný zákazník,
9. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření,
přenos a zpracování naměřených hodnot,
10. nízkým napětím napětí mezi fázemi do 1000 V
včetně,
11. obchodníkem s elektřinou fyzická či právnická
osoba, která je držitelem licence na obchod s elektřinou a nakupuje
elektřinu za účelem jejího prodeje,
12. obnovitelným zdrojem využitelný zdroj energie,
jehož energetický potenciál se trvale a samovolně obnovuje
přírodními procesy,
13. odběratelem fyzická či právnická osoba odebírající
elektřinu,
14. odběrným místem odběrné elektrické zařízení
jednoho odběratele, včetně měřicích transformátorů, na souvislém
pozemku, do kterého se uskutečňuje dodávka elektřiny a jehož odběr
je měřen jedním měřicím zařízením nebo jiným způsobem na základě
dohody; souvislým pozemkem se rozumí i pozemek, který je přerušen
veřejnou komunikací, jestliže je splněna podmínka technologické
návaznosti,
15. operátorem trhu právnická osoba zajišťující
koordinaci nabídky a poptávky na trhu s elektřinou na území České
republiky,
16. oprávněným zákazníkem fyzická či právnická osoba,
která má právo přístupu k přenosové soustavě a distribučním
soustavám za účelem volby dodavatele elektřiny,
17. podpůrnými službami činnosti fyzických či
právnických osob, jejichž zařízení jsou připojena k elektrizační
soustavě, které jsou určeny k zajištění systémových služeb,
18. provozováním distribuční soustavy veškerá činnost
provozovatele distribuční soustavy související se zabezpečením
spolehlivé distribuce elektřiny,
19. provozováním přenosové soustavy veškerá činnost
provozovatele přenosové soustavy související se zabezpečením
spolehlivého přenosu elektřiny,
20. provozovatelem distribuční soustavy fyzická či
právnická osoba, která je držitelem licence na distribuci
elektřiny,
21. provozovatelem přenosové soustavy právnická osoba,
která je držitelem licence na přenos elektřiny,
22. přenosem doprava elektřiny přenosovou soustavou
včetně dopravy elektřiny po mezistátních vedeních,
23. přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor
vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110
kV, uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavy,
sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České
republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států,
včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a
telekomunikační techniky; přenosová soustava je zřizována a
provozována ve veřejném zájmu,
24. přímým vedením vedení na území České republiky
zřízené dodatečně k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, se
kterou je elektricky propojeno a které není vlastněno provozovatelem
přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,
25. regulovaným přístupem možnost použití přenosové
soustavy nebo distribuční soustavy pro dopravu elektřiny na základě
podmínek stanovených tímto zákonem a za regulované ceny stanovené
Energetickým regulačním úřadem,
26. systémovými službami činnosti provozovatele
přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav pro
zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy České republiky
s ohledem na provoz v rámci propojených elektrizačních soustav,
27. vymezeným územím oblast, v níž má držitel licence
na distribuci elektřiny povinnost dodávat elektřinu chráněným
zákazníkům a povinnost připojit každého odběratele, který o to
požádá a splňuje podmínky stanovené tímto zákonem,
28. výrobcem fyzická či právnická osoba, která vyrábí
elektřinu a je držitelem licence na výrobu elektřiny,
29. výrobnou elektřiny energetické zařízení pro
přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující technologické
zařízení pro přeměnu energie, stavební část a všechna nezbytná
pomocná zařízení,
b) v plynárenství
1. distribucí plynu doprava plynu distribuční
soustavou sloužící převážně k zásobování konečných zákazníků,
2. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor
velmi vysokotlakých, vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých
plynovodů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení
k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních
systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na
kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci
plynu; distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu,
3. chráněným zákazníkem každý konečný zákazník, který
není oprávněným zákazníkem,
4. konečným zákazníkem fyzická či právnická osoba
nakupující plyn pro vlastní spotřebu,
5. obchodníkem s plynem držitel licence na obchod s
plynem nakupující plyn za účelem jeho dalšího prodeje ostatním
účastníkům trhu s plynem, s výjimkou chráněných zákazníků,
6. odběrným místem místo, ve kterém se nachází měřicí
zařízení a kde je měřeno množství plynu dodávané jednomu konečnému
zákazníkovi,
7. odběrným plynovým zařízením veškerá zařízení
počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití
plynu; není jím měřicí zařízení,
8. oprávněným zákazníkem každý konečný zákazník, jehož
roční spotřeba naměřená v jednom odběrném místě je vyšší než hodnota
stanovená podle § 55 odst. 2 a prováděcím právním předpisem,
9. plynárenskou soustavou vzájemně propojený soubor
zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně
systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu
informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
které slouží k provozování těchto zařízení,
10. plynárenským podnikatelem fyzická či právnická
osoba, která se na základě licence udělené podle tohoto zákona
zabývá výrobou, těžbou nebo provozováním přepravní soustavy nebo
provozováním distribuční soustavy anebo provozováním podzemního
zásobníku plynu,
11. plynárenským zařízením plynovody, plynovodní
přípojky a technologické objekty s nimi související,
12. plynem zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn
čistý, degazační a generátorový plyn, bioplyn, propan, butan a
jejich směsi, pokud nejsou používány pro pohon motorových
vozidel,
13. plynovodní přípojkou zařízení spojující
distribuční soustavu a odběrné plynové zařízení,
14. plynovým zařízením zařízení pro výrobu a úpravu
plynu, podzemní zásobníky plynu, zásobníky zkapalněných plynů,
plynojemy, plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresní a regulační
stanice, nízkotlaké, středotlaké, vysokotlaké, velmi vysokotlaké a
přímé plynovody,
15. podzemním zásobníkem plynu plynové zařízení,
včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu
informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
sloužící k uskladňování plynu; podzemní zásobník plynu je provozován
ve veřejném zájmu,
16. provozováním distribuční soustavy veškerá činnost
provozovatele distribuční soustavy související se zabezpečením
spolehlivé distribuce plynu a dodávky chráněným zákazníkům,
17. provozováním podzemního zásobníku plynu veškerá
činnost provozovatele podzemního zásobníku plynu související se
zabezpečením podzemního uskladňování plynu,
18. provozováním přepravní soustavy veškerá činnost
provozovatele přepravní soustavy související se zabezpečením
spolehlivé přepravy plynu,
19. provozovatelem distribuční soustavy fyzická či
právnická osoba, která provozuje distribuční soustavu a je držitelem
licence na distribuci plynu,
20. provozovatelem podzemního zásobníku fyzická či
právnická osoba, která provozuje podzemní zásobník a je držitelem
licence na uskladňování plynu,
21. provozovatelem přepravní soustavy fyzická či
právnická osoba, která provozuje přepravní soustavu a je držitelem
licence na přepravu plynu,
22. přepravní soustavou vzájemně propojený soubor
velmi vysokotlakých a vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic,
včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu
informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, na
kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu;
přepravní soustava je provozována ve veřejném zájmu,
23. přepravou doprava plynu přepravní soustavou,
24. přímým plynovodem plynovod, který není součástí
přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a který je dodatečně
zřízený pro dodávku plynu oprávněnému zákazníkovi,
25. vymezeným územím oblast stanovená v udělené
licenci na distribuci plynu, ve které má držitel této licence
povinnosti a práva stanovené tímto zákonem,
26. výrobcem fyzická či právnická osoba, která vyrábí
či těží plyn a je držitelem licence na výrobu plynu,
27. výrobnou plynu zařízení na výrobu nebo těžbu plynu
včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde
uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu plynu,
c) v teplárenství
1. distributorem tepelné energie vlastník nebo nájemce
rozvodného tepelného zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje
nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické či
právnické osobě,
2. dodavatelem tepelné energie fyzická či právnická
osoba dodávající tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě;
dodavatelem může být výrobce, distributor a rovněž vlastník nebo
společenství vlastníků zajišťující tepelnou energii jako plnění
poskytované s užíváním bytů či nebytových prostorů nebo k
technologickým účelům,
3. dodávkou tepelné energie dodávka energie tepla nebo
chladu k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou;
dodávka energie tepla k dalšímu využití se uskutečňuje ve veřejném
zájmu,
4. konečným spotřebitelem fyzická či právnická osoba,
která dodanou tepelnou energii pouze spotřebovává,
5. odběratelem tepelné energie distributor, vlastník
či společenství vlastníků odběrného tepelného zařízení,
6. odběrem tepelné energie převzetí dodávky tepelné
energie od výrobce nebo distributora ke konečné spotřebě nebo
dalšímu využití,
7. odběrným místem místo plnění stanovené ve smlouvě o
dodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z
vlastnictví dodavatele do vlastnictví odběratele,
8. odběrným tepelným zařízením zařízení připojené na
zdroj či rozvod tepelné energie určené pro vnitřní rozvod a spotřebu
tepelné energie v objektu nebo jeho části, případně v souboru
objektů odběratele,
9. rozvodem tepelné energie doprava, akumulace,
přeměna parametrů a dodávka tepelné energie rozvodným tepelným
zařízením,
10. rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu
tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi a předávacími stanicemi;
tepelnou sítí se rozumí soustava zařízení sloužících pro dopravu
tepelné energie nebo i k propojení zdrojů mezi sebou; rozvodné
tepelné zařízení je zřizováno ve veřejném zájmu,
11. tepelnou energií energie tepla nebo chladu
obsažená v teplonosné látce,
12. vymezeným územím oblast výkonu licencované
činnosti dodavatele tepelné energie,
13. výrobcem fyzická či právnická osoba, která
tepelnou energii získává z paliv nebo jiných typů energie a
vyrobenou energii dodává,
14. zdrojem tepelné energie zařízení, v němž se
využíváním paliv nebo jiných typů energie získává tepelná energie,
která se předává teplonosné látce.
§ 3
Podnikání v energetických odvětvích
(1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je
výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s
elektřinou, výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu,
uskladňování plynu a obchod s plynem a výroba tepelné energie a
rozvod tepelné energie.
(2) Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce
elektřiny a distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba a rozvod
tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu.
(3) Podnikat v energetických odvětvích na území České
republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické či
právnické osoby pouze na základě státního souhlasu, kterým je
licence udělená Energetickým regulačním úřadem. Licence podle tohoto
zákona se neuděluje na obchod, distribuci a uskladňování
propan-butanu a jeho směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními
systémy, a na výrobu tepelné energie určené pro dodávku konečným
spotřebitelům odběrným tepelným zařízením ze zdroje tepelné energie
umístěného v tomtéž objektu. Dále se licence neuděluje na distribuci
elektřiny nebo na distribuci plynu, pokud odběratel poskytuje
odebranou elektřinu nebo plyn jiné fyzické či právnické osobě
prostřednictvím vlastního odběrného zařízení a nejedná se o
podnikání podle obchodního zákoníku.
§ 4
Licence
(1) Licence se uděluje na dobu určitou, nejméně na 25
let, a to na
a) výrobu elektřiny,
b) výrobu plynu,
c) přenos elektřiny,
d) přepravu plynu,
e) distribuci elektřiny,
f) distribuci plynu,
g) uskladňování plynu,
h) výrobu tepelné energie,
i) rozvod tepelné energie.
(2) Licence na obchod s elektřinou nebo obchod s
plynem se uděluje na dobu určitou, a to nejméně na 5 let.
(3) Licence na přenos elektřiny a přepravu plynu jsou
vydávány jako výlučné pro celé území České republiky.
§ 5
Podmínky udělení licence
(1) Podmínkou pro udělení licence fyzické osobě je
a) dosažení věku 21 let,
b) úplná způsobilost k právním úkonům,
c) bezúhonnost,
d) odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného
zástupce podle § 6.
(2) Žádá-li o udělení licence právnická osoba, musí
podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) splňovat členové
statutárního orgánu. Dále je podmínkou pro udělení licence právnické
osobě ustanovení odpovědného zástupce.
(3) Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení
licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady k
zajištění výkonu licencované činnosti a že touto činností nedojde k
ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního
prostředí. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence
je povinna doložit vlastnický či nájemní vztah k energetickému
zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. V případě
nájemního vztahu k energetickému zařízení je povinna doložit i
souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům
vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být
licence udělena. Energetické zařízení musí mít technickou úroveň
odpovídající právním předpisům a technickým normám. Finanční
předpoklady podle odstavce 7 není povinen prokazovat žadatel o
licenci na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo žadatel o
licenci na výrobu tepelné energie z obnovitelných zdrojů, pokud bude
instalovaný elektrický výkon zařízení nižší než 200 kW nebo
instalovaný tepelný výkon nižší než 1 MWt.
(4) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl
pravomocně odsouzen
a) pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s
předmětem podnikání podle tohoto zákona,
b) pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže
vzhledem k výkonu licencované činnosti a osobě podnikatele je obava,
že se dopustí stejného nebo jiného podobného činu při výkonu
licencované činnosti.
(5) Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle §
4 odst. 1 se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického
směru a 3 roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání
technického směru s maturitou a 6 roků praxe v oboru. U výroby
elektřiny nebo tepelné energie do instalovaného výkonu 1 MW včetně a
samostatného distribučního zařízení elektřiny nebo rozvodného
zařízení tepelné energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně
postačuje vyučení v oboru a 3 roky praxe v oboru nebo osvědčení o
rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů. Odbornou
způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 2 se rozumí
ukončené vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe nebo úplné střední
odborné vzdělání s maturitou a 6 roků praxe.
(6) Finančními předpoklady se rozumí schopnost
žadatele finančně zabezpečit provozování činnosti, na kterou je
vyžadována licence, a schopnost zabezpečit současné i budoucí
závazky nejméně na období 5 let.
(7) Finanční předpoklady se prokazují na základě
doloženého
a) obchodního majetku,
b) čistého obchodního majetku,
c) objemu dostupných finančních prostředků včetně
stavu bankovních účtů a úvěrů,
d) poslední účetní závěrky ověřené auditorem, včetně
její přílohy v úplném rozsahu v případě, že žadatel v předcházejícím
účetním období vykonával podnikatelskou činnost,
e) podnikatelského plánu na prvních 5 let provozování
podnikatelské činnosti v energetických odvětvích.
(8) Podnikatelský plán obsahuje zpravidla následující
údaje osvědčující
a) charakteristiku žadatele,
b) dlouhodobou schopnost financování podnikatelského
záměru,
c) předpokládané náklady a výnosy,
d) majetkoprávní vztahy k zařízením sloužícím k výkonu
licencované činnosti,
e) základní technické a materiální podmínky pro
požadovanou činnost, zejména výkony zařízení, spotřebu surovin,
dodávku produktů,
f) finanční bilance žadatele.
(9) Podrobnosti o finančních a technických
předpokladech a způsobu jejich prokazování stanoví pro jednotlivé
druhy licencí prováděcí právní předpis.
(10) K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla
v jaderných zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro
jadernou bezpečnost.
§ 6
Odpovědný zástupce
(1) Odpovědný zástupce, je-li ustanoven, odpovídá za
výkon licencované činnosti podle tohoto zákona.
(2) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro
udělení licence podle § 5 odst. 1.
(3) Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat vždy jen
pro jednoho držitele licence.
(4) Je-li držitel licence právnickou osobou, je vždy
povinen ustanovit odpovědného zástupce. Je-li držitel licence
fyzickou osobou, je povinen ustanovit odpovědného zástupce,
nesplňuje-li sám podmínku odborné způsobilosti.
(5) Odpovědným zástupcem právnické osoby nesmí být
člen dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu této právnické
osoby.
(6) Ustanovení odpovědného zástupce držitele licence
registruje Energetický regulační úřad.
(7) Přestane-li v průběhu výkonu licencované činnosti
odpovědný zástupce svou funkci vykonávat, má držitel licence
povinnost do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. Do doby
ustanovení nového odpovědného zástupce odpovídá za výkon licencované
činnosti držitel licence.
§ 7
Žádost o licenci
(1) Licence se uděluje na základě písemné žádosti.
(2) Žádost o udělení licence fyzické osobě
obsahuje
a) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, pokud
bylo přiděleno, nebo datum narození; ustanoví-li odpovědného
zástupce, též tyto údaje týkající se odpovědného zástupce,
b) předmět, místo a rozsah podnikání, u licencí na
distribuci a rozvod též vymezené území,
c) obchodní firmu a identifikační číslo, bylo-li
přiděleno,
d) předpokládanou dobu podnikání.
(3) Žádost o udělení licence právnické osobě
obsahuje
a) obchodní firmu, sídlo a formu právnické osoby,
b) předmět, místo a rozsah podnikání, u licence na
distribuci a rozvod též vymezené území,
c) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
d) údaje týkající se odpovědného zástupce,
e) předpokládanou dobu podnikání.
(4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 se připojí
a) ověřená kopie smlouvy nebo listiny o zřízení nebo
založení právnické osoby, u osob zapsaných v obchodním rejstříku
výpis z obchodního rejstříku,
b) originál nebo ověřená kopie výpisu z evidence
Rejstříku trestů nebo obdobného rejstříku vedeného v jiném státě
fyzické osoby, členů statutárního orgánu a odpovědného zástupce, ne
starší než 6 měsíců,
c) doklady o odborné způsobilosti,
d) doklady prokazující finanční a technické
předpoklady.
(5) Způsob určení vymezeného území a podrobnosti k
udělení a změně licence a členění licencí pro účely regulace stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 8
Udělení licence
(1) Energetický regulační úřad rozhodne o udělení
licence na základě posouzení splnění podmínek pro její udělení podle
§ 5.
(2) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje
a) obchodní firmu fyzické nebo právnické osoby, jimž
se licence uděluje, identifikační číslo, sídlo nebo trvalý pobyt,
rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození,
b) předmět, místo a rozsah podnikání; u licencí na
distribuci elektřiny, distribuci plynu a rozvod tepelné energie též
vymezené území,
c) technické podmínky, které je držitel licence při
výkonu licencované činnosti povinen dodržovat,
d) termín zahájení výkonu licencované činnosti,
e) dobu platnosti licence,
f) registraci odpovědného zástupce podle § 6,
g) seznam provozoven, pro něž se licence uděluje, nebo
seznam vymezených území či specifikaci distribučních či rozvodných
zařízení, pro něž se licence uděluje.
(3) Na každé výrobní, přenosové, přepravní,
distribuční nebo rozvodné zařízení a na každé zařízení na
uskladňování plynu lze vydat pouze jednu licenci.
(4) Seznam rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení
licence a obsah těchto rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou
předmětem obchodního tajemství, uveřejňuje Energetický regulační
úřad v Energetickém regulačním věstníku.
§ 9
Změny rozhodnutí o udělení licence
(1) Držitel licence je povinen neprodleně oznámit
Energetickému regulačnímu úřadu změny podmínek pro udělení licence
podle § 5 a všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou
stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle § 7,
předložit o nich doklady a požádat o jejich schválení.
(2) Na základě oznámení podle odstavce 1 Energetický
regulační úřad rozhodne o změně rozhodnutí o udělení licence nebo o
zrušení licence podle § 10 odst. 2 a 3.
(3) O změnách rozhodnutí o udělení licence může
Energetický regulační úřad rozhodnout i z vlastního podnětu v
případech, kdy se dozví o skutečnostech, které tuto změnu
odůvodňují.
(4) Na rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence
se vztahuje ustanovení § 8 odst. 2.
§ 10
Zánik licence
(1) Licence zaniká
a) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za
mrtvého,
b) zánikem právnické osoby,
c) uplynutím doby, na kterou byla licence udělena,
d) rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o
zrušení licence.
(2) Energetický regulační úřad licenci zruší, pokud
její držitel
a) přestal splňovat podmínky pro její udělení podle
tohoto zákona,
b) porušováním povinností stanovených tímto zákonem
ohrožuje život, zdraví nebo majetek osob,
c) při výkonu licencované činnosti závažným způsobem
porušuje právní předpisy s touto činností související,
d) požádal písemně o její zrušení.
(3) Energetický regulační úřad může licenci zrušit,
zjistí-li, že
a) její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v
termínu stanoveném v rozhodnutí o udělení licence,
b) na majetek držitele licence byl prohlášen konkurs
nebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek
majetku,
c) nezaplatí-li příspěvek do fondu podle § 14.
(4) Požádá-li držitel licence na činnosti uvedené v §
3 odst. 2 o zrušení licence, je povinen pokračovat v dodávkách
energie po dobu stanovenou Energetickým regulačním úřadem, nejvýše
však po dobu 12 měsíců ode dne podání žádosti. Tuto povinnost nemá,
prokáže-li, že není schopen plnit své závazky vyplývající z udělené
licence pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které
není s to vlastními silami překonat.
(5) O zkrácení lhůty uvedené v odstavci 4 a o termínu
zrušení licence rozhodne Energetický regulační úřad.
(6) Současně s podáním žádosti o zrušení licence
předloží žadatel návrh na řešení vzniklé situace a doklady o tom, že
se zamýšleným ukončením své činnosti seznámil všechny své
odběratele.
(7) Fyzická nebo právnická osoba, které byla zrušena
licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2, je povinna v případě
naléhavé potřeby zajištění těchto činností a ve veřejném zájmu
poskytnout za úhradu svá, v rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu uvedená, energetická zařízení pro převzetí povinnosti dodávek
nad rámec licence jinému držiteli licence na základě rozhodnutí
Energetického regulačního úřadu, a to na dobu určitou, nejdéle však
na 12 měsíců. Zároveň musí umožnit určenému držiteli licence přístup
k tomuto zařízení tak, aby se dalo využívat v plném rozsahu. Opravný
prostředek proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nemá
odkladný účinek.
(8) Energetický regulační úřad stanoví na základě
znaleckého posudku úhradu za poskytnutí energetických zařízení podle
odstavce 7, pokud se zúčastněné fyzické či právnické osoby
nedohodnou jinak.
(9) Fyzická či právnická osoba, které licence zanikla,
je povinna do 7 dnů ode dne převzetí oznámení o zániku licence
vrátit originál rozhodnutí o udělení licence Energetickému
regulačnímu úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případy podle
odstavce 1 písm. a).
§ 11
Práva a povinnosti držitelů licencí
(1) Držitel licence je povinen
a) dodávat spolehlivě a trvale energii, pokud je mu
tato povinnost uložena ve zvláštní části tohoto zákona,
b) uskutečňovat dodávku energie pouze na základě
smlouvy s odběratelem, která obsahuje náležitosti uvedené ve
zvláštní části zákona,
c) zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla
používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a
spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, v
plynárenství i technickými pravidly,
d) zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované
činnosti byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,
e) poskytovat Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále
jen "ministerstvo"), Energetickému regulačnímu úřadu a Státní
energetické inspekci informace nezbytné pro výkon jejich zákonem
stanovených oprávnění a umožnit jim přístup k zařízením, která k
výkonu licencované činnosti slouží,
f) účtovat odděleně za činnosti vykonávané na základě
licence; v případě udělení dvou či více licencí jedné fyzické či
právnické osobě pak účtovat odděleně za každou licencovanou činnost
způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem; tím není dotčena
povinnost vést účetnictví podle zvláštního právního předpisu,
g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru
obchodního, technického a finančního, o kterých se dozvěděl od svých
zákazníků,
h) dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a
služeb a v případě jejich nedodržení poskytovat vyhláškou stanovenou
náhradu.
(2) Držitel licence předkládá spory v záležitostech
týkajících se smluvních podmínek dodávek energie, poskytování
systémových služeb, odmítnutí připojení do sítě, odmítnutí uzavření
smlouvy o prodeji energie nebo bezdůvodného přerušení její dodávky k
rozhodnutí Energetickému regulačnímu úřadu.
(3) Další práva a povinnosti držitelů licence podle
jednotlivých odvětví jsou uvedeny ve zvláštní části tohoto
zákona.
§ 12
Povinnost dodávek nad rámec licence
(1) Povinností dodávek nad rámec licence se rozumí
převzetí povinností držitele licence, který přestal provádět výkon
licencované činnosti, jiným držitelem licence.
(2) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu
vzniká držiteli licence povinnost poskytovat dodávky nad rámec
licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
(3) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu se
vydává na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Opravný
prostředek podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4) Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence
převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí z prostředků
Energetického regulačního fondu (dále jen "fond") podle § 14.
(5) Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti
dodávky nad rámec licence ještě jinou činnost, je povinen vést
účetnictví vztahující se k plnění povinnosti dodávky nad rámec
licence odděleně.
§ 13
Prokazatelná ztráta
(1) Prokazatelnou ztrátou se rozumí rozdíl mezi
ekonomicky oprávněnými náklady vynaloženými držitelem licence na
plnění povinnosti dodávek nad rámec licence a výnosy dosaženými
držitelem licence z plnění povinnosti dodávek nad rámec licence.
(2) Způsob výpočtu prokazatelné ztráty a doklady,
kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 14
Fond
(1) Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát
držitelů licence, kteří plní povinnost dodávky nad rámec licence,
vede Energetický regulační úřad na zvláštním běžném účtu.
(2) Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. c) až f),
h) a i) jsou povinni finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu
jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány k
úhradě prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost
dodávky nad rámec licence.
(3) V prvním roce, v němž tento zákon nabude
účinnosti, jsou držitelé licence podle odstavce 2 povinni odvést do
fondu příspěvek o celkové výši 50 000 000 Kč. V dalších letech se
povinnost odvodu celkového ročního příspěvku rovná objemu finančních
prostředků vyplacených v uplynulém kalendářním roce v souvislosti s
úhradou prokazatelné ztráty držitelů licence plnících povinnost nad
rámec licence podle § 12 tohoto zákona. Příspěvky vybírá, vymáhá,
evidenci a kontrolu provádí Energetický regulační úřad; přitom
postupuje podle zvláštního právního předpisu.1)
(4) Výše příspěvku jednotlivých držitelů licence je
určena součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených
tržeb jimi provozovaných licencovaných činností za uplynulý
kalendářní rok a částkou vyplývající z odstavce 3 pro příslušný rok.
Držitelé licencí jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději
do 31. října příslušného kalendářního roku.
(5) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost
dodávek nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému
regulačnímu úřadu nejpozději do 30. června kalendářního roku
vyúčtování prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti nad rámec
licence v uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad
ověří vyúčtování prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence
výši úhrady této ztráty z finančních prostředků fondu.
(6) Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí
prostředky fondu, může být tento rozdíl hrazen formou návratné
finanční výpomoci ze státního rozpočtu splatné nejpozději do konce
následujícího kalendářního roku.
(7) Nevyčerpané prostředky fondu se na konci
kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.
(8) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost
dodávek nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků
fondu na hrazení prokazatelné ztráty a za správnost vyúčtování
prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok.
(9) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu
na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele licence, je
tento držitel licence povinen neoprávněně čerpané nebo zadržené
finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy
učiněné Energetickým regulačním úřadem nebo ode dne zjištění
příjemcem do fondu. Zároveň je držitel licence povinnen zaplatit
penále ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných nebo
zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Penále je
příjmem fondu. Energetický regulační úřad může z důvodu zamezení
tvrdosti penále snížit nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo
zadržené prostředky včetně penále vybírá a vymáhá Energetický
regulační úřad.
(10) Energetický regulační úřad je povinen předložit
audit fondu a zveřejnit zprávu o hospodaření s prostředky fondu za
příslušný kalendářní rok v Energetickém regulačním věstníku. Zprávu
o stavu fondu předloží jako přílohu zprávy ke státnímu závěrečnému
účtu kapitoly Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s
návrhem rozpočtu fondu na další kalendářní rok.
(11) Výši ročního finančního příspěvku podle odstavce
4 u jednotlivých držitelů licence do fondu a podrobná pravidla pro
placení finančních příspěvků stanoví prováděcí právní předpis.
§ 15
Výkon státní správy
Výkon státní správy v energetických odvětvích
náleží
a) ministerstvu,
b) Energetickému regulačnímu úřadu,
c) Státní energetické inspekci.
§ 16
Působnost ministerstva
Ministerstvo jako orgán státní správy pro
energetiku2)
a) vydává státní souhlas s výstavbou nových zdrojů v
elektroenergetice a teplárenství a státní souhlas s výstavbou
přímých vedení a vybraných plynových zařízení podle podmínek
uvedených ve zvláštní části,
b) zpracovává státní energetickou koncepci,
c) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z
mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo závazků
vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích.
§ 17
Energetický regulační úřad a jeho působnost
(1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní
úřad pro výkon regulace v energetice se samostatnou kapitolou
státního rozpočtu České republiky.
(2) Sídlem Energetického regulačního úřadu je
Jihlava.
(3) V působnosti Energetického regulačního úřadu je
podpora hospodářské soutěže a ochrana zájmů spotřebitelů v těch
oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence, s cílem
uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií.
(4) Energetický regulační úřad řídí předseda, kterého
na dobu 5 let jmenuje a odvolává vláda. Předseda regulačního úřadu
je zaměstnancem tohoto úřadu.
(5) Předseda Energetického regulačního úřadu může být
vládou odvolán před uplynutím doby, na kterou byl jmenován, pouze v
případě nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů, hrubého
porušení jeho povinností, na základě pravomocného rozsudku soudu o
spáchání trestného činu, nebo vzdá-li se funkce.
(6) Energetický regulační úřad rozhoduje o
a) udělení, změně nebo zrušení licence,
b) držení více licencí fyzickou či právnickou osobou v
souladu s prováděcím právním předpisem,
c) uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,
d) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých
případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad
rámec licence, včetně rozhodnutí o věcném břemeni podle ustanovení
zvláštních právních předpisů,3)
e) regulaci cen podle zvláštních právních
předpisů.4)
(7) Energetický regulační úřad stanoví prováděcím
právním předpisem
a) požadovanou kvalitu dodávek a služeb,
b) způsob výběru držitele licence pro výkon povinnosti
dodávek nad rámec licence,
c) pravidla pro vedení oddělené evidence tržeb,
nákladů a výnosů pro účely regulace,
d) podmínky připojení a dodávek pro chráněné
zákazníky,
e) pravidla pro organizování trhu s elektřinou (dále
jen "pravidla trhu s elektřinou"), zásady tvorby cen za činnosti
operátora trhu a pravidla pro organizování trhu s plynem,
f) obsah ekonomických údajů a postupů pro regulaci cen
podle zvláštních předpisů,4)
g) způsob výpočtu prokazatelné ztráty při plnění
povinnosti dodávek nad rámec licence a doklady, kterými musí být
výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,
h) výši finančního přispívání držitelů licence do
fondu a pravidla pro čerpání finančních prostředků z fondu,
i) pravidla pro rozdělení nákladů, tržeb, výnosů z
vloženého kapitálu,
j) náležitosti prokazování finančních a technických
předpokladů pro jednotlivé druhy licencí pro regulované
činnosti,
k) způsob určení vymezeného území a podrobnosti k
udělení a změně licence.
(8) Energetický regulační úřad dále vykonává tyto
činnosti:
a) rozhoduje spory, kdy nedojde k dohodě o uzavření
smlouvy mezi jednotlivými držiteli licencí a popřípadě i jejich
zákazníky,
b) vyžaduje zveřejňování jím určených informací
držiteli licencí,
c) pověřuje své zaměstnance k oprávnění vstupovat do
objektu sloužícího k výkonu licencovaných činností,
d) rozhoduje spory, kdy nedojde k dohodě o regulovaném
přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě,
e) schvaluje Pravidla provozování přenosové soustavy a
distribučních soustav v elektroenergetice,
f) dává podněty ke kontrole plnění povinností
vyplývajících z rozhodnutí podle § 17 odst. 6 a podněty k provedení
kontroly podle § 93 odst. 1 písm. a) a c) Státní energetické
inspekci,
g) ukládá v rámci výkonu regulace držiteli licence,
aby zjednal nápravu zjištěných nedostatků a podal zprávu o přijatých
opatřeních ve lhůtě stanovené rozhodnutím Energetického regulačního
úřadu, nebo určuje, jakým způsobem je držitel licence povinen
zjištěné nedostatky odstranit,
h) navrhuje Státní energetické inspekci zahájení
kontrolního řízení,
i) navrhuje Státní energetické inspekci uložení pokut
za porušení povinností podle tohoto zákona.
(9) Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu za
účelem výkonu regulace mají právo
a) vstupovat do objektů, v nichž se provádí výkon
licencované činnosti,
b) nahlížet do účetních a jiných dokladů držitelů
licence nezbytných k výkonu regulace a požadovat k nim vysvětlení; o
skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s touto činností,
mají povinnost mlčenlivosti, a to ještě 2 roky po skončení
pracovního poměru.
(10) Energetický regulační úřad vydává Energetický
regulační věstník, ve kterém uveřejňuje zejména
a) seznam držitelů licencí,
b) vydaná rozhodnutí včetně cenových.
(11) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně
zprávu o své činnosti a zprávu o hospodaření vládě a Poslanecké
sněmovně Parlamentu.
§ 18
Kontrola
Kontrolu v energetických odvětvích vykonává Státní
energetická inspekce.
§ 19
Regulace
Činnosti podle § 4 odst. 1 a 2 podléhají regulaci, s
výjimkou činností, které stanoví prováděcí právní předpis.
§ 20
Oddělené účtování
(1) Držitelé licencí účtují odděleně za činnosti
vykonávané na základě licence a za činnosti ostatní, předkládají
audit a zveřejňují výsledky svého hospodaření za uplynulé účetní
období. Dále vedou evidenci nákladů a výnosů pro účely regulace
podle prováděcího právního předpisu vydaného Energetickým regulačním
úřadem.
(2) Držitelé licencí, kteří provádějí více než jednu z
licencovaných činností, jsou povinni účtovat odděleně za každou
takovouto činnost.
(3) Držitelé licencí podle odstavce 2 jsou povinni
předkládat Energetickému regulačnímu úřadu rozvahu a výkaz zisku a
ztrát včetně přílohy. Současně předkládají doklady podle odstavce 1,
a to za každou licencovanou činnost zvlášť. Podrobnosti stanoví
prováděcí právní předpis.
Hlava II
Zvláštní část
Díl 1
Elektroenergetika
§ 21
Trh s elektřinou
(1) S cílem zajistit spolehlivé a hospodárné dodávky
elektřiny při zajištění ochrany životního prostředí se na území
České republiky uskutečňuje trh s elektřinou na základě regulovaného
přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám (dále jen
"regulovaný přístup") a možnosti výstavby výroben elektřiny a
přímých vedení podle podmínek stanovených tímto zákonem; ceny za
přenos a distribuci elektřiny, za systémové služby a ceny elektřiny
pro chráněné zákazníky reguluje Energetický regulační úřad;
regulovaný přístup k přenosové soustavě a k distribučním soustavám
se uskuteční od 1. ledna 2002.
(2) Trh s elektřinou je otevírán postupně takto:
a) od 1. ledna 2002 jsou oprávněnými zákazníky koneční
zákazníci, jejichž spotřeba elektřiny vztažená na jedno odběrné
místo včetně výroby pro vlastní potřebu překročila hodnotu 40 GWh v
roce 2000 nebo v ročním období od 1. července 2000 do 30. června
2001; právo regulovaného přístupu mají za účelem uplatnění své
výroby držitelé licence na výrobu elektřiny s instalovaným
elektrickým výkonem větším než 10 MW,
b) od 1. ledna 2003 jsou oprávněnými zákazníky koneční
zákazníci, jejichž spotřeba elektřiny vztažená na jedno odběrné
místo včetně výroby pro vlastní potřebu překročila hodnotu 9 GWh v
roce 2001 nebo v ročním období od 1. července 2001 do 30. června
2002; právo regulovaného přístupu mají za účelem uplatnění své
výroby všichni držitelé licence na výrobu elektřiny,
c) od 1. ledna 2005 jsou oprávněnými zákazníky všichni
koneční zákazníci odebírající elektřinu ze sítí vyššího než nízkého
napětí a ti koneční zákazníci odebírající elektřinu ze sítí nízkého
napětí, jejichž spotřeba elektřiny vztažená na jedno odběrné místo
včetně výroby pro vlastní potřebu překročila hodnotu 100 MWh v roce
2003 nebo v ročním období od 1. července 2003 do 30. června
2004,
d) od 1. ledna 2006 jsou oprávněnými zákazníky všichni
koneční zákazníci.
(3) Do 31. prosince 2001 mají provozovatelé
distribučních soustav, jejichž zařízení jsou připojena k přenosové
soustavě, právo regulovaného přístupu k přenosové soustavě pouze pro
dodávky elektřiny od těch výrobců, jejichž zařízení jsou připojena k
přenosové soustavě, a to v rozsahu vlastní výroby těchto
výrobců.
§ 22
Účastníci trhu s elektřinou
(1) Účastníky trhu s elektřinou jsou
a) výrobci,
b) provozovatel přenosové soustavy,
c) provozovatelé distribučních soustav,
d) operátor trhu,
e) obchodníci s elektřinou,
f) koneční zákazníci.
(2) Trh s elektřinou se uskutečňuje na zařízeních
elektrizační soustavy, kterými jsou
a) výrobny elektřiny,
b) přenosová soustava,
c) distribuční soustavy,
d) přímá vedení,
e) elektrické přípojky.
§ 23
Výrobce
(1) Výrobce má právo
a) připojit své zařízení k elektrizační soustavě,
pokud je držitelem licence na výrobu elektřiny a splňuje podmínky
připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a
zajištění dopravy přenosovou soustavou a distribučními soustavami
(dále jen "podmínky připojení a dopravy") stanovené prováděcím
právním předpisem a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování
přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční
soustavy,
b) nabízet elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně
elektřiny na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem
trhu,
c) dodávat elektřinu prostřednictvím přenosové
soustavy nebo distribuční soustavy v případě, že
1. má uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny a smlouvu
o přenosu a distribuci elektřiny nebo o přenosu elektřiny nebo o
distribuci elektřiny,
2. jde o dodávku elektřiny organizovanou operátorem
trhu na krátkodobém trhu s elektřinou, nebo
3. je požádán provozovatelem přenosové soustavy nebo
příslušným provozovatelem distribuční soustavy o dodávku
elektřiny,
d) dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně
elektřiny pro vlastní potřebu a pro potřebu ovládaných společností,
pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a distribučních
soustav umožňují,
e) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění
provozu elektrizační soustavy.
(2) Výrobce je povinen
a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k
přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,
b) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení
provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné
distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena; druhy
měřicích zařízení, způsob jejich instalace, umístění a další
podrobnosti měření obsahují Pravidla provozování přenosové soustavy
nebo Pravidla provozování příslušné distribuční soustavy,
c) zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové
soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy, ke které
je výrobna elektřiny připojena,
d) instalovat u nově budovaných výroben o celkovém
instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení
pro poskytování podpůrných služeb; podrobnosti o druhu instalovaného
zařízení pro poskytování podpůrných služeb obsahují Pravidla
provozování přenosové soustavy nebo Pravidla provozování příslušné
distribuční soustavy; podrobnosti o způsobu využívání zařízení pro
poskytování podpůrných služeb stanoví dispečerský řád elektrizační
soustavy (dále jen "dispečerský řád"), který stanoví prováděcí
právní předpis,
e) řídit se pokyny technického dispečinku
provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné
distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, a to
v souladu s dispečerským řádem,
f) předávat operátorovi trhu technické údaje
vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny,
g) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo
provozovateli příslušné distribuční soustavy, ke které je výrobna
elektřiny připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přenosové
soustavy nebo distribuční soustavy v souladu s dispečerským řádem a
Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování
příslušné distribuční soustavy,
h) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny
stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly
provozování distribuční soustavy,
i) podílet se na úhradě oprávněných nákladů
provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele
distribuční soustavy spojených s připojením výrobny elektřiny;
podrobnosti výpočtu výše podílu na oprávněných nákladech stanoví
podmínky připojení a dopravy,
j) uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo
provozovateli distribuční soustavy podle pravidel trhu s elektřinou
systémové služby odpovídající objemu elektřiny vyrobené ve vlastní
výrobně.
§ 24
Provozovatel přenosové soustavy
(1) Provozovatel přenosové soustavy
a) zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj přenosové
soustavy,
b) poskytuje přenos elektřiny na základě uzavřených
smluv,
c) řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při
respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních
států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v
elektrizační soustavě,
d) odpovídá za zajištění systémových služeb pro
elektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavy.
(2) Provozovatel přenosové soustavy nesmí být
držitelem licence na obchod s elektřinou, distribuci elektřiny a
výrobu elektřiny.
(3) Provozovatel přenosové soustavy má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k
řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu přenosové
soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a
informačních systémů,
b) nakupovat za nejnižší náklady podpůrné služby a
elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro
vlastní potřebu,
c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku
elektřiny odběratelům
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo
majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku podle § 54,
3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
4. jestliže mu odběratel neumožní přístup k měřicímu
zařízení,
5. jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle §
51,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení
přenosové soustavy, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a
revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních
přenosové soustavy,
8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují
život, zdraví nebo majetek osob, nebo
9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují
kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních odběratelů a odběratel
nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k
omezení těchto vlivů,
d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku
elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz
elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové
soustavy
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo
majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku podle § 54,
3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
4. při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové
soustavy podle § 52,
5. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu
zařízení,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení
přenosové soustavy, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a
revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních
přenosové soustavy,
8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují
život, zdraví nebo majetek osob, nebo
9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují
kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou
a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky
k omezení těchto vlivů,
e) v souladu s podmínkami stanovenými územním
rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích
nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti
vodiči a umísťovat v nich vedení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v
souvislosti se zřizováním a provozováním zařízení přenosové
soustavy,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty,
provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných
porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení
přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění
neučinil sám vlastník či uživatel,
h) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy
do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a
služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva
spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy,
jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní
zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon
licencované činnosti.
(4) Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s
vlastníkem nemovitosti, protože vlastník dotčené nemovitosti není
znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo
nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na
návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného
břemene umožňujícího využití této nemovitosti, popř. její části pro
účely uvedené v odstavci 3 písm. e).
(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6
a písmenu d) bodu 6 je provozovatel přenosové soustavy povinen
oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny
způsobem v místě obvyklým, nejméně však 50 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d)
je provozovatel přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny
bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení
nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d)
není právo na náhradu škody a ušlého zisku. Toto neplatí, nesplní-li
provozovatel přenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle
odstavce 5 nebo není-li podle odstavce 3 písm. c) bodu 7 a písmene
d) bodu 7 dodržena kvalita dodávek elektřiny stanovená prováděcím
právním předpisem.
(8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při
výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit
práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti
jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do
předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu
provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo
užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost
vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění
stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého
klestu a zbytků po těžbě.
(9) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v
důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce
3 písm. e) až g) majetková újma nebo je-li omezen v užívání
nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu.5) Právo na
tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy,
který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do
6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.
(10) Provozovatel přenosové soustavy je dále
povinen
a) připojit k přenosové soustavě zařízení každého a
poskytnout přenos každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky
připojení a dopravy a obchodní podmínky stanovené Pravidly
provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného
nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení
spolehlivého provozu přenosové soustavy,
b) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou
neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové
soustavě,
c) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou
neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou
s výjimkou elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a elektřiny
prokazatelně vázané na výrobu tepla při kombinované výrobě elektřiny
a tepla, které mají přednostní právo na přenos,
d) zřídit a provozovat technický dispečink,
e) zajišťovat měření v přenosové soustavě včetně
jejich vyhodnocování a předávat výsledky měření a další nezbytné
informace operátorovi trhu; podrobnosti stanoví prováděcí právní
předpis,
f) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním
úřadem vydávat a zveřejňovat Pravidla provozování přenosové
soustavy, která musí obsahovat zejména
1. základní podmínky pro užívání přenosové
soustavy,
2. provozní předpisy včetně údržby,
3. pravidla pro plánování provozu a rozvoje přenosové
soustavy,
4. havarijní plány a havarijní zásoby,
5. pravidla předávání dat a informací nezbytných pro
spolehlivý provoz a rozvoj přenosové soustavy,
g) poskytovat provozovatelům jiných přenosových
soustav a provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho
soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné
spolupráce,
h) omezit dovoz elektřiny na základě rozhodnutí
ministerstva podle § 44,
i) zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve
spolupráci s provozovateli distribučních soustav roční přípravu
provozu přenosové soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek
zařízení pro přenos a předpokládané omezení přenosu, a zveřejňovat
ji,
j) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný
rozvoj přenosové soustavy včetně propojení s elektrizačními
soustavami sousedních států, a to nejméně na 5 let,
k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu
elektřiny přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech
provozování přenosové soustavy,
l) provádět ve spolupráci s provozovateli
distribučních soustav hodnocení provozu přenosové soustavy z
technického hlediska,
m) účtovat odděleně za přenos a za systémové
služby,
n) zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí
Energetického regulačního úřadu o cenách za přenos a o cenách za
systémové služby,
o) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu
obchodního tajemství, které získává při výkonu své činnosti, včetně
zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,
p) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení
licence a dále je každoročně upřesňovat,
r) dodržovat parametry kvality dodávek elektřiny a
služeb stanovené prováděcím právním předpisem,
s) zpracovávat seznam oprávněných zákazníků
připojených k přenosové soustavě a předávat jej operátorovi
trhu.
§ 25
Provozovatel distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy
a) zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj
distribuční soustavy na území vymezeném licencí,
b) umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených
smluv,
c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při
respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními
soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli
ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové
soustavy.
(2) Provozovatel distribuční soustavy nesmí být
držitelem licence na přenos elektřiny.
(3) Souběžné udělení licence na výrobu elektřiny, na
distribuci elektřiny a na obchod s elektřinou je pro tutéž fyzickou
nebo právnickou osobu možné na základě rozhodnutí Energetického
regulačního úřadu.
(4) Provozovatel distribuční soustavy má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k
řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční
soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a
informačních systémů,
b) zvolit si držitele licence na výrobu nebo držitele
licence na obchod pro dodávku elektřiny chráněným zákazníkům, pokud
celková spotřeba elektřiny těchto zákazníků odpovídá spotřebě
elektřiny oprávněného zákazníka podle § 21 odst. 2,
c) nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné služby a
elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě a pro
vlastní potřebu,
d) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku
elektřiny odběratelům
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo
majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku podle § 54,
3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle §
53,
4. jestliže mu odběratel neumožní přístup k měřicímu
zařízení,
5. při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení
distribuční soustavy, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a
revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních
distribuční soustavy,
8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují
život, zdraví nebo majetek osob, nebo
9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují
kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních odběratelů a odběratel
nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k
omezení těchto vlivů,
e) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku
elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz
elektřiny do zahraničí s ohledem na spolehlivý provoz distribuční
soustavy
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo
majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku podle § 54,
3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle §
53,
4. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu
zařízení,
5. při neoprávněné dodávce do distribuční soustavy
podle § 52,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení
distribuční soustavy, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a
revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních
distribuční soustavy,
8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují
život, zdraví nebo majetek osob, nebo
9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují
kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou
a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky
k omezení těchto vlivů,
f) v souladu s podmínkami stanovenými územním
rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích
nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto
nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
g) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v
souvislosti se zřizováním a provozováním zařízení distribuční
soustavy,
h) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty,
provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných
porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení
distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění
neučinil sám vlastník či uživatel,
i) vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními
právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k
výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva
vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a
do obvodu dráhy, jakož i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde
jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem
nezbytným pro výkon licencované činnosti.
(5) Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s
vlastníkem nemovitosti, protože vlastník dotčené nemovitosti není
znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo
nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na
návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o
zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo
její části pro účely uvedené v odstavci 4 písm. f).
(6) V případech uvedených v odstavci 4 písm. d) bodu 6
a písm. e) bodu 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen
oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny
způsobem v místě obvyklým, nejméně však 15 dnů předem. Ohlašovací
povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací, při
nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20
minut.
(7) V případech uvedených v odstavci 4 písm. d) a e)
je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku
elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu
omezení nebo přerušení.
(8) V případech uvedených v odstavci 4 písm. d) a e)
není právo na náhradu škody a ušlého zisku. To neplatí, nesplní-li
provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou
podle odstavce 6 nebo není-li podle odstavce 4 písm. d) bodu 7 nebo
písm. e) bodu 7 dodržena kvalita dodávek elektřiny stanovená
prováděcím právním předpisem.
(9) Provozovatel distribuční soustavy je povinen při
výkonu oprávnění podle odstavce 4 písm. f) až h) co nejvíce šetřit
práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti
jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést
nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na
povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu
nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto
skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo
okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci
vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v
důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle
odstavce 4 písm. f) až h) majetková újma nebo je-li omezen v
obvyklém užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou
náhradu.5) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele
distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení
užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo
nájemce dozvěděl.
(11) Provozovatel distribuční soustavy je dále
povinen
a) připojit k distribuční soustavě zařízení každého a
umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá a splňuje
podmínky připojení a dopravy a obchodní podmínky stanovené Pravidly
provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného
nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení
spolehlivého provozu distribuční soustavy,
b) na základě žádosti chráněného zákazníka nebo
provozovatele distribuční soustavy, který nemá právo volby
dodavatele podle odstavce 4 písm. b), uzavřít s nimi smlouvu o
dodávce elektřiny podle § 50 a na základě této smlouvy jim dodávat
elektřinu za regulované ceny,
c) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou
neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k
distribuční soustavě,
d) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou
neznevýhodňující podmínky pro distribuci elektřiny distribuční
soustavou s výjimkou distribuce elektřiny vyrobené z obnovitelných
zdrojů a elektřiny prokazatelně vázané na výrobu tepla při
kombinované výrobě elektřiny a tepla, které mají přednostní právo na
distribuci,
e) zřídit a provozovat technický dispečink v případě,
že provozuje zařízení s napětím 110 kV,
f) zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně
jejich vyhodnocování a předávat výsledky měření a další nezbytné
informace operátorovi trhu; podrobnosti stanoví prováděcí právní
předpis,
g) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním
úřadem vydávat a zveřejňovat Pravidla provozování distribuční
soustavy, která musí obsahovat zejména
1. základní podmínky pro užívání distribuční
soustavy,
2. provozní předpisy včetně údržby,
3. pravidla pro plánování provozu a rozvoje
distribuční soustavy,
4. havarijní plány a havarijní zásoby,
5. pravidla předávání dat a informací nezbytných pro
spolehlivý provoz a rozvoj distribuční soustavy,
h) poskytovat provozovateli přenosové soustavy a
provozovatelům jiných distribučních soustav, se kterými je jeho
soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné
spolupráce,
i) omezit dovoz elektřiny na základě rozhodnutí
ministerstva podle § 44,
j) zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve
spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a
provozovatelem přenosové soustavy roční přípravu provozu distribuční
soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro
distribuci a předpokládané omezení distribuce, a zveřejňovat ji,
k) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný
rozvoj distribuční soustavy, a to nejméně na 5 let,
l) průběžně zveřejňovat informace o možnostech
distribuce elektřiny v distribuční soustavě způsobem stanoveným v
Pravidlech provozování distribuční soustavy,
m) provádět hodnocení provozu distribuční soustavy z
technického hlediska,
n) účtovat odděleně za distribuci elektřiny a za
dodávku elektřiny chráněným zákazníkům,
o) zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodnutí
Energetického regulačního úřadu o cenách za distribuci
elektřiny,
p) zpracovávat podklady pro rozhodnutí Energetického
regulačního úřadu o cenách elektřiny pro chráněné zákazníky,
r) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu
obchodního tajemství, které získává při výkonu své činnosti, včetně
zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,
s) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení
licence a dále je každoročně upřesňovat,
t) vykupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu
elektřiny, kteří nemají právo regulovaného přístupu k distribuční
soustavě podle § 21 odst. 2 písm. a),
u) dodržovat parametry kvality dodávek elektřiny a
služeb stanovené prováděcím právním předpisem,
v) zpracovávat seznam oprávněných zákazníků
připojených k distribuční soustavě a předávat jej operátorovi
trhu,
x) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k
jiné distribuční soustavě a podílet se na úhradě oprávněných nákladů
příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s
připojením svého zařízení k této distribuční soustavě; podrobnosti
výpočtu výše podílu na oprávněných nákladech stanoví podmínky
připojení a dopravy,
y) uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo
provozovateli příslušné distribuční soustavy platbu za systémové
služby podle pravidel trhu s elektřinou.
(12) Provozovatel distribuční soustavy je povinen,
pokud je to technicky možné, vykupovat elektřinu z obnovitelných
zdrojů podle § 31 odst. 1 a kombinované výroby elektřiny a tepla v
množství podle § 32 odst. 2 způsobem stanoveným prováděcím právním
předpisem.
§ 26
Technické dispečinky
(1) Dispečinky zabezpečují rovnováhu mezi zdroji a
potřebou elektřiny a bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační
soustavy.
(2) Dispečink provozovatele přenosové soustavy
odpovídá za dispečerské řízení výroby a přenosu v přenosové soustavě
a za dodržování pravidel užívání propojení s elektrizačními
soustavami ostatních států.
(3) Dispečink provozovatele distribuční soustavy
odpovídá za dispečerské řízení výroby a distribuci elektřiny v
distribuční soustavě.
(4) Dispečinky provozovatelů distribučních soustav
jsou povinny spolupracovat s dispečinkem provozovatele přenosové
soustavy.
(5) Při dispečerském řízení předávaných výkonů v
reálném čase je dispečink provozovatele přenosové soustavy nadřízen
dispečinkům provozovatelů distribučních soustav.
(6) Při stavech nouze na celém území státu podle § 54
odst. 2 a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou
pokyny dispečinku provozovatele přenosové soustavy nadřazeny pokynům
dispečinků provozovatelů distribučních soustav.
§ 27
Operátor trhu s elektřinou
(1) Operátor trhu s elektřinou (dále jen "operátor
trhu") je akciová společnost založená státem, jejíž akcie zní na
jméno.
(2) Jednotlivý akcionář, vyjma státu, může vlastnit
akcie operátora trhu, jejichž hodnota nepřesáhne 5 % základního
jmění operátora trhu.
(3) Operátor trhu není držitelem licence podle §
4.
(4) Operátor trhu nesmí zakládat ani zřizovat
právnické osoby ani se na jejich založení či zřízení podílet nebo v
nich získávat majetkové podíly.
(5) Operátor trhu je povinen
a) zpracovávat na základě smluv o dodávce elektřiny
mezi výrobci, provozovatelem přenosové soustavy, provozovateli
distribučních soustav, oprávněnými zákazníky a obchodníky bilance
nabídek a poptávek na dodávku a odběr elektřiny a předávat je
provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům distribučních
soustav; podrobnosti stanoví pravidla trhu s elektřinou,
b) organizovat trh s elektřinou; v případě
krátkodobého trhu s elektřinou
1. shromažďovat nabídky a poptávky na dodávku a odběr
elektřiny,
2. na základě vyhodnocení nabídek a poptávek
zveřejňovat cenu krátkodobých obchodů,
3. potvrzovat dotčeným účastníkům krátkodobých obchodů
cenu a množství elektřiny, čímž vznikají smluvní vztahy,
c) zpracovávat na základě smluv o dodávce elektřiny a
skutečných naměřených hodnot vyhodnocení skutečných a sjednaných
dodávek a odběrů elektřiny a tato vyhodnocení předávat jednotlivým
výrobcům, oprávněným zákazníkům, obchodníkům s elektřinou a
provozovateli přenosové soustavy a příslušným provozovatelům
distribučních soustav,
d) na základě vyhodnocení skutečných a sjednaných
dodávek a odběrů elektřiny zajišťovat zúčtování odchylek mezi
účastníky trhu, kteří jsou povinni je uhradit; podrobnosti stanoví
pravidla trhu s elektřinou,
e) informovat provozovatele přenosové soustavy nebo
příslušné provozovatele distribučních soustav o neplnění platebních
povinností účastníků trhu vyplývajících z výsledků vyhodnocení
skutečných a sjednaných dodávek a odběrů elektřiny,
f) zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o
elektrizační soustavě,
g) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému
regulačnímu úřadu alespoň jednou ročně zprávu o dlouhodobých
bilancích elektřiny,
h) zajistit ochranu skutečností majících povahu
obchodního tajemství, které získá při výkonu své činnosti,
i) informovat Energetický regulační úřad a
ministerstvo o dodávkách elektřiny, na které se může vztahovat
omezení dovozu podle § 44,
j) zpracovávat podklady pro návrh pravidel trhu s
elektřinou a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu.
(6) Operátor trhu má právo vyžadovat
a) od účastníků trhu s elektřinou
1. technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny,
kterými jsou zejména výkon a jeho časový průběh, množství a místo
odběru a místo dodávky elektřiny,
2. údaje pro zpracování měsíčního a ročního hodnocení
dodávek elektřiny v elektrizační soustavě; účastníci trhu s
elektřinou jsou povinni mu tyto údaje poskytnout,
b) od provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů
distribučních soustav naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné
informace pro plnění svých povinností.
(7) Způsob organizace krátkodobého trhu s elektřinou,
technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny, naměřené a vyhodnocené
údaje o skutečných dodávkách elektřiny a podrobnosti způsobu
předávání těchto údajů stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Ceny za činnosti operátora trhu podle odstavce 5 a
způsob jejich účtování a úhrad jednotlivými účastníky trhu s
elektřinou stanoví Energetický regulační úřad.
§ 28
Oprávněný zákazník
(1) Oprávněný zákazník má právo
a) na připojení svého odběrného elektrického zařízení
k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, pokud splňuje
podmínky připojení a dopravy a Pravidla provozování přenosové
soustavy nebo Pravidla provozování příslušné distribuční
soustavy,
b) nakupovat elektřinu v kvalitě stanovené prováděcím
právním předpisem od držitelů licence na výrobu elektřiny a od
držitelů licence na obchod s elektřinou,
c) nakupovat elektřinu na krátkodobém trhu s
elektřinou organizovaném operátorem trhu,
d) na dopravu dohodnutého množství elektřiny, pokud má
uzavřenu smlouvu o přenosu a distribuci elektřiny nebo o přenosu
nebo o distribuci elektřiny a pokud to technické podmínky přenosové
soustavy nebo příslušné distribuční soustavy umožňují.
(2) Oprávněný zákazník je povinen
a) zajistit na své náklady připojení svého odběrného
elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k příslušné
distribuční soustavě,
b) řídit se dispečerským řádem v souladu s uzavřenými
smlouvami a Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly
provozování příslušné distribuční soustavy,
c) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli
přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční
soustavy; druhy měřicího zařízení, způsob jeho instalace, umístění a
další podrobnosti měření obsahují Pravidla provozování přenosové
soustavy nebo Pravidla provozování příslušné distribuční
soustavy,
d) zajistit přístup k měřicím zařízením provozovateli
přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční
soustavy,
e) udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu,
který odpovídá právním předpisům a technickým normám,
f) řídit se pokyny technického dispečinku
provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční
soustavy,
g) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv
o dodávce elektřiny,
h) provádět dostupná technická opatření zamezující
ovlivňování kvality elektřiny v neprospěch ostatních odběratelů,
i) podílet se na úhradě oprávněných nákladů
provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné
distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení;
podrobnosti výpočtu výše podílu na oprávněných nákladech stanoví
podmínky připojení a dopravy,
j) při změně parametrů elektřiny stanovených
prováděcím právním předpisem upravit na svůj náklad svá odběrná
elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,
k) uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo
provozovateli příslušné distribuční soustavy platbu za systémové
služby podle pravidel trhu s elektřinou.
(3) Na odběrných elektrických zařízeních, kterými
prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez
předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo
provozovatele příslušné distribuční soustavy.
(4) Oprávněný zákazník může provozovat vlastní
náhradní zdroj, pokud je propojen s přenosovou soustavou nebo s
distribuční soustavou, pouze po dohodě s provozovatelem přenosové
soustavy nebo provozovatelem příslušné distribuční soustavy.
§ 29
Chráněný zákazník
(1) Chráněný zákazník má právo
a) na připojení svého odběrného elektrického zařízení
k distribuční soustavě, splní-li podmínky připojení a dodávek pro
chráněné zákazníky v souladu s uzavřenou smlouvou, které budou
stanoveny prováděcím právním předpisem,
b) na dodávku elektřiny za regulované ceny a v kvalitě
stanovené podmínkami připojení a dodávek pro chráněné zákazníky.
(2) Chráněný zákazník je povinen
a) řídit se podmínkami připojení a dodávek pro
chráněné zákazníky a Pravidly provozování příslušné distribuční
soustavy,
b) řídit se pokyny technického dispečinku
provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné
distribuční soustavy,
c) provádět na základě vyrozumění provozovatele
distribuční soustavy dostupná technická opatření zamezující
ovlivňování kvality elektřiny v neprospěch ostatních odběratelů,
d) umožnit provozovateli distribuční soustavy
instalaci měřicího zařízení a přístup k měřicímu zařízení,
e) udržovat svá odběrná zařízení ve stavu, který
odpovídá právním předpisům a technickým normám,
f) podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě
oprávněných nákladů provozovatele distribuční soustavy spojených s
připojením a se zajištěním požadovaného příkonu ve výši vypočtené
způsobem stanoveným podmínkami připojení a dodávek pro chráněné
zákazníky,
g) při změně parametrů elektřiny podle podmínek
připojení a dodávek pro chráněné zákazníky upravit na svůj náklad
svá odběrná elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto
změnám.
(3) Vlastník dotčené nemovitosti, do které je
chráněným zákazníkům v této nemovitosti dodávána elektřina na
základě smlouvy, je povinen
a) tuto dodávku chráněným zákazníkům umožnit,
b) udržovat společné elektrické zařízení sloužící pro
tuto dodávku ve stavu, který odpovídá technickým normám a právním
předpisům,
c) poskytovat technické údaje o tomto elektrickém
zařízení držiteli licence na distribuci elektřiny,
d) umožnit držiteli licence na distribuci elektřiny
přístup k tomuto elektrickému zařízení.
(4) Společné elektrické zařízení pro dodávku elektřiny
chráněným zákazníkům v jedné nemovitosti je součástí této
nemovitosti.
(5) Na odběrných elektrických zařízeních, kterými
prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez
předchozího souhlasu provozovatele příslušné distribuční
soustavy.
(6) Chráněný zákazník může provozovat vlastní náhradní
zdroj, pokud je propojen s distribuční soustavou, pouze po dohodě s
provozovatelem příslušné distribuční soustavy.
§ 30
Obchodník s elektřinou
(1) Obchodník s elektřinou má právo
a) na dopravu dohodnutého množství elektřiny, pokud má
uzavřenu smlouvu o přenosu a distribuci elektřiny nebo o přenosu
nebo o distribuci elektřiny,
b) nakupovat elektřinu na území České republiky od
držitelů licence na výrobu a od držitelů licence na obchod a
prodávat ji ostatním účastníkům trhu s elektřinou, s výjimkou
chráněných zákazníků,
c) nakupovat elektřinu z jiných států a prodávat
elektřinu do jiných států, pokud se na něj nevztahuje omezení dovozu
podle § 44.
(2) Obchodník s elektřinou je povinen
a) řídit se pravidly trhu s elektřinou, dispečerským
řádem a v souladu s uzavřenou smlouvou Pravidly provozování
přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribučních
soustav,
b) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv
o dodávce elektřiny.
§ 31
Obnovitelné zdroje
(1) Obnovitelnými zdroji pro účely tohoto zákona
jsou
a) vodní energie do výkonu výrobny elektřiny 10
MWe,
b) sluneční energie,
c) větrná energie,
d) geotermální energie,
e) biomasa a bioplyn.
(2) Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů mají,
pokud o to požádají a pokud splňují podmínky připojení a dopravy,
podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy a
Pravidlech provozování distribuční soustavy, právo k přednostnímu
připojení svého zdroje elektřiny k přenosové soustavě nebo
distribučním soustavám za účelem přenosu nebo distribuce.
(3) Odchylky výkonu obnovitelných zdrojů elektřiny z
důvodu přirozené povahy těchto zdrojů nesmí být důvodem odmítnutí
práva podle odstavce 2.
§ 32
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla
(1) Výrobci provozující zařízení pro kombinovanou
výrobu elektřiny a tepla mají, pokud o to požádají a technické
podmínky to umožňují, právo k přednostnímu zajištění dopravy
elektřiny přenosovou soustavou a distribučními soustavami.
(2) Toto právo se vztahuje pouze na množství elektřiny
prokazatelně vázané na výrobu tepelné energie za účelem jeho dodávek
fyzickým či právnickým osobám a pro technologické účely.
§ 33
Výstavba výroben elektřiny
(1) Výstavba výroben elektřiny o celkovém instalovaném
elektrickém výkonu 30 MW a více je možná pouze na základě státní
autorizace (dále jen "autorizace"), o jejímž udělení rozhoduje
ministerstvo.
(2) Autorizace na výstavbu výrobny elektřiny se
uděluje na základě vyhodnocení
a) využití palivových či jiných zdrojů,
b) energetické účinnosti výrobny elektřiny,
c) vlivu výrobny elektřiny na bezpečný a spolehlivý
provoz elektrizační soustavy,
d) splnění finančních předpokladů k výstavbě výrobny
elektřiny,
e) vlivu výrobny elektřiny na životní prostředí včetně
vlivu na ovzduší,
f) efektivnosti a hospodárnosti dostupných
energetických zdrojů.
(3) Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace na
výstavbu výrobny elektřiny účastníkem územního řízení a dotčeným
státním orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního
předpisu.7)
§ 34
Autorizace na výstavbu výrobny elektřiny
(1) O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo na
základě písemné žádosti.
(2) Na udělení autorizace na výstavbu výrobny
elektřiny není právní nárok.
(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či
fyzickou osobu, uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, nejvýše však
na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě
žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné
podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.
§ 35
Žádost o udělení autorizace na výstavbu výrobny
elektřiny
(1) Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje
a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý
pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno,
příjmení a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; u
právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,
b) požadovanou dobu platnosti autorizace, termín
zahájení a ukončení výstavby včetně předpokládaného termínu uvedení
výrobny elektřiny do provozu,
c) základní údaje o výrobně elektřiny včetně
instalovaného výkonu a energetické účinnosti,
d) předpokládané umístění výrobny elektřiny,
e) stanovisko o posouzení vlivu na životní prostředí
podle zvláštního právního předpisu,8)
f) souhlas orgánu ochrany ovzduší,9)
g) údaje o palivových či jiných zdrojích,
h) vyjádření provozovatele přenosové soustavy nebo
provozovatele příslušné distribuční soustavy o splnění podmínek
připojení a dopravy a zajištění podpůrných služeb,
i) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě
výrobny elektřiny.
(2) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či
právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné
zahájení a dokončení stavby výrobny elektřiny a schopnost zabezpečit
plnění z toho plynoucích závazků.
(3) Finanční předpoklady se prokazují obchodním
majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou
ověřenou auditorem včetně její přílohy v úplném rozsahu v případě,
že fyzická či právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala
podnikatelskou činnost.
(4) Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení
a zrušení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny, včetně vzorů
žádostí, a podrobnosti podmínek pro posuzování těchto žádostí
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 36
Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu výrobny
elektřiny
(1) Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu
výrobny elektřiny obsahuje
a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý
pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a
příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum
narození,
b) dobu platnosti autorizace,
c) termín zahájení a ukončení výstavby výrobny
elektřiny včetně předpokládaného termínu uvedení výrobny elektřiny
do provozu,
d) základní údaje o výrobně elektřiny včetně
instalovaného výkonu a energetické účinnosti,
e) údaj o umístění výrobny elektřiny,
f) podmínky ochrany životního prostředí včetně ochrany
ovzduší,
g) údaje o palivových či jiných zdrojích,
h) dodržení podmínek připojení a dopravy a zajištění
podpůrných služeb včetně vlivu výrobny elektřiny na bezpečný a
spolehlivý provoz elektrizační soustavy.
(2) Držitel autorizace na výstavbu výrobny elektřiny
je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů
uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje
vztahující se k udělené autorizaci.
(3) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací na
výstavbu výroben elektřiny.
§ 37
Zánik autorizace na výstavbu výrobny elektřiny
Autorizace na výstavbu výrobny elektřiny zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud
nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu
prodloužení,
b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého
držitele autorizace na výstavbu výrobny elektřiny,
c) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo
zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro
nedostatek majetku,
d) zánikem právnické osoby, která je držitelem
autorizace na výstavbu výrobny elektřiny,
e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení
udělené autorizace,
f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro
závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu
držitele autorizace do likvidace.
§ 38
Výstavba přímého vedení
(1) Výstavba přímého vedení je možná pouze na základě
autorizace, o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo na základě
doložení prokázaného odmítnutí přístupu k přenosové soustavě nebo k
distribuční soustavě.
(2) Autorizace na výstavbu přímého vedení se uděluje
na základě vyhodnocení
a) vlivu přímého vedení na bezpečný a spolehlivý
provoz elektrizační soustavy,
b) splnění finančních předpokladů k výstavbě přímého
vedení,
c) vlivu přímého vedení na životní prostředí.
(3) Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace na
výstavbu přímého vedení účastníkem územního řízení a dotčeným
státním orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního
předpisu.7)
§ 39
Autorizace na výstavbu přímého vedení
(1) O udělení autorizace na výstavbu přímého vedení
rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.
(2) Na udělení autorizace na výstavbu přímého vedení
není právní nárok.
(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či
fyzickou osobu, uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně
však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na
základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace
je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.
(4) V případě neudělení autorizace na výstavbu přímého
vedení žadatel je seznámen s důvody neudělení autorizace a s
postupem možného odvolacího řízení.
§ 40
Žádost o udělení autorizace na výstavbu přímého
vedení
(1) Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje
a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý
pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno,
příjmení a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; u
právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,
b) doklady prokazující odmítnutí přístupu k přenosové
soustavě nebo k distribuční soustavě,
c) požadovanou dobu platnosti autorizace, termín
zahájení a ukončení výstavby přímého vedení,
d) základní údaje o přímém vedení v souladu s Pravidly
provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné
distribuční soustavy,
e) předpokládané umístění přímého vedení,
f) stanovisko o posouzení vlivu na životní prostředí
podle zvláštního právního předpisu,8)
g) vyjádření provozovatele přenosové soustavy nebo
provozovatele příslušné distribuční soustavy o splnění podmínek
připojení a dopravy,
h) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě
přímého vedení.
(2) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či
právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné
zahájení a dokončení stavby přímého vedení a schopnost zabezpečit
plnění z toho plynoucích závazků.
(3) Finanční předpoklady se prokazují obchodním
majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou
ověřenou auditorem včetně její přílohy v úplném rozsahu v případě,
že fyzická či právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala
podnikatelskou činnost.
(4) Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení
a zrušení autorizace na výstavbu přímého vedení, včetně vzorů
žádostí, a podrobnosti podmínek pro posuzování těchto žádostí
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 41
Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu přímého
vedení
(1) Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu
přímého vedení obsahuje
a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý
pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno,
příjmení a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; u
právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,
b) dobu platnosti autorizace,
c) termín zahájení a ukončení výstavby přímého vedení
včetně předpokládaného termínu zahájení provozu,
d) základní údaje o přímém vedení v souladu s Pravidly
provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné
distribuční soustavy,
e) údaj o umístění přímého vedení,
f) podmínky ochrany životního prostředí,
g) dodržení podmínek připojení a dopravy včetně vlivu
přímého vedení na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační
soustavy.
(2) Držitel autorizace na výstavbu přímého vedení je
povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů
uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje
vztahující se k udělené autorizaci.
(3) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací na
výstavbu přímých vedení.
§ 42
Zánik autorizace na výstavbu přímého vedení
Autorizace na výstavbu přímého vedení zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud
nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu
prodloužení,
b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého
držitele autorizace na výstavbu přímého vedení,
c) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo
zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro
nedostatek majetku,
d) zánikem právnické osoby, která je držitelem
autorizace na výstavbu přímého vedení,
e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení
udělené autorizace,
f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro
závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu
držitele autorizace do likvidace.
§ 43
Povinnosti vlastníka přímého vedení
(1) Vlastník přímého vedení je povinen
a) řídit se v souladu s uzavřenou smlouvou Pravidly
provozování přenosové soustavy, Pravidly provozování příslušné
distribuční soustavy a dispečerským řádem,
b) zajistit na své náklady připojení přímého vedení k
přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,
c) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení
provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné
distribuční soustavy, ke které je přímé vedení připojeno; druhy
měřicího zařízení, způsob jeho instalace, umístění a další
podrobnosti měření obsahují Pravidla provozování přenosové soustavy
nebo Pravidla provozování příslušné distribuční soustavy,
d) provádět dostupná technická opatření zamezující
ovlivnění kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s
elektřinou,
e) poskytovat technické informace o přímém vedení
provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli
distribuční soustavy,
f) umožnit při stavech nouze využití přímého vedení
pro potřeby provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného
provozovatele distribuční soustavy a řídit se pokyny příslušného
technického dispečinku.
(2) O způsobu připojení přímého vedení k přenosové
soustavě nebo k distribuční soustavě rozhoduje provozovatel
přenosové soustavy či příslušný provozovatel distribuční
soustavy.
§ 44
Omezení dovozu elektřiny
(1) Ministerstvo může rozhodnout o omezení dovozu
elektřiny fyzickým či právnickým osobám v případě, že
a) může dojít k přímému nebo nepřímému ohrožení osob
nebo věcí na území České republiky,
b) práva a povinnosti výrobců elektřiny a oprávněných
zákazníků nejsou v zemi, odkud se uskutečňuje dovoz, srovnatelná s
právy a povinnostmi výrobců elektřiny a oprávněných zákazníků v
České republice,
c) vliv výrobců elektřiny na životní prostředí v zemi,
odkud se uskutečňuje dovoz, není srovnatelný s vlivem výrobců
elektřiny v České republice na životní prostředí.
(2) Na základě oznámení operátora trhu nebo
provozovatele přenosové soustavy může do 1. ledna 2005 ministerstvo
rozhodnout o omezení dovozu elektřiny ze zahraničí fyzickým či
právnickým osobám v případě ohrožení celistvosti elektrizační
soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu.
§ 45
Elektrická přípojka
(1) Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována
v souladu se smlouvou a s Pravidly provozování přenosové soustavy
nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy.
(2) Náklady na zřízení elektrické přípojky hradí ten,
v jehož prospěch byla zřízena.
(3) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na
její zřízení.
(4) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit
její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení
života a zdraví osob či poškození majetku.
(5) Provozovatel distribuční soustavy je povinen za
úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud
o to její vlastník písemně požádá.
(6) Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se
nejedná o přípojku.
(7) Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k
připojení jedné nemovitosti; na základě souhlasu provozovatele
příslušné distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí.
Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní
domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní
kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní
pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se
umísťuje na odběratelově objektu nebo na hranici či v blízkosti
hranice jeho nemovitosti.
(8) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní
domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí
posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitosti nebo na
svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod je součástí
přípojky.
(9) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní
domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na
svorkách hlavního jističe objektu nebo v kabelové skříni uvnitř
objektu.
(10) Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí
končí při venkovním vedení kotevními izolátory na odběratelově
stanici, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově
stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí
přípojky.
(11) Společné domovní elektrické instalace v domech
sloužící pro připojení více odběratelů z jedné elektrické přípojky
nejsou součástí elektrické přípojky. Společná domovní elektrická
instalace je součástí nemovitosti.
§ 46
Ochranná pásma
(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je
prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění
jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.
Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního
rozhodnutí.
(2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení,
podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení
měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a
telekomunikační techniky.
(3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý
prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení
ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od
krajního vodiče vedení na obě jeho strany
a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
1. pro vodiče bez izolace 7 m,
2. pro vodiče s izolací základní 2 m,
3. pro závěsná kabelová vedení 1 m,
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m,
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m,
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m,
e) u napětí nad 400 kV 30 m,
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m,
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítědržitele
licence 1 m.
(4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové
soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní
náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů
podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a
písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci
či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost
umožnit.
(5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační
soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací
techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí
3 m po obou stranách krajního kabelu.
(6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno
svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti
a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s
napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od
vnějšího líce obvodového zdiva,
b) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí
z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7
m,
c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s
převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň
nízkého napětí 2 m,
d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od
obestavění.
(7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno
svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na
oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice.
(8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení,
výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno
a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení
stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i
uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní
práce,
c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit
spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit
život, zdraví či majetek osob,
d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo
podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
(9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno
vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.
(10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno
vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové
hmotnosti nad 6 t.
(11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky
umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob,
může provozovatel přenosové soustavy nebo příslušný provozovatel
distribuční soustavy udělit písemný souhlas s činností v ochranném
pásmu. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebního úřadu a
musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
(12) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení
napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného
pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní
vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové
soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a
provést opatření k jejich omezení.
§ 47
Přeložky zařízení
(1) Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení
distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo
přemístění některých prvků tohoto zařízení.
(2) Přeložku zařízení přenosové soustavy a zařízení
distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo
potřebu přeložky vyvolal.
(3) Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení
distribuční soustavy po provedení přeložky se nemění.
§ 48
Styk zařízení
(1) Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav
a elektrických přípojek může křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní
toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní
zařízení nebo za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek
osob, být s nimi v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně
životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy
zúčastněných vlastníků. Souběhem se rozumí stav, kdy jedno zařízení
zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně
bezpečnostního pásma druhého zařízení.
(2) Při opravách poruch a při stavebních úpravách
zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat
vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný
technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně
dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.
§ 49
Měření
(1) Měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel
přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel
distribuční soustavy.
(2) Výrobci a koneční zákazníci jsou povinni na svůj
náklad upravit předávací místo nebo odběrné místo pro instalaci
měřicího zařízení v souladu s podmínkami obsaženými v Pravidlech
provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné
distribuční soustavy po předchozím projednání s provozovatelem
přenosové soustavy nebo s příslušným provozovatelem distribuční
soustavy.
(3) Výrobci, koneční zákazníci a obchodníci mohou se
souhlasem provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného
provozovatele distribuční soustavy pro vlastní potřebu a na svůj
náklad osadit vlastní kontrolní měřicí zařízení. Toto měřicí
zařízení musí být zřetelně označeno.
(4) Výrobci a koneční zákazníci jsou povinni závady na
měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné
manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové
soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy.
Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele
přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční
soustavy se zakazuje.
(5) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distribuční soustavy má právo jednotlivé části měřicího zařízení
zajistit proti neoprávněné manipulaci.
(6) Výrobci či koneční zákazníci jsou povinni umožnit
provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční
soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného
elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby,
výměny či odebrání měřicího zařízení.
(7) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distribuční soustavy na náklad výrobce nebo oprávněného zákazníka
zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení a na svůj náklad
zajišťuje udržování a pravidelné ověřování správnosti měření.
(8) Má-li výrobce nebo oprávněný zákazník nebo
obchodník pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu
na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Provozovatel
přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen
na základě písemné žádosti výrobce nebo oprávněného zákazníka nebo
obchodníka do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo
zajistit ověření správnosti měření.
(9) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí
náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření
provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční
soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo
písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření
správnosti měření.
(10) Měření odběru elektřiny chráněnému zákazníku
zajišťuje provozovatel příslušné distribuční soustavy včetně
pravidelného ověřování správnosti měření.
(11) Má-li chráněný zákazník pochybnosti o správnosti
údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo
nechat je přezkoušet. Provozovatel distribuční soustavy je povinen
na základě jeho písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit
měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.
(12) Je-li na měřicím zařízení pro chráněného
zákazníka zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho výměnou,
přezkoušením nebo ověřením správnosti měření provozovatel
distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady
chráněný zákazník. Druhy měřicích zařízení, způsob jejich instalace
a umístění stanoví Pravidla provozování distribuční soustavy.
§ 50
Smlouva o dodávce elektřiny
(1) Smlouva o dodávce elektřiny se uzavírá na každé
odběrné místo.
(2) Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat
zejména
a) výkon, množství, časový průběh a místo odběru
elektřiny (dále jen "odběrový diagram"), a to i pro stavy nouze;
podrobnosti stanoví pravidla trhu s elektřinou,
b) ceny nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za
odebranou elektřinu včetně záloh,
c) způsob měření odebrané elektřiny,
d) způsob přístupu příslušného provozovatele
distribuční soustavy k měřicímu zařízení konečného zákazníka.
(3) Ke smlouvě o dodávce elektřiny je chráněný
zákazník povinen doložit souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.
§ 51
Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační
soustavy
(1) Neoprávněným odběrem elektřiny je
a) odběr bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny nebo
v rozporu s uzavřenou smlouvou o dodávce elektřiny,
b) odběr při opakovaném nedodržení smluveného způsobu
platby za odebranou elektřinu včetně záloh,
c) odběr při neplnění platebních povinností
vyplývajících z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného
odběru,
d) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez
měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,
e) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou
prochází neměřená elektřina,
f) odběr měřicím zařízením,
1. které nezaznamenává odběr nebo zaznamenává odběr
nesprávně ke škodě výrobce, obchodníka, provozovatele distribuční
soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku
neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho
součásti či příslušenství,
2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové
soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo
nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové
soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční
soustavy,
3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné
manipulaci a měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch
odběratele,
g) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na
přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení
přenosové soustavy.
(2) Při neoprávněném odběru je odběratel povinen
uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu stanovit,
je náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným v podmínkách
připojení a dopravy a v podmínkách připojení a dodávek pro chráněné
zákazníky.
§ 52
Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační
soustavy
(1) Neoprávněnou dodávkou elektřiny je
a) dodávka bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny
nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou o dodávce elektřiny,
b) dodávka bez měřicího zařízení, pokud dodávka bez
měřicího zařízení nebyla smluvně sjednána,
c) dodávka do té části zařízení, kterou prochází
neměřená elektřina,
d) dodávka měřicím zařízením,
1. které nezaznamenává dodávku nebo zaznamenává
dodávku nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího
zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství,
2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové
soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo
nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové
soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční
soustavy,
3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné
manipulaci,
e) dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem
na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo zařízení
přenosové soustavy.
(2) Při neoprávněné dodávce je výrobce povinen uhradit
skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu stanovit, je
náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným v podmínkách připojení a
dopravy.
§ 53
Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce
elektřiny
Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí
elektřiny je doprava elektřiny uskutečňovaná v rozporu s podmínkami
obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo
Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy nebo v rozporu
s dispečerským řádem nebo doprava elektřiny vznikající v souvislosti
s neoprávněnou dodávkou nebo neoprávněným odběrem elektřiny, přenos
a distribuce bez licence a doprava elektřiny bez uzavřené smlouvy o
dopravě elektřiny.
§ 54
Stav nouze
(1) Stavem nouze v elektroenergetice je omezení nebo
přerušení dodávek elektřiny na celém území České republiky nebo její
části v důsledku
a) živelních událostí,
b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu
ohrožení státu nebo válečného stavu,10)
c) havárií na zařízeních pro výrobu, přenos a
distribuci elektřiny,
d) smogové situace podle zvláštních předpisů,
e) teroristického činu.
(2) Stav nouze pro celé území státu vyhlašuje
provozovatel přenosové soustavy v hromadných sdělovacích
prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a
oznamuje ministerstvu.
(3) Týká-li se stav nouze určité části území státu,
vyhlašují jej v regionálních sdělovacích prostředcích a
prostřednictvím prostředků dispečerského řízení příslušní
provozovatelé distribučních soustav a oznamují provozovateli
přenosové soustavy a ministerstvu.
(4) Při stavech nouze a činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku jsou všichni odběratelé a všechny fyzické
či právnické osoby podnikající v elektroenergetice povinni podřídit
se omezení spotřeby nebo dodávky elektřiny.
(5) Při stavech nouze je provozovatel přenosové
soustavy a provozovatel distribuční soustavy oprávněn využívat v
nezbytném rozsahu výrobních a odběrných zařízení odběratelů.
(6) Likvidaci následků stavu nouze v elektrizační
soustavě řídí provozovatel přenosové soustavy.
(7) Likvidaci následků stavů nouze na určité části
území státu řídí příslušní provozovatelé distribučních soustav.
(8) Postup v případě, že hrozí nebo existuje stav
nouze, a při předcházení stavu nouze a odstraňování následků stavu
nouze v elektrizační soustavě stanoví prováděcí právní předpis.
Díl 2
Plynárenství
§ 55
Trh s plynem
(1) Na území České republiky je organizován trh s
plynem na základě sjednaného přístupu k přepravní soustavě a
regulovaného přístupu k distribučním soustavám a autorizačního
přístupu k výstavbě vybraných plynových zařízení podle podmínek
stanovených tímto zákonem s cílem zajistit spolehlivé a hospodárné
zásobování plynem při zajištění ochrany životního prostředí.
(2) Trh s plynem je otevírán postupně takto:
a) od 1. ledna 2005 v rozsahu nejméně 28 % celkové
roční spotřeby plynu v České republice. Možnost volby dodavatele
plynu budou mít v příslušném kalendářním roce držitelé licence na
výrobu elektřiny, spalující plyn v tepelných elektrárnách nebo při
kombinované výrobě elektřiny a tepla, a to v rozsahu své spotřeby na
tuto výrobu, oprávnění zákazníci a držitelé licence na distribuci
plynu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, minimálně
však oprávnění zákazníci, jejichž nákup plynu v předcházejícím
kalendářním roce naměřený na jednom odběrném místě byl vyšší než 15
mil. m3, a držitelé licence na distribuci plynu v rozsahu svých
oprávněných zákazníků s cílem zajistit zásobování těchto
zákazníků,
b) od 10. srpna 2008 v rozsahu nejméně 33 % celkové
roční spotřeby plynu v České republice. Možnost volby dodavatele
plynu budou mít v příslušném kalendářním roce držitelé licence na
výrobu elektřiny, spalující plyn v tepelných elektrárnách nebo při
kombinované výrobě elektřiny a tepla, a to v rozsahu své spotřeby na
tuto výrobu, oprávnění zákazníci a držitelé licence na distribuci
plynu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, minimálně
však oprávnění zákazníci, jejichž nákup plynu v předcházejícím
kalendářním roce naměřený na jednom odběrném místě byl vyšší než 5
mil. m3, a držitelé licence na distribuci plynu v rozsahu svých
oprávněných zákazníků s cílem zajistit zásobování těchto
zákazníků.
(3) Podrobnosti otevírání trhu s plynem stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 56
Účastníci trhu s plynem
(1) Účastníci trhu s plynem jsou
a) výrobci,
b) provozovatel přepravní soustavy,
c) provozovatelé distribučních soustav,
d) provozovatelé podzemních zásobníků plynu,
e) obchodníci s plynem,
f) koneční zákazníci.
(2) Trh s plynem se uskutečňuje na těchto zařízeních
plynárenské soustavy:
a) výrobny plynu,
b) přepravní soustava,
c) distribuční soustavy,
d) přímé plynovody,
e) podzemní zásobníky plynu,
f) plynovodní přípojky.
§ 57
Výrobce
(1) Výrobce má právo
a) na připojení výrobny plynu k přepravní soustavě
nebo distribuční soustavě, pokud o to požádá a pokud splňuje
podmínky připojení stanovené Pravidly provozu přepravní soustavy a
distribučních soustav v plynárenství (dále jen "Pravidla provozu"),
které stanoví prováděcí právní předpis,
b) dodávat plyn na základě smlouvy provozovateli
přepravní soustavy, příslušnému provozovateli distribuční soustavy
nebo oprávněnému zákazníkovi,
c) omezit nebo přerušit dodávku plynu v nezbytném
rozsahu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo
majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku,
3. při neoprávněném odběru plynu,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních
sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,
5. při provádění plánovaných rekonstrukcí a oprav na
zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 5
je výrobce povinen písemně oznámit svým zákazníkům započetí a
skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu, nejméně však 15 dnů
předem.
(3) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je
výrobce povinen obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění
příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je
právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí,
nesplní-li výrobce oznamovací povinnost podle odstavce 2.
(5) Výrobce je dále povinen
a) zajistit na své náklady připojení výrobny plynu k
přepravní soustavě nebo distribuční soustavě,
b) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny
plynu,
c) poskytovat provozovateli přepravní nebo distribuční
soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro výrobu napojena,
informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,
d) zajistit na své náklady instalaci měřicího zařízení
po předchozím souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo
provozovatele distribuční soustavy, ke které je připojen,
e) zajistit měření množství plynu dodávaného do
přepravní soustavy či distribuční soustavy, včetně jejich
vyhodnocování, a předávat nezbytná data Ústřednímu plynárenskému
dispečinku,
f) navrhovat ceny za prodej plynu dodávaného do
přepravní či distribuční soustavy,
g) účtovat odděleně za výrobu plynu, a to pro účely
regulace podle prováděcího právního předpisu,
h) vypracovávat bilanci výroby a předávat ji
Ústřednímu plynárenskému dispečinku,
i) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu
havarijní plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a Ústřednímu
plynárenskému dispečinku a každoročně je upřesňovat,
j) zřídit a provozovat technický dispečink, který
odpovídá za dispečerské řízení výroby plynu, a řídit se Dispečerským
řádem plynárenské soustavy České republiky, který stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 58
Provozovatel přepravní soustavy
(1) Provozovatel přepravní soustavy má právo
a) odmítnout přístup do soustavy v rozsahu stanoveném
v § 55 na základě nedostatku kapacity v případech, které jsou v
rozporu s Pravidly provozu, v případech uvedených v § 75 nebo na
základě vážných ekonomických a finančních obtíží se smlouvami, ve
kterých se zákazník zavazuje uhradit nasmlouvané množství plynu bez
ohledu na to, jestli je skutečně odebral (dále jen "smlouva odeber
nebo plať"), či pokud by tyto podmínky mohly nastat,
b) odmítnout přístup do soustavy u dodávek ze státu,
ve kterém nejsou práva a povinnosti dodavatelů a oprávněných
zákazníků srovnatelná s právy a povinnostmi dodavatelů plynu a
oprávněných zákazníků v České republice,
c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k
řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské
soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a
informačních systémů,
d) v souladu s podmínkami stanovenými územním
rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích
nemovitostech plynárenská zařízení,
e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v
souvislosti se zřizováním a provozováním plynárenské soustavy,
f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty,
provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných
porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy
v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník
či uživatel,
g) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy
do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a
služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva
spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy,
jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní
zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon
licencované činnosti,
h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu
plynárenská zařízení plynárenských podnikatelů, pro něž přepravuje
plyn,
i) omezit nebo přerušit přepravu plynu podle uzavřené
smlouvy v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo
majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku,
3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a
plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavy,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních
přepravní soustavy,
5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují život,
zdraví nebo majetek osob,
6. při neoprávněném odběru plynu.
(2) Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s
vlastníkem nemovitosti nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám
nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný
anebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh
provozovatele přepravní soustavy rozhodnutí o zřízení věcného
břemene umožňujícího využití této nemovitosti, případně její části
pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d).
(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v
důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce
1 písm. c) až h) majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání
nemovitosti, má právo na jednorázovou náhradu5) včetně úhrady
nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je
nutno uplatnit u provozovatele přepravní soustavy, který způsobil
majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode
dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) až h)
je provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv
vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim
bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost
do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu
provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či
užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost
vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění
stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého
klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3
je provozovatel přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro
něž přepravuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení
přepravy plynu, nejméně však 15 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je
provozovatel přepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynu
bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení
nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je
právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí,
nesplní-li provozovatel přepravní soustavy oznamovací povinnost
uloženou podle odstavce 5 nebo není-li v případě podle odstavce 1
písm. i) bodu 4 dodržena kvalita dodávek plynu stanovená prováděcím
právním předpisem.
(8) Provozovatel přepravní soustavy je dále
povinen
a) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj
přepravní soustavy,
b) zajistit dodávku na základě uzavřených smluv za
regulované ceny a ve stanovené kvalitě těm chráněným zákazníkům,
kteří jsou přímo připojeni na přepravní soustavu, a to na základě
uzavřené smlouvy pro každé odběrné místo,
c) zajistit přepravu plynu na základě písemně
uzavřených smluv,
d) připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to
požádá a splňuje podmínky připojení stanovené Pravidly provozu,
e) zajišťovat stejné podmínky pro sjednaný přístup k
přepravní soustavě,
f) poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se
kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění
vzájemné provozuschopnosti soustav,
g) zajišťovat měření na úrovni přepravní soustavy,
včetně jejich vyhodnocování, a předávat nezbytná data Ústřednímu
plynárenskému dispečinku,
h) navrhovat rámcové podmínky realizace přepravy plynu
a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení,
i) účtovat odděleně za přepravu plynu, a to pro účely
regulace podle prováděcího právního předpisu,
j) vypracovávat bilanci přepravní soustavy a bilanci
krytí potřeby chráněných zákazníků a předávat ji Ústřednímu
plynárenskému dispečinku,
k) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na
přepravu plynu havarijní plán přepravní soustavy, zaslat jej
ministerstvu a Ústřednímu plynárenskému dispečinku a každoročně jej
upřesňovat,
l) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro
přepravu plynu a upozorňovat na předpokládané snížení přepravní
kapacity,
m) zřídit a provozovat technický dispečink, který
odpovídá za dispečerské řízení přepravní soustavy a řídí se
Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky,
n) umožnit přístup do přepravní soustavy podle §
55,
o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality
plynu,
p) zajistit spolehlivost a kvalitu dodávek chráněným
zákazníkům, kteří jsou přímo připojeni na přepravní soustavu,
r) zajišťovat dovoz plynu z různých zdrojů,
s) vyhlašovat stav nouze na plynárenské soustavě České
republiky,
t) řídit plynárenskou soustavu České republiky za
stavu nouze.
§ 59
Provozovatel distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy má právo
a) odmítnout přístup do soustavy v rozsahu stanoveném
v § 55 na základě nedostatku kapacity v případech, které jsou v
rozporu s Pravidly provozu, v případech uvedených v § 75 nebo na
základě vážných ekonomických a finančních obtíží se smlouvami odeber
nebo plať, či pokud by tyto potíže mohly nastat,
b) odmítnout přístup do soustavy u dodávek ze státu,
ve kterém nejsou práva a povinnosti dodavatelů a oprávněných
zákazníků srovnatelná s právy a povinnostmi dodavatelů plynu a
oprávněných zákazníků v České republice,
c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k
řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční
soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a
informačních systémů,
d) v souladu s podmínkami stanovenými územním
rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích
nemovitostech plynárenská zařízení,
e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v
souvislosti se zřizováním a provozováním distribuční soustavy a
plynovodních přípojek,
f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty,
provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných
porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční
soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám
vlastník či uživatel,
g) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy
do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a
služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva
spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy,
jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní
zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon
licencované činnosti,
h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu
plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci a dodávku
plynu,
i) omezit nebo přerušit distribuci a dodávku plynu
podle uzavřené smlouvy v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo
majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku,
3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a
plánovaných oprav na zařízení distribuční soustavy,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních
distribuční soustavy,
5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují život,
zdraví nebo majetek osob,
6. při neoprávněném odběru plynu.
(2) Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s
vlastníkem nemovitosti nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám
nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný
anebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh
provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného
břemene umožňujícího využití této nemovitosti, případně její části
pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d).
(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v
důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle
odstavce 1 písm. c) až h) majetková újma nebo je-li omezen v užívání
nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5) včetně
úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto
náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy,
který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do
6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) až h)
je provozovatel distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv
vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim
oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do
předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu
provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či
užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost
vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění
stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého
klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3
je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro
něž provádí distribuci a dodávku plynu, započetí a skončení omezení
nebo přerušení distribuce a dodávky plynu, nejméně však 15 dnů
předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je
provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit distribuci a
dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k
jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je
právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí,
nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost
podle odstavce 5 nebo není-li v případě podle odstavce 1 písm. i)
bodu 4 dodržena kvalita dodávek plynu stanovená prováděcím právním
předpisem.
(8) Provozovatel distribuční soustavy je dále
povinen
a) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj
distribuční soustavy na území vymezeném licencí,
b) zajistit distribuci plynu a dodávku chráněným
zákazníkům na základě uzavřených smluv, za regulované ceny a ve
stanovené kvalitě, a to na základě uzavřené smlouvy pro každé
odběrné místo,
c) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to
požádá a splňuje podmínky připojení stanovené Pravidly provozu,
d) zajistit stejné podmínky pro regulovaný přístup k
distribuční soustavě,
e) poskytovat provozovateli přepravní soustavy a
provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava
propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti
soustav,
f) zajišťovat měření na úrovni distribuční soustavy,
včetně jejich vyhodnocování, a předávat nezbytná data Ústřednímu
plynárenskému dispečinku,
g) navrhovat podmínky úhrad za distribuci plynu a
dodávku chráněným zákazníkům a předávat je Energetickému regulačnímu
úřadu ke schválení,
h) účtovat odděleně za distribuci a dodávku plynu, a
to pro účely regulace podle prováděcího právního předpisu,
i) vypracovávat bilanci distribuční soustavy a bilanci
krytí chráněných zákazníků a předávat ji Ústřednímu plynárenskému
dispečinku,
j) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na
distribuci plynu havarijní plány distribuční soustavy, zaslat
ministerstvu a Ústřednímu plynárenskému dispečinku a každoročně je
upřesňovat,
k) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení
distribuční soustavy a upozorňovat na snížení distribuční
kapacity,
l) zřídit a provozovat technický dispečink, který
odpovídá za dispečerské řízení distribuční soustavy a řídí se
Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky,
m) umožnit regulovaný přístup do distribuční soustavy
podle § 55,
n) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality
plynu, pokud nebudou pro sledování kvality plynu dostačovat místa
zřízená a provozovaná provozovatelem přepravní soustavy,
o) zajistit spolehlivost a kvalitu dodávek chráněným
zákazníkům,
p) vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční
soustavy.
§ 60
Provozovatel podzemního zásobníku plynu
(1) Provozovatel podzemního zásobníku plynu má
právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k
řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu podzemního
zásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky
a informačních systémů,
b) v souladu s podmínkami stanovenými územním
rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích
nemovitostech plynárenská zařízení,
c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v
souvislosti se zřizováním a provozováním podzemního zásobníku
plynu,
d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty,
provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných
porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz podzemního
zásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění
neučinil sám vlastník či uživatel,
e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy
do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a
služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a do
obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna
zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro
výkon licencované činnosti,
f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti
spojené s uskladňováním plynu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo
majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku,
3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a
plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynu,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro
uskladňování plynu,
5. při neoprávněném odběru plynu.
(2) Jestliže není schválena územně plánovací
dokumentace nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen
nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný anebo
nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh
provozovatele podzemního zásobníku plynu rozhodnutí o zřízení
věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti, případně její
části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b).
(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v
důsledku výkonu práv provozovatele podzemního zásobníku plynu podle
odstavce 1 písm. a) až e) majetková újma nebo je-li omezen v užívání
nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5) včetně
úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto
náhradu je nutno uplatnit u provozovatele podzemního zásobníku
plynu, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání
nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce
dozvěděl.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e)
je provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit
práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti
jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do
předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu
provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či
užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně
vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění
stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého
klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3
je provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen písemně oznámit
zákazníkům, pro něž uskladňuje plyn, započetí a skončení omezení
nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu, nejméně
však 15 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je
provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen obnovit činnosti
spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin,
které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je
právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí,
nesplní-li provozovatel podzemního zásobníku plynu oznamovací
povinnost podle odstavce 5.
(8) Provozovatel podzemního zásobníku plynu je dále
povinen
a) zajistit spolehlivý provoz podzemního zásobníku
plynu,
b) zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených
smluv,
c) poskytovat provozovateli přepravní soustavy nebo
provozovateli distribuční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro
uskladňování plynu napojena, informace nutné k zajištění vzájemné
provozuschopnosti,
d) zajistit měření množství uskladněného a
vyskladněného plynu, včetně jejich vyhodnocování, a předávat
nezbytné údaje Ústřednímu plynárenskému dispečinku,
e) účtovat odděleně za uskladňování plynu, a to pro
účely regulace podle prováděcího právního předpisu,
f) vypracovávat bilanci podzemního zásobníku plynu a
předávat ji Ústřednímu plynárenskému dispečinku,
g) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na
uskladňování plynu havarijní plán podzemního zásobníku plynu, zaslat
jej ministerstvu a Ústřednímu plynárenskému dispečinku a každoročně
jej upřesňovat,
h) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro
uskladňování plynu a upozorňovat na předpokládané snížení
uskladňovací kapacity,
i) zřídit a provozovat technický dispečink, který
odpovídá za dispečerské řízení podzemního zásobníku plynu a řídí se
Dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky.
§ 61
Obchodník s plynem
(1) Obchodník s plynem má právo nakupovat plyn a
prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem s výjimkou chráněných
zákazníků.
(2) Obchodník s plynem je povinen
a) řídit se Dispečerským řádem plynárenské soustavy
České republiky,
b) předávat Ústřednímu plynárenskému dispečinku údaje
z technických částí smluv.
§ 62
Oprávněný zákazník
(1) Oprávněný zákazník má právo na
a) připojení svého odběrného plynového zařízení k
přepravní nebo příslušné distribuční soustavě při dodržení podmínek
Pravidel provozu,
b) volbu dodavatele plynu,
c) dopravu dohodnutého množství plynu, pokud jej má
smluvně zajištěn a pokud má na tuto činnost uzavřenu smlouvu s
provozovatelem přepravní soustavy nebo příslušné distribuční
soustavy a pokud to technické podmínky přepravní nebo příslušné
distribuční soustavy umožňují,
d) zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených
tímto zákonem.
(2) Oprávněný zákazník je povinen
a) zajistit na své náklady připojení svého odběrného
plynového zařízení k přepravní soustavě nebo příslušné distribuční
soustavě,
b) řídit se při připojení k přepravní soustavě nebo
příslušné distribuční soustavě Pravidly provozu,
c) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení
provozovateli přepravní soustavy nebo distribuční soustavy, ke které
je připojen; druhy měřicího zařízení, způsob jeho instalace,
umístění a další podrobnosti měření stanoví Pravidla provozu,
d) zajistit přístup k měřícím zařízením provozovateli
příslušné soustavy, ke které je připojen,
e) řídit se pokyny technických dispečinků,
f) předávat Ústřednímu plynárenskému dispečinku údaje
z technických částí smluv,
g) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu,
aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.
§ 63
Chráněný zákazník
(1) Chráněný zákazník má právo
a) na připojení svého odběrného plynového zařízení k
distribuční soustavě, splní-li podmínky připojení a dodávek pro
chráněné zákazníky, které stanoví Pravidla provozu,
b) na zajištění dodávky plynu za regulované ceny,
c) na zajištění dodávky plynu v kvalitě stanovené
prováděcím právním předpisem.
(2) Chráněný zákazník je povinen
a) podílet se podle výše požadované dodávky plynu na
účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy
spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky ve výši
vypočtené způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
b) řídit se při připojení k distribuční soustavě
Pravidly provozu,
c) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu,
aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob,
d) umožnit provozovateli distribuční soustavy, ke
které je připojen, instalaci měřicího zařízení a zajistit mu k němu
přístup.
(3) Vlastník dotčené nemovitosti, do které je
chráněným zákazníkům v této nemovitosti dodáván plyn na základě
smlouvy, je povinen
a) tuto dodávku chráněným zákazníkům umožnit,
b) udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící
pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a
technickým normám,
c) umožnit příslušnému provozovateli distribuční
soustavy přístup k tomuto odběrnému zařízení.
(4) Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku
plynu v jedné nemovitosti je součástí této nemovitosti.
§ 64
Plynárenské dispečinky
(1) Sledování plánování dodávek a spotřeb plynu a
přípravu řešení stavu nouze zajišťuje Ústřední plynárenský
dispečink.
(2) Ústřední plynárenský dispečink je právnickou
osobou, kterou jsou povinni na základě smlouvy o sdružení zřídit do
2 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona všichni provozovatelé
podzemních zásobníků plynu, provozovatel přepravní soustavy a ti
výrobci a provozovatelé distribučních soustav, kteří prodali za
předchozí kalendářní rok více je 100 mil. m3 zemního plynu.
(3) Ústřední plynárenský dispečink
a) sleduje plánování dodávek a kapacit plynárenské
soustavy s cílem předcházet stavům nouze,
b) zpracovává na základě bilancí o přepravě,
distribuci, výrobě, dodávkách, uskladnění plynu provozovatele
přepravní soustavy, provozovatelů podzemních zásobníků plynu,
výrobců a obchodníků s plynem a vlastních analýz celkovou roční
bilanci plynárenské soustavy a její vyhodnocení a předává ji
ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu. Současně předává
bilanci plynárenské soustavy plynárenským podnikatelům a obchodníkům
s plynem.
(4) Ústřední plynárenský dispečink má právo
a) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků
s plynem jejich bilance výroby, přepravy, distribuce, uskladnění a
dodávek plynu, a to včetně vyhodnocení,
b) vyžadovat havarijní plány od plynárenských
podnikatelů.
(5) Ústřední plynárenský dispečink je povinen
a) zpracovávat a předávat ministerstvu alespoň jednou
měsíčně zprávu o bilancích plynárenské soustavy,
b) sdělovat ministerstvu dodávky ze státu, ve kterém
nejsou práva a povinnosti dodavatelů a oprávněných zákazníků
srovnatelné s právy a povinnostmi dodavatelů plynu a oprávněných
zákazníků v České republice,
c) zajistit ochranu skutečností majících povahu
obchodního tajemství,
d) poskytovat na vyžádání ministerstva nebo
Energetického regulačního úřadu informace nezbytné pro výkon jejich
práv a povinností vyplývajících z tohoto zákona,
e) vypracovat havarijní plán plynárenské soustavy
České republiky a předat jej plynárenským podnikatelům.
(6) Ústřední plynárenský dispečink se řídí
dispečerským řádem plynárenské soustavy České republiky.
(7) Podrobnosti o činnostech Ústředního plynárenského
dispečinku, včetně předávání bilancí, stanoví prováděcí právní
předpis.
(8) Rovnováhu mezi zdroji a spotřebou plynu a bezpečný
a spolehlivý provoz plynárenské soustavy zajišťují dispečinky
plynárenských podnikatelů.
(9) Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny
spolupracovat podle pravidel Dispečerského řádu plynárenské soustavy
České republiky.
(10) Při stavech nouze na celém území státu podle § 73
a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou pokyny
dispečinku provozovatele přepravní soustavy nadřazeny pokynům
dispečinků provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů
podzemních zásobníků.
§ 65
Přímý plynovod
(1) Oprávněnému zákazníkovi je možné dodávat plyn
přímo z přepravní soustavy nebo z plynárenského zařízení mimo
plynárenskou soustavu České republiky, a to přímým plynovodem.
(2) Dodavatel a oprávněný zákazník jsou oprávněni
zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud jim byl odmítnut přístup
k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.
(3) Provozovatel přímého plynovodu je povinen
a) mít na výstavbu přímého plynovodu státní autorizaci
podle tohoto zákona,
b) řídit se Pravidly provozu,
c) instalovat na své náklady měřicí zařízení po
předchozím souhlasu provozovatele příslušné soustavy,
d) řídit se pokyny technických dispečinků,
e) předávat Ústřednímu plynárenskému dispečinku údaje
z technických částí smluv,
f) zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodu
tak, aby se nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku
osob.
§ 66
Plynovodní přípojka
(1) Plynovodní přípojka spojuje distribuční soustavu a
odběrné plynové zařízení.
(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten,
v jehož prospěch byla zřízena.
(3) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit
její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení
života, zdraví či majetku osob.
(4) Provozovatel příslušné distribuční soustavy je
povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a
opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá.
§ 67
Výstavba vybraných plynových zařízení
(1) Výstavba vybraných plynových zařízení je možná
pouze na základě státní autorizace (dále jen "autorizace"), o jejímž
udělení rozhoduje ministerstvo.
(2) Vybranými plynovými zařízeními jsou
a) přímé plynovody,
b) podzemní zásobníky plynu,
c) plynovody spojující plynárenskou soustavu se
zahraničními plynárenskými soustavami,
d) plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa.
(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či
fyzickou osobu a uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně
však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na
základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace
je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.
(4) Na udělení autorizace na výstavbu vybraných
plynových zařízení není právní nárok. Při udělování autorizace se
posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost dostupných energetických
zdrojů.11)
(5) Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace
účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem ve stavebním řízení
podle zvláštního právního předpisu.7)
(6) Písemná žádost o udělení autorizace, kterou
předkládá ministerstvu žadatel o udělení autorizace, musí
obsahovat
a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý
pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a
příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; u
právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,
b) požadovanou dobu platnosti autorizace,
c) požadovanou charakteristiku vybraného plynového
zařízení,
d) předpokládané umístění vybraného plynového
zařízení,
e) stanovisko Ministerstva životního prostředí, že
vybrané plynové zařízení odpovídá předpisům na ochranu životního
prostředí,8),9)
f) stanovisko příslušného provozovatele přepravní
soustavy nebo distribuční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky
připojení k této soustavě,
g) prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavy
nebo distribuční soustavy v případě výstavby přímého plynovodu,
h) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě
vybraného plynového zařízení.
(7) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či
právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné
zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového zařízení a
schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.
(8) Finanční předpoklady se prokazují zejména
obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků,
účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v plném
rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím
účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.
(9) Držitel autorizace je povinen bezodkladně oznámit
ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení
autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci.
(10) Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu
správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména
a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý
pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a
příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum
narození,
b) dobu platnosti autorizace,
c) dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení
provozu,
d) základní údaje o vybraném plynovém zařízení,
e) umístění vybraného plynového zařízení.
(11) Ministerstvo vede evidenci udělených
autorizací.
(12) Autorizace zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud
nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu
prodloužení,
b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého
držitele autorizace,
c) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo
zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro
nedostatek majetku,
d) zánikem právnické osoby, která je držitelem
autorizace,
e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení
udělené autorizace,
f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro
závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu
držitele autorizace do likvidace.
(13) Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení
a zrušení autorizace, včetně vzorů žádostí, a podrobnosti o
podmínkách pro posuzování těchto žádostí stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 68
Ochranná pásma
(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými
pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu.
(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí
souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení
vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho
půdorysu.
(3) Ochranná pásma činí
a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a
plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území
obce, 1 m na obě strany od půdorysu,
b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4m na
obě strany od půdorysu,
c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od
půdorysu.
(4) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti
těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které
mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může
ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m.
(5) V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro
výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je
zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly
ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu.
(6) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky
umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob,
lze stavební činnost, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování
skládek a uskladňování materiálu v ochranném pásmu provádět pouze s
předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za
provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není součástí
stavebního řízení u stavebních úřadů a musí obsahovat podmínky, za
kterých lze tyto činnosti provádět. Vysazování trvalých porostů
kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá
tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě
strany od osy plynovodu.
(7) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní
soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní
náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy
plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni
jim tuto činnost umožnit.
§ 69
Bezpečnostní pásma
(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo
zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně
života, zdraví a majetku osob.
(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona
rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového
zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
(3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky
umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob,
lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím
písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za
provoz příslušného plynového zařízení.
(4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze
tohoto zákona.
§ 70
Přeložky plynárenských zařízení
(1) Přeložkou plynárenských zařízení se pro účely
tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či
přemístění plynárenského zařízení nebo některých jeho prvků.
(2) Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení
na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně
nedohodnou jinak.
(3) Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení
přeložky nemění.
§ 71
Měření
(1) Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.
(2) Měřicí zařízení i jeho instalace musí být v
souladu s Pravidly provozu, která stanoví prováděcí právní
předpis.
(3) Výrobci a koneční zákazníci a provozovatelé
podzemních zásobníků plynu jsou povinni na svůj náklad upravit
odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu s Pravidly
provozu po předchozím projednání s příslušným provozovatelem
přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, ke
které jsou připojeni.
(4) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu
příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele
distribuční soustavy se zakazuje.
(5) Výrobci, koneční zákazníci a provozovatelé
podzemních zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli
přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv
přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu,
údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
(6) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel
distribuční soustavy má právo jednotlivé části měřicího zařízení
zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník porušení
měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to
oznámit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli
příslušné distribuční soustavy.
(7) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel
distribuční soustavy na náklad výrobce, oprávněného zákazníka nebo
provozovatele podzemního zásobníku plynu zajišťuje instalaci
vlastního měřicího zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně
ověřuje správnost měření.
(8) Má-li výrobce, konečný zákazník či provozovatel
podzemního zásobníku plynu pochybnosti o správnosti údajů měření
nebo zjistí závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je
přezkoušet. Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel
příslušné distribuční soustavy je povinen na základě písemné žádosti
výrobce, konečného zákazníka či provozovatele podzemního zásobníku
plynu do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo
zajistit ověření správnosti měření.
(9) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí
náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření
provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné
distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady
výrobce, konečný zákazník či provozovatel podzemního zásobníku
plynu.
(10) Odběr plynu chráněnému zákazníkovi měří
provozovatel soustavy, ke které je odběrné plynové zařízení tohoto
zákazníka připojeno, vlastním měřicím zařízením, zajišťuje na svůj
náklad jeho instalaci, zapojení a pravidelnou údržbu a ověření
správnosti měření.
(11) V případě poruchy měřicího zařízení se určí
množství odebraného plynu podle Pravidel provozu.
(12) Na odběrném plynovém zařízení, kterým prochází
neměřený plyn, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího
písemného souhlasu provozovatele příslušné distribuční soustavy.
§ 72
Náležitosti smluv o dodávce plynu konečným
zákazníkům
Smlouva na dodávku plynu konečným zákazníkům musí být
uzavřena písemně samostatně na každé odběrné místo a musí
obsahovat
a) cenu a způsob platby za odebraný plyn včetně
záloh,
b) dohodu o způsobu měření odebraného plynu a přístupu
provozovatele přepravní soustavy nebo příslušné distribuční soustavy
k měřicímu zařízení,
c) množství a časový průběh odběru plynu pro konečné
zákazníky, jejichž roční odběr je vyšší než 60 tis. m3,
d) souhlas vlastníka dotčené nemovitosti v případě, že
se jedná o nově zřízené odběrné zařízení.
§ 73
Stav nouze
(1) Stavem nouze v plynárenství se rozumí omezení nebo
přerušení dodávek plynu na celém území České republiky nebo její
části v důsledku
a) živelních událostí,
b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu
ohrožení státu nebo válečného stavu,10)
c) havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu,
distribuci a uskladňování plynu,
d) dlouhodobého nedostatku zdrojů plynu,
e) teroristického činu.
(2) Vyhlášení a ukončení stavu nouze pro celé území
státu vyhlašuje provozovatel přepravní soustavy v hromadných
sdělovacích prostředcích nebo jiným vhodným způsobem a písemně je
oznamuje ministerstvu a Správě státních hmotných rezerv.
(3) Týká-li se stav nouze pouze určité části území
státu, vyhlášení a ukončení takového stavu nouze vyhlašuje příslušný
provozovatel distribuční soustavy v hromadných sdělovacích
prostředcích nebo jiným vhodným způsobem a písemně je oznamuje
ministerstvu, provozovateli přepravní soustavy a Správě státních
hmotných rezerv.
(4) Při stavech nouze a činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku jsou všichni zákazníci a všichni držitelé
licencí v plynárenství povinni podřídit se omezení spotřeby plynu
podle pokynů provozovatele přepravní soustavy v případě podle
odstavce 2 nebo provozovatele distribuční soustavy v případě podle
odstavce 3.
(5) Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně
po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci
následků v souladu s havarijními plány.
(6) Dojde-li v důsledku stavu nouze k závažnému
narušení zásobování plynem, zejména při rozsáhlých haváriích
zařízení pro jeho výrobu, přepravu a distribuci, jsou plynárenští
podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet
se na odstranění havárií a obnovení dodávek.
(7) Odstranění havárií a obnovení dodávek podle
předchozího odstavce koordinuje provozovatel přepravní soustavy v
případě podle odstavce 2 nebo provozovatel distribuční soustavy v
případě podle odstavce 3.
(8) Podrobnosti postupu při předcházení, vzniku a
odstraňování následků stavu nouze, rozsah a způsob omezení spotřeby
plynu a obsah havarijních plánů stanoví prováděcí právní
předpis.
(9) Při vyhlášení stavu nouze nebo předcházení jeho
vzniku je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno.
§ 74
Neoprávněný odběr
(1) Neoprávněným odběrem plynu je
a) odběr bez uzavřené smlouvy na dodávku plynu nebo v
rozporu s uzavřenou smlouvou na dodávku plynu,
b) odběr při opakovaném nedodržení smluveného způsobu
platby za odebraný plyn včetně záloh,
c) odběr bez měřicího zařízení,
d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou
prochází neměřený plyn,
e) odběr měřicím zařízením,
1. které nezaznamenává odběr nebo zaznamenává odběr
nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s
plynem v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení
nebo do jeho součásti či příslušenství,
2. které nebylo připojeno příslušným plynárenským
podnikatelem nebo jehož připojení nebylo příslušným podnikatelem
schváleno,
3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné
manipulaci a nebyla splněna povinnost podle § 71 odst. 6,
f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na
přímém plynovodu či na zařízení distribuční soustavy, zařízení
přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení
pro uskladňování plynu.
(2) Při neoprávněném odběru je zákazník povinen
uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu
prokazatelně stanovit, je náhrada škody vypočtena podle Pravidel
provozu.
§ 75
Omezení dovozu plynu
(1) Ministerstvo může zakázat nebo omezit dovoz plynu
ze zahraničí fyzickým nebo právnickým osobám v případě, že
a) může dojít k přímému nebo nepřímému ohrožení osob
nebo věcí na území České republiky,
b) práva a povinnosti dodavatelů plynu a oprávněných
zákazníků nejsou v zemi, odkud se dovoz uskutečňuje, srovnatelné s
právy a povinnostmi dodavatelů plynu a oprávněných zákazníků v České
republice.
(2) Plyn lze do České republiky dovážet, jen je-li
jeho přeprava uskutečňována přepravní soustavou a je-li umožněna do
celého území České republiky.
Díl 3
Teplárenství
§ 76
Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie
(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné
energie je povinen zajistit dodávku tepelné energie, pokud je to
technicky možné, každému odběrateli, který
a) o to požádá a dodávka je v souladu s územní
energetickou koncepcí,11)
b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku
a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými a bezpečnostními
předpisy,
c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a
termínu připojení stanovené držitelem licence.
(2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické
osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo
jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné.
(3) Držitel licence je dále povinen s každou fyzickou
či právnickou osobou, která o to požádá a splňuje podmínky pro
výrobu nebo rozvod podle odstavce 1 a § 77 odst. 1 nebo § 80,
uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie. Smlouva o dodávce tepelné
energie musí být písemná a musí obsahovat pro každé odběrné
místo
a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné
energie a místo předání,
b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné
látky, kterými jsou teplota, tlak, tlakový rozdíl a hmotnostní nebo
objemový průtok,
c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení
dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení, a
dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,
d) cenu stanovenou v místě měření nebo způsob jejího
stanovení, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii
včetně záloh,
e) při společném měření množství odebrané tepelné
energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst
způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá
odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto
rozdělení. Pravidla pro rozdělení nákladů na jednotlivá odběrná
místa stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Dodavatel má právo přerušit nebo omezit dodávku
tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v
těchto případech:
a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku
osob a při likvidaci těchto stavů,
b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku,
c) při provádění plánovaných rekonstrukcí, oprav,
údržbových a revizních prací, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní
předem,
d) při provádění nezbytných provozních manipulací na
dobu 4 hodin,
e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných
provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií
poskytovaných jinými dodavateli,
f) při nedodržení povinností odběratele podle § 77
odst. 4,
g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na
zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně
nutnou,
h) jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují
život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v
neprospěch dalších odběratelů,
i) při neoprávněném odběru.
(5) Držitel licence na rozvod má právo
a) v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím
a stavebním povolením7) zřizovat a provozovat na cizích
nemovitostech liniová rozvodná zařízení, stavět podpěrné body a
přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,
b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v
souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných zařízení,
c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných
zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění vlastník
dotčené nemovitosti,
d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními
právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k
výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva
vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a
do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna
zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon
licencované činnosti,
e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných
zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v
případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s
neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu,
f) na náhradu škody při nedodržení základních
parametrů dodávky tepelné energie podle odstavce 3 písm. b).
(6) Škoda podle odstavce 5 písm. f) musí být
prokázána. Právo na náhradu škody nevzniká v zákonem vyjmenovaných
případech přerušení výroby či distribuce tepelné energie podle
odstavce 4.
(7) Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s
vlastníkem nemovitosti, protože vlastník dotčené nemovitosti není
znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo
nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na
návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení rozhodnutí o
zřízení věcného břemene umožňujícího využití nemovitosti nebo její
části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a).
(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je
povinen při výkonu předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva
vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky a
nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést dotčené
pozemky a nemovitosti nebo jejich části do původního stavu, a
není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu
odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené
nemovitosti.
(9) Držitel licence na výrobu tepelné energie a
držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen
a) provádět činnosti spojené s udělenou licencí a
vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů
pouze kvalifikovanými pracovníky,
b) zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro
dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro
zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu a ochrany
životního prostředí,
c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům
ministerstva, Energetického regulačního úřadu a inspekce pravdivé
informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim
přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,
d) bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu,
náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu
tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro
účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,
e) stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému
zařízení nebo zdroji tepelné energie,
f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku
tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k
jejímu přerušení či omezení,
g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení
stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu
10 MW do 6 měsíců po obdržení licence.
(10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti
nebo zařízení majetková újma v důsledku výkonu práv dodavatele nebo
je-li omezen ve výkonu vlastnických práv, vzniká mu právo na
jednorázovou náhradu.5) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u
dodavatele, který způsobil majetkovou újmu, do 6 měsíců ode dne, kdy
se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.
(11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za
předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu
nebo že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní
komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré
potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to
způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co
nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem je, když
jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného,
případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch
a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného
tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů
trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích
tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.
§ 77
Odběratel tepelné energie
(1) Odběratel má právo na připojení ke zdroji tepla
nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že
a) se nachází v místě výkonu licencované činnosti,
b) má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné
zařízení v souladu s technickými předpisy,
c) splňuje podmínky týkající se výkonu, místa,
způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení
stanovené dodavatelem, a
d) dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou
územní energetickou koncepcí.11)
(2) Odběratel se podílí na nákladech spojených s
připojením a zajištěním dodávky tepelné energie. Podrobnosti stanoví
prováděcí právní předpis.
(3) Odběratel má právo na náhradu škody při nedodržení
základních parametrů dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 3
písm. b). Škoda musí být prokázána. Právo na náhradu škody a ušlého
zisku nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení nebo
omezení dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 4.
(4) Odběratel je povinen při změně parametrů
teplonosné látky v souladu s územní energetickou koncepcí11) nebo v
zájmu technického rozvoje upravit na svůj náklad své odběrné tepelné
zařízení tak, aby odpovídalo uvedeným změnám, nebo včas vypovědět
smlouvu o dodávce tepelné energie. Jiné úpravy odběrných tepelných
zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu změn
vyvolal, a to po předchozím projednání s držitelem licence. Změnu
parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení je povinen
držitel licence oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem.
(5) Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný
zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do
tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po dohodě s držitelem
licence.
(6) Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění
může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem
orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou
koncepcí. Veškeré vyvolané náklady na provedení těchto změn a rovněž
náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí
ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení
požaduje.
(7) Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno
rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím
osobám, jsou povinni tuto dodávku nadále strpět.
(8) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech,
kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, je zakázáno
provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu
tepelné energie nebo rozvod tepelné energie.
§ 78
Měření
(1) Povinností držitele licence na výrobu a držitele
licence na rozvod je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a
účtovat podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů
vlastního měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí,
udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním
právním předpisem.12) Odběratel má právo na ověření správnosti
odečtu naměřených hodnot.
(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů
měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat
jejich přezkoušení. Držitel licence je povinen na základě
odběratelovy písemné žádosti měřicí zařízení do 30 dnů přezkoušet, a
je-li vadné, vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout k výměně
měřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li na měřicím zařízení
zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou
držitel licence. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady
odběratel.
(3) Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu
jeho vlastníka se zakazuje.
(4) Držitel licence má právo měřicí zařízení osadit a
zajistit proti neoprávněné manipulaci, odběratel je povinen to
umožnit. Zjistí-li odběratel porušení měřicího zařízení nebo jeho
zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli.
(5) Hodnoty naměřené a zjištěné dodavatelem a ceny v
místě měření tvoří náklady na tepelnou energii, které se rozúčtují
mezi konečné spotřebitele, jimiž jsou uživatelé bytů a nebytových
prostorů. Pravidla pro rozdělení těchto nákladů na služby, vytápění
a poskytování teplé užitkové vody stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 79
Tepelná přípojka
(1) Tepelná přípojka je zařízení, které vede
teplonosnou látku ze zdroje nebo rozvodného tepelného zařízení k
odběrnému tepelnému zařízení pouze pro jednoho odběratele.
(2) Tepelná přípojka začíná na zdroji tepelné energie
nebo odbočením od rozvodného tepelného zařízení a končí vstupem do
odběrného tepelného zařízení.
(3) Opravy a údržbu tepelné přípojky zajišťuje její
vlastník.
(4) Dodavatel je povinen za úhradu tepelnou přípojku
provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník
požádá.
(5) Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož
prospěch byla zřízena, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak.
§ 80
Výkup tepelné energie
(1) Držitel licence na rozvod tepelné energie, který
má vhodné technické podmínky, je povinen vykupovat
a) tepelnou energii
1. získanou z obnovitelných zdrojů podle § 31 odst. 1
a z tepelných čerpadel,
2. vznikající jako vedlejší produkt při
technologických procesech,
3. získanou z ekologického spalování odpadů,
b) tepelnou energii z kombinované výroby elektřiny a
tepla jenom u tepelných sítí s dodávkami ze zdrojů vyrábějících
pouze tepelnou energii.
(2) Povinnost výkupu tepelné energie nevzniká,
a) je-li potřeba tepelné energie uspokojena podle
odstavce 1 písm. a),
b) pokud by došlo ke zvýšení celkových nákladů na
pořízení tepelné energie pro soubor stávajících odběratelů,
c) pokud parametry teplonosné látky neodpovídají
parametrům v rozvodném tepelném zařízení v místě připojení.
(3) Vynaložené náklady spojené s připojením zdroje
tepelné energie podle odstavce 1 hradí vlastník tohoto zdroje.
§ 81
Výstavba zdrojů tepelné energie
(1) Výstavba nových zdrojů tepelné energie pro dodávku
do rozvodného tepelného zařízení o celkovém instalovaném tepelném
výkonu 30 MWt a více je možná pouze na základě státní autorizace
(dále jen "autorizace"), o jejímž udělení rozhoduje
ministerstvo.
(2) Novým zdrojem tepelné energie se pro účely
autorizace rozumí
a) výstavba zcela nové výrobní jednotky, nebo
b) rekonstrukce technologické části stávajícího
zdroje, která přináší změnu paliva nebo základních technických
parametrů, instalovaného výkonu či druhu výstupní teplonosné
látky.
(3) Na výstavbu zdrojů tepelné energie pro
individuální vytápění a přípravu teplé užitkové vody v bytech a
rodinných domcích se autorizace neuděluje.
(4) Na udělení autorizace není právní nárok.
§ 82
Autorizace na výstavbu zdrojů
(1) O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo podle
§ 81 na základě písemné žádosti.
(2) Předpokladem pro udělení autorizace je
posouzení
a) souladu s územní energetickou koncepcí,11)
b) vlivu zdroje na životní prostředí,
c) využití místních a tuzemských palivových a
energetických zdrojů,
d) energetické účinnosti,
e) zajištění finančních předpokladů na výstavbu,
f) efektivnosti a hospodárnosti dostupných
energetických zdrojů.11)
(3) Autorizace se uděluje na dobu 5 let a na základě
žádosti držitele autorizace se může prodloužit. Žádost o prodloužení
platnosti autorizace na výstavbu zdroje tepelné energie s
odůvodněním je nutno podat nejméně 6 měsíců před skončením její
platnosti.
(4) Ministerstvo je účastníkem územního řízení a
dotčeným orgánem při stavebním řízení podle zvláštního právního
předpisu.7)
(5) Autorizace na výstavbu zdroje tepelné energie je
nepřenosná na jinou osobu.
(6) V případě neudělení autorizace na výstavbu nového
zdroje tepelné energie musí být žadatel seznámen s důvody neudělení
autorizace a poučen o odvolání.
§ 83
Žádost o udělení autorizace
(1) Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje
a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý
pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a
příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození, u
právnické osoby údaje o jejím statutárním orgánu,
b) základní údaje o zdroji včetně technické koncepce,
instalovaného výkonu, energetické účinnosti a předpokládaného odběru
tepelné energie,
c) předpokládané umístění zdroje tepelné energie,
d) požadovanou dobu platnosti autorizace, termín
zahájení a ukončení výstavby a předpokládaný termín uvedení do
provozu,
e) posouzení vlivu na životní prostředí8) a souladu s
územní energetickou koncepcí,11)
f) souhlas orgánu ochrany ovzduší,9)
g) údaje o palivových či jiných zdrojích,
h) vyhodnocení využití místních a tuzemských
palivových či jiných zdrojů energie, zejména obnovitelných,
i) průkaz finančních předpokladů k výstavbě zdroje
tepelné energie.
(2) K žádosti připojí žadatel stanovisko správního
úřadu vykonávajícího státní správu v místě stavby a odpovědného za
územní energetickou koncepci11) příslušného územního obvodu.
(3) Finančními předpoklady se rozumí schopnost fyzické
či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné
zahájení a dokončení stavby zdroje tepelné energie a schopnost
zabezpečit plnění z toho vyplývajících závazků. Finanční předpoklady
prokazuje žadatel zejména obchodním majetkem, objemem dostupných
finančních prostředků, úplnou účetní závěrkou ověřenou auditorem
včetně její přílohy v úplném rozsahu, pokud žadatel v předchozím
ročním období vykonával podnikatelskou činnost.
(4) Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení
a zrušení autorizace, včetně vzorů žádostí, a podrobnosti o
podmínkách pro posuzování těchto žádostí stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 84
Rozhodnutí o udělení autorizace
(1) Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu zdroje
obsahuje zejména
a) obchodní firmu fyzické či právnické osoby, trvalý
pobyt či sídlo, identifikační číslo, u fyzické osoby dále jméno a
příjmení, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum
narození,
b) základní údaje o zdroji včetně technické koncepce,
instalovaného výkonu, energetické účinnosti a předpokládaného odběru
tepelné energie a jejich závaznost,
c) umístění zdroje tepelné energie,
d) dobu platnosti autorizace, termín zahájení a
ukončení výstavby, předpokládaný termín uvedení do provozu,
e) podmínky ochrany životního prostředí,
f) údaje o palivových či jiných zdrojích,
g) podmínky pro využití místních a tuzemských
palivových zdrojů energie, zejména obnovitelných.
(2) Držitel autorizace na výstavbu zdroje je povinen
neprodleně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v
žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje, které mají vliv
na udělenou autorizaci.
(3) Ministerstvo a správní úřad vykonávající státní
správu v daném územním obvodu vedou evidenci udělených autorizací na
výstavbu zdrojů tepelné energie.
§ 85
Zánik autorizace
Autorizace na výstavbu zdroje zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,
b) u fyzických osob smrtí držitele autorizace nebo
prohlášením za mrtvého,
c) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo
zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro
nedostatek majetku,
d) zánikem právnické osoby, která je držitelem
autorizace,
e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení
udělené autorizace,
f) rozhodnutím vydavatele autorizace na výstavbu
zdroje pro závažné neplnění podmínek stanovených v rozhodnutí o
udělení autorizace,
g) vstupem držitele autorizace do likvidace.
§ 86
Přeložky rozvodných tepelných zařízení
(1) Přeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí
dílčí změna trasy vedení či přemístění některého souboru nebo prvku
tohoto zařízení.
(2) Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje
jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.
(3) Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po
provedení přeložky nemění.
§ 87
Ochranná pásma
(1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v
bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné
energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně
života, zdraví a majetku osob.
(2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými
rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod
tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto
zařízení, která činí 2,5 m.
(3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů
teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je
ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné
vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.
(4) V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro
výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět
činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit tato zařízení,
jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Stavební činnosti,
umisťování konstrukcí, zemní práce, uskladňování materiálu a
zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech
je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem a za
podmínek stanovených držitelem licence provozujícího tato zařízení.
Tento souhlas není součástí stavebního řízení.
(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie
budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních
činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti
tohoto zařízení.
(6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit
držiteli licence přístup k pravidelné kontrole a provádění
nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v
jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky
umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob,
je držitel licence před zahájením prací povinen vlastníka nebo
správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po
ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li
to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu
odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.
§ 88
Stav nouze
(1) Stavem nouze je omezení nebo přerušení dodávek
tepelné energie na celém území státu nebo jeho části v důsledku
a) živelní události,
b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu
ohrožení státu nebo válečného stavu,10)
c) havárií na výrobních či rozvodných zařízeních,
d) dlouhodobého nedostatku základních zdrojů, kterými
jsou paliva, elektřina, voda,
e) smogové situace podle zvláštních předpisů,
f) teroristického činu.
(2) Při stavech nouze jsou všichni držitelé licence na
výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie i odběratelé povinni
se podřídit omezení spotřeby. Držitelé licencí mohou v nezbytném
rozsahu využívat zařízení odběratelů.
(3) Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu
vyhlašuje ministerstvo, pro jeho část správní úřad vykonávající
státní správu v dotčeném území prostřednictvím sdělovacích
prostředků nebo jiným účinným způsobem.
(4) Postup při vzniku a odstraňování následků stavu
nouze stanoví prováděcí právní předpis.
§ 89
Neoprávněný odběr
(1) Neoprávněným odběrem tepla je
a) odběr bez souhlasu dodavatele nebo v rozporu s
uzavřenou smlouvou,
b) odběr při opakovaném neplnění smluvené platební
povinnosti včetně záloh,
c) odběr bez měřicího zařízení nebo odběr přes měřicí
zařízení, které v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává
nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,
d) odběr měřicím zařízením přemístěným bez souhlasu
dodavatele,
e) odběr měřicím zařízením, na němž bylo porušeno
zajištění proti neoprávněné manipulaci a nebyla splněna povinnost
podle § 78 odst. 4.
(2) Způsob výpočtu škody vzniklé držiteli licence
neoprávněným odběrem stanoví prováděcí právní předpis.
Hlava třetí
Pokuty
§ 90
(1) Pokutu až do výše 50 000 000 Kč lze uložit
a) za porušení povinností stanovených v § 9 odst. 1, §
10 odst. 4, § 11 odst. 1, § 12 odst. 2 a 5, § 14 odst. 2 a 9, § 20,
50, § 64 odst. 2, § 72 a § 76 odst. 3 držitelům licence,
b) za porušení povinností podle § 23 odst. 2, § 49
odst. 4, § 52 odst. 1, § 54 odst. 4, § 57 odst. 2, 3 a 5, § 64 odst.
2, § 71 odst. 5 držitelům licence na výrobu elektřiny a plynu,
c) za porušení povinností nebo překročení oprávnění
podle § 24 odst. 3, 5, 6 a 10, § 26 odst. 4, § 52 odst. 1, § 54
odst. 4, § 58 odst. 1 a 8, § 64 odst. 2, § 71 odst. 7, 8 a 10 a § 73
odst. 4 držitelům licence na provoz přenosové nebo přepravní
soustavy,
d) za porušování povinností nebo překročení oprávnění
podle § 60 odst. 1, 5, 6 a 8, § 64 odst. 2 a § 73 odst. 4 držitelům
licence na uskladňování plynu v podzemním zásobníku,
e) za porušení povinností nebo překročení oprávnění
podle § 25 odst. 4, 6, 7 a 11, § 45 odst. 5, § 52 odst. 1, § 54
odst. 4, § 59 odst. 1, 5, 6 a 8, § 64 odst. 2, § 66 odst. 4, § 71
odst. 7, 8 a 10, § 73 odst. 4, § 76 odst. 1, 4, 5 a 8, § 78 odst. 1
a 2, § 79 odst. 4, § 80 odst. 1 a § 88 odst. 2 držitelům licence na
provoz distribučních soustav a rozvodů tepelné energie,
f) za porušení povinností nebo překročení oprávnění
podle § 76 odst. 1, 4 a 9, § 78 odst. 1 a 2, § 88 odst. 2 držitelům
licence na výrobu tepelné energie,
g) za neplnění povinností podle § 27 odst. 4 a 5
operátorovi trhu,
h) za neplnění povinností podle § 64 odst. 5
Ústřednímu plynárenskému dispečinku.
(2) Pokutu jen do výše 1 000 000 Kč lze uložit za
porušení povinností podle odstavce 1 písm. a) až f) výrobcům,
provozovatelům distribučních soustav a provozovatelům rozvodů
tepelné energie, a to s výkonem do 2 MW.
(3) Pokutu až do výše 10 000 000 Kč lze uložit za
porušení povinností podle § 30 odst. 2 a § 61 odst. 2 držitelům
licence na obchod s elektřinou a na obchod s plynem.
§ 91
(1) Pokutu až do výše 50 000 000 Kč lze uložit za
porušení povinností, zákazů a omezení podle § 3 odst. 3, § 10 odst.
7 a 9, § 28 odst. 3, § 29 odst. 5, § 46 odst. 8 až 10, § 49 odst. 4,
§ 51, 53, § 68 odst. 5 až 7, § 69 odst. 3, § 71 odst. 4 a 12, § 74
odst. 1, § 75 odst. 2, § 77 odst. 8, § 78 odst. 3, § 79 odst. 3, §
87 odst. 4 a § 89 odst. 1 fyzickým a právnickým osobám.
(2) Pokutu až do výše 10 000 000 Kč lze uložit za
porušení povinností podle § 28 odst. 2, 3 a 4, § 45 odst. 4, § 49
odst. 4, § 54 odst. 4, § 62 odst. 2, § 66 odst. 3, § 71 odst. 6 a §
73 odst. 4 oprávněným zákazníkům.
(3) Pokutu až do výše 5 000 000 Kč lze uložit
a) za porušení povinností nebo překročení oprávnění
podle § 29 odst. 2, 5 a 6, § 45 odst. 4, § 49 odst. 4, § 54 odst. 4,
§ 63 odst. 2, § 66 odst. 3, § 71 odst. 6, § 73 odst. 4, § 77 odst.
5, § 78 odst. 4 a § 88 odst. 2 chráněným zákazníkům a odběratelům
tepelné energie,
b) za porušení povinností podle § 36 odst. 2 a § 84
odst. 2 držitelům autorizace na výstavbu výrobny elektřiny nebo
zdroje tepla,
c) za porušení povinností podle § 41 odst. 2 a § 67
odst. 9 držitelům autorizace,
d) za porušení povinností podle § 43 odst. 1 vlastníku
přímého vedení,
e) za porušení povinností podle § 65 odst. 3
provozovateli přímého plynovodu.
(4) Pokutu až do výše 1 000 000 Kč lze uložit za
porušení povinností podle § 29 odst. 3, § 63 odst. 3, § 77 odst. 7 a
§ 87 odst. 5 a 6 vlastníkům nemovitostí, do kterých je chráněným
zákazníkům dodávána energie nebo v nichž je umístěno rozvodné
tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím
osobám.
(5) Pokutu jen do výše 100 000 Kč lze uložit podle
odstavců 1, 2 a 3 fyzickým osobám, které jsou odběrateli mimo svou
podnikatelskou činnost.
Hlava čtvrtá
Státní energetická inspekce
§ 92
(1) Státní energetická inspekce je správním úřadem
podřízeným ministerstvu. Člení se na ústřední inspektorát a územní
inspektoráty. Sídla a územní působnost územních inspektorátů stanoví
ústřední ředitel Státní energetické inspekce.
(2) V čele ústředního inspektorátu je ústřední
ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu. V
čele územního inspektorátu je ředitel, kterého jmenuje, řídí a
odvolává ústřední ředitel.
(3) Státní energetická inspekce je organizační složkou
státu se sídlem v Praze.
Působnost
§ 93
(1) Státní energetická inspekce kontroluje
dodržování
a) tohoto zákona,
b) zákona o hospodaření energií,11)
c) zákona o cenách4) v rozsahu podle zákona o
působnosti orgánů České republiky v oblasti cen.13)
(2) Státní energetická inspekce za porušení zákonů
podle předchozího odstavce ukládá pokuty na návrh ministerstva,
Energetického regulačního úřadu nebo na základě vlastního
zjištění.
(3) Při výkonu kontroly se Státní energetická inspekce
řídí zvláštním právním předpisem.14)
§ 94
(1) Státní energetická inspekce je oprávněna
a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k
odstranění zjištěných nedostatků,
b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená
energetickým auditem a o lhůtách,
c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Národního
programu hospodárného využívání energie a využívání jejích
obnovitelných a druhotných zdrojů uvádějí v žádostech a
vyhodnoceních úplné a pravdivé údaje.
(2) Státní energetická inspekce je účastníkem územního
řízení a dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných
zvláštními právními předpisy.15)
(3) Státní energetická inspekce je na návrh
Energetického regulačního úřadu povinna zahájit kontrolní
řízení.
(4) Státní energetická inspekce předkládá
Energetickému regulačnímu úřadu výsledky své kontrolní činnosti.
§ 95
Ukládání pokut
(1) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k
závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jejího porušení a
jeho následkům a k okolnostem, za nichž k porušení došlo.
(2) Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní
řád. Pokuty ukládá územní inspektorát. O odvolání proti uložení
pokuty územním inspektorátem rozhoduje ústřední inspektorát.
(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho
roku ode dne, kdy se územní inspektorát o porušení povinnosti
dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení
povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení tři
roky.
(4) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a jejich
správu vykonává Státní energetická inspekce podle zvláštních
právních předpisů.16)
Hlava pátá
Společná, přechodná a závěrečná
ustanovení
Společná ustanovení
§ 96
(1) V řízeních upravených tímto zákonem se postupuje
podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) O opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným
Energetickým regulačním úřadem rozhoduje jeho předseda. Proti jeho
rozhodnutí se nelze odvolat.
(3) Lhůta pro podání odvolání k Energetickému
regulačnímu úřadu při odmítnutí připojení elektrického zařízení k
přenosové soustavě nebo distribuční soustavě nebo při odmítnutí
dopravy elektřiny je 15 dnů ode dne doručení zamítavého stanoviska
provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné
distribuční soustavy.
§ 97
(1) Rozhodl-li Energetický regulační úřad podle tohoto
zákona ve věci soukromého práva,17) může se ten, kdo je takovým
rozhodnutím dotčen, obrátit po vyčerpání opravných prostředků se
žalobou na soud, který ve věci rozhodne. Rozhodnutí Energetického
regulačního úřadu nabývá právní moci teprve marným uplynutím lhůty
pro podání takové žaloby.
(2) Byl-li rozhodnutím Energetického regulačního úřadu
přiznán uplatňovaný nárok, může se ten, kdo byl takovým rozhodnutím
dotčen, domáhat určovací žalobou výroku, že přiznaný nárok není po
právu vůbec nebo zčásti.
(3) Byl-li rozhodnutím Energetického regulačního úřadu
uplatňovaný nárok zamítnut zcela nebo zčásti, může se ten, kdo byl
takovým rozhodnutím dotčen, tohoto nároku domáhat žalobou na plnění
zcela nebo zčásti.
(4) Žaloba musí být podána do 2 měsíců od doručení
rozhodnutí o řádném opravném prostředku. Zmeškání lhůty nelze
prominout.
(5) Včasné podání žaloby má odkladný účinek, který
trvá po dobu řízení před soudem. Právní mocí rozhodnutí soudu o věci
samé pozbývá rozhodnutí Energetického regulačního úřadu právních
účinků.
§ 98
Přechodná ustanovení
(1) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v
energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho
roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence,
jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká.
(2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a
teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí
účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech
udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po
dni účinnosti tohoto zákona.
(3) Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená
podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se
zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení
jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona,
zůstávají nedotčena.
(5) Ode dne platnosti smlouvy o přistoupení České
republiky k Evropské unii nelze uplatnit možnost omezení dovozu
plynu podle § 75 odst. 2 vůči dodavatelům plynu, kteří mají sídlo na
území států Evropské unie.
(6) Pokud fyzické či právnické osoby provádějící
nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynů v tlakových
nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání živnostenského
oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká.
(7) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 23 odst.
1 písm. a) a odst. 2 písm. d), § 24 odst. 10 písm. e), § 25 odst. 11
písm. f) a odst. 12, § 27 odst. 7, § 35 odst. 4, § 40 odst. 4, § 54
odst. 8, § 55 odst. 3, § 57 odst. 1 písm. a), § 57 odst. 5 písm. j),
§ 64 odst. 7, § 67 odst. 13, § 73 odst. 8, § 76 odst. 3 písm. e), §
77 odst. 2, § 83 odst. 4, § 88 odst. 4, § 89 odst. 2.
(8) Energetický regulační úřad vydá vyhlášku k
provedení § 5 odst. 9, § 7 odst. 5, § 13 odst. 2, § 14 odst. 11, §
17 odst. 7 a § 19.
(9) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k
provedení § 78 odst. 5.
(10) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo
druhu plynu a při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů
zahájené před dnem nabytí účinností tohoto zákona se postupuje podle
dosavadních právních předpisů.
(11) O autorizaci na výstavbu musí požádat každá
fyzická či právnická osoba, která požádá o územní rozhodnutí na
novou výstavbu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(12) Výkon kontroly
a) podle § 93 v objektech a zařízeních Ministerstva
vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Bezpečnostní informační služby
provádí Státní energetická inspekce způsobem dohodnutým
ministerstvem s příslušnými ministerstvy a v souladu se zvláštními
právními předpisy,18)
b) podle § 93 odst. 1 písm. a) týkající se ustanovení
§ 46, 68, 69 a 87 a § 93 odst. 1 písm. b) ve vojenských objektech,
vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných
útvarech a u právnických osob zřízených nebo založených
Ministerstvem obrany provádí energetická inspekce Ministerstva
obrany způsobem dohodnutým ministerstvem a Ministerstvem obrany v
souladu se zvláštními právními předpisy.18)
(13) Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o
podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č.
83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto
zákona.
(14) Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím
účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních
předpisů.
§ 99
Závěrečná ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o
výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní
energetické inspekci.
2. Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a
doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění
některých dalších zákonů.
nahoru
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 100
V § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb.,
zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983
Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného
opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č.
93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona
č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady
č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb.,
zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992
Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č.
239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č.
350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona
č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb.,
zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994
Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č.
135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona
č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/2000 Sb., zákona č. 63/2000 Sb.,
zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000
Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb. a zákona č.
258/2000 Sb., se za bodem 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
bod 11, který zní:
"11. Energetický regulační úřad.".
nahoru
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v
oblasti cen
§ 101
Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České
republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č.
151/1997 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se za slovo "ministerstev," vkládají slova
"jiných správních úřadů,".
2. Za § 2b se vkládá nový § 2c, který zní:
"§ 2c
Energetický regulační úřad
a) vykonává působnost při uplatňování, regulaci,
sjednávání a kontrole cen v oblasti energetiky,
b) vydává právní předpisy pro regulaci, sjednávání a
kontrolu cen v oblasti energetiky,
c) vydává rozhodnutí o regulaci cen včetně pravidel
pro klíčování nákladů, výnosů a hospodářského výsledku regulovaných
a neregulovaných činností.".
3. V § 3 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Státní energetická inspekce provádí kontrolu
dodržování cenových předpisů v energetice.
(4) Státní energetická inspekce ukládá za porušení
cenových předpisů v oblasti cen energie pokuty podle zvláštního
právního předpisu.2)".
nahoru
ČÁST ČTVRTÁ
Změna živnostenského zákona
§ 102
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: chemická
výroba zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č.
591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona
č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb.,
zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995
Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č.
147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona
č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb.,
zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998
Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č.
356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona
č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 28/2000 Sb.,
zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000
Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č.
151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona
č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb. a
zákona č. 362/2000 Sb., se doplňuje obor živnosti takto:
Text ve sloupci 1 zní:
"Nákup, prodej a skladování zkapalněných
uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich
dopravy",
text ve sloupci 2 zní:
"úplné střední vzdělání na střední odborné škole
technického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v
oboru".
nahoru
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů
§ 103
Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a
chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění
zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 258/2000
Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 2 se za slovo "nerosty,5)" vkládá text
"na dodávku plynu ve veřejném zájmu,5a)".
2. Poznámka pod čarou č. 5a) zní:
________________________
"5a) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o
výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (energetický zákon).".
nahoru
ČÁST ŠESTÁ
Účinnost
§ 104
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
____________________________________________________________
1) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a
poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a
jiných ústředních orgánů České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
3) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění
pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o
změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona
č. 121/2000 Sb.Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích.
Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy
nebo škody způsobené na lesích.
7) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí.
9) Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů.
10) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České
republiky.
11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
12) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění
zákona č. 119/2000 Sb.
13) Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České
republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění
pozdějších předpisů.
15) § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
§ 13 zákona č. 406/2000 Sb.
16) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění pozdějších předpisů.
17) § 7 odst. 1 občanského soudního řádu.
18) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České
republiky.
Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb.
Bezpečnostní pásma plynových zařízení
druh zařízení: velikost pásma:
Podzemní zásobníky 250 m
Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního
obsahu
nad 5 m3 do 20 m3 20 m
nad 20 m3 do 100 m3 40 m
nad 100 m3 do 250 m3 60 m
nad 250 m3 do 500 m3 100 m
nad 500 m3 do 1 000 m3 150 m
nad 1 000 m3 do 3 000 m3 200 m
nad 3 000 m3 300 m
Plynojemy do 100 m3 30 m
nad 100 m3 50 m
Plnírny plynů (od technologie) 100 m
Zkapalňovací stanice stlačených plynů 100 m
Odpařovací stanice zkapalněných plynů 100 m
Kompresorové stanice (od technologie) 200 m
Regulační stanice vysokotlaké 10 m
Regulační stanice velmi vysokotlaké 20 m
Vysokotlaké plynovody
do DN 100 15 m
do DN 250 20 m
nad DN 250 40 m
Velmi vysokotlaké plynovody
do DN 300 100 m
do DN 500 150 m
nad DN 500 200 m
|