![]() |
| ||
![]() ![]() ![]() ![]() | |||
• Nízkoenergetické
domy • Projekty rodinných domů (soutěž Dům roku 2000) |
| |||||||||||
![]() | ||||||||||||
Rozhodnete-li se stavět rodinný dům, čeká Vás mnoho
starostí a zařizování. Připravili jsme pro Vás stručný přehled informací,
které Vám během příprav a stavby mohou pomoci. |
||||||||||||
Některé základní předpisy na úseku výstavby | Základním předpisem je zákon č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který byl několikrát měněn a
doplňován. Z prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu jsou důležité tyto
vyhlášky: Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, vyhláška upravuje zejména náležitosti návrhů a žádostí a jiných podání, s kterými se právnické nebo fyzické osoby obracejí na stavební úřad Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, která upravuje základní územně technické požadavky na všechny druhy staveb a jejich umísťování a obecné technické požadavky na stavby, které patří do rozhodovací působnosti obecních stavebních úřadů. Tato vyhláška neplatí na území hl. m. Prahy Vyhláška č. 26/1999 Sb., hl.m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze |
![]() | ||||||||||
Definice rodinného domu | Rodinný dům je stavba pro bydlení, která svým stavebním
uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je víc než
polovina podlahové plochy místností a prostorů určena pro bydlení. Rodinný
dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno
podzemní podlaží a podkroví. |
|||||||||||
Výběr stavebního pozemku | Pozemek určený k zastavění rodinným domem musí svými
vlastnostmi, zejména polohou, tvarem, velikostí a základovými poměry
umožňovat účelnou a hospodárnou realizaci. Stavba rodinného domu musí být
napojena na místní veřejný vodovod, kanalizaci a rozvod elektřiny, jsou-li
kapacity těchto sítí v místě dostatečné. Podle potřeby se stavby napojí
popřípadě na jiné energetické sítě. Způsob připojení se stanoví podle
požadavků příslušné oprávněné organizace. V místech, kde není veřejný
vodovod nebo kapacita nedostačuje, musí mít stavba dostatečný zdroj pitné
vody (studna - vyžaduje územní rozhodnutí o umístění stavby a
vodohospodářské povolení). V místech, kde není veřejná kanalizace nebo
její kapacita nedostačuje, musí mít stavba vlastní kapacitně a hygienicky
vyhovující kanalizační zařízení - žumpu nebo domovní čistírnu odpadních
vod (ČOV - vyžaduje územní rozhodnutí o umístění stavby a vodohospodářské
povolení). Pokud vlastníte pozemek nebo jej hodláte koupit, doporučujeme navštívit příslušný stavební úřad a zjistit si, zda na tomto pozemku je z hlediska územního plánování stavba rodinného domu možná, neboť stavební úřad nemůže vydat rozhodnutí, které by nebylo v souladu se závaznou částí územně plánovací dokumentace. Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem pozemku anebo že má k pozemku jiné právo, které jej opravňuje na něm zřídit požadovanou stavbu. Dokladem, kterým se toto právo prokazuje, je aktuální výpis z katastru nemovitostí zpravidla ne starší než dva měsíce. Jiným právem k pozemku se rozumí zejména nájemní smlouva, smlouva o budoucí smlouvě kupní, právo odpovídající věcnému břemeni. |
|||||||||||
Jaká jsou nutná povolení k uskutečnění stavby | Ke stavbě rodinného domu potřebuje stavebník územní
rozhodnutí a stavební povolení. Úkolem územního rozhodnutí o umístění
stavby je vymezit stavební pozemek, stanovit podmínky pro umístění stavby
na něm a stanovit podmínky pro zpracování dokumentace. K samotné realizaci
stavby územní rozhodnutí nepostačí. Umísťovat stavby lze jen na základě
územního rozhodnutí a provádět jen na základě stavebního povolení. Územní
řízení o umístění jednoduché stavby (rodinného domu) může stavební úřad
sloučit se stavebním řízením v případech, kdy podmínky pro umístění jsou
vzhledem k poměrům v území jednoznačné. Posouzení, zda se v konkrétním
případě územní a stavební řízení sloučí či nikoli, přísluší stavebnímu
úřadu.
|
formuláře na internetu | ||||||||||
Pokud předložená žádost neposkytuje dostatečný podklad pro
posouzení navrhované stavby, vyzve stavební úřad stavebníka, aby žádost v
přiměřené lhůtě doplnil, popřípadě aby ji uvedl do souladu s podmínkami
územního rozhodnutí, pokud bylo vydáno samostatně, a upozorní jej, že
pokud nebudou nedostatky podání ve stanovené lhůtě odstraněny, bude
stavební řízení zastaveno. Stavební úřad v řízení pokračuje, jakmile
pominou překážky, pro které bylo řízení přerušeno. Stavební úřad oznámí
zahájení řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům
řízení a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Místo
a den ústního jednání případně místního šetření sdělí stavební úřad
nejméně 15 dnů předem (u stavebního řízení nejméně 7 dnů předem) a
současně upozorní účastníky, že své námitky a připomínky mohou uplatnit
nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. Podle
výsledku stavebního řízení vydá stavební úřad stavební povolení nebo
žádost zamítne. Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví závazné
podmínky pro provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků
řízení. Proti stavebnímu povolení se mohou účastníci řízení odvolat do 15
dnů ode dne doručení rozhodnutí k nadřízenému orgánu podáním u příslušného
stavebního úřadu, který rozhodnutí vydal. Po nabytí právní moci stavebního povolení stavebník obdrží jedno ověřené vyhotovení projektové dokumentace a štítek, na němž jsou uvedeny tyto údaje: označení stavby a jejího stavebníka, způsob provádění stavby (dodavatelsky, svépomocí), zhotovitel - pokud je v době vydávání stavebního povolení znám, kdo u stavby prováděné svépomocí odpovídá za odborné vedení realizace stavby, který orgán a kdy stavbu povolil a termín dokončení stavby. Stavebník je povinen před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolené stavbě a ponechat jej tam až do doby kolaudace stavby. |
![]() | |||||||||||
Kolik zaplatí stavebník za vydání jednotlivých povolení | Za každé rozhodnutí, s výjimkami uvedenými v zákoně o
správních poplatcích, se platí správní poplatek. Za vydání samostatného
rozhodnutí o umístění stavby činí správní poplatek 1000 Kč. Za vydání
stavebního povolení stavebník po vyzvání stavebním úřadem zaplatí správní
poplatek stanovený v sazebníku správních poplatků zákona č. 368/1992 Sb.,
o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení správního
poplatku je podmínkou pro vydání stavebního povolení. Pokud je jedním
stavebním povolením povolena stavba rodinného domu, stavba garáže, bazénu,
plnící doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, přípojka plynu, vody,
elektřiny, kanalizace, vybere stavební úřad poplatky ve výši:
|
|||||||||||
Jak dlouho platí územní rozhodnutí a stavební povolení | Územní rozhodnutí o umístění stavby platí dva roky ode dne,
kdy nabylo právní moci. Je proto nutné nechat si na rozhodnutí vyznačit
právní moc (to znamená, že se již nelze k němu odvolat). Stavební úřad
nesděluje tuto skutečnost automaticky, je třeba o toto potvrzení požádat.
Stavební úřad může v odůvodněných případech stanovit lhůtu delší. V této
lhůtě musí být podána žádost o stavební povolení, jinak platnost územního
rozhodnutí zaniká. Stavební povolení platí také dva roky od nabytí právní
moci, nebyla-li stanovena lhůta delší. Nepozbývá však platnosti, jestliže
byly započaty práce podle stavebního povolení a ověřené
dokumentace. |
![]() | ||||||||||
Projektová dokumentace | K žádosti o stavební povolení stavebník předkládá
předepsanou projektovou dokumentaci. Její rozsah je upraven vyhláškou č.
132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
Projektová dokumentace musí být zpracována oprávněnou osobou. Projektová
činnost patří mezi vybrané činnosti ve výstavbě a předpokladem k této
činnosti je oprávnění podle zvláštních předpisů např. zákona č. 360/1992
Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání
autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění
pozdějších předpisů. Tímto oprávněním podle uvedeného zákona je v současné
době jak autorizace, tak i oprávnění získaná podle zvláštních předpisů -
průkazy zvláštní způsobilosti. Oprávnění k projektové činnosti nelze
doložit živnostenským listem projektanta. Živnostenský list není pro
stavební úřad, který osvědčuje oprávnění osoby k projektové činnosti,
dokladem osvědčujícím oprávnění osoby k projektové činnosti. Toto oprávnění není nutno prokazovat například u staveb pro individuální rekreaci, ale i pro stavbu garáže u rodinného domu. V tomto případě musí být dokumentace zpracována kvalifikovanou osobou, která má středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a alespoň tři roky praxe v oboru. Projektant odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace. Projektová dokumentace musí být vyprojektována v souladu s vyhláškou č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, v Praze podle vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technický požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze (dotýká se např. odstupových vzdáleností rodinných domů, zastavěné plochy pozemku, garáží a odstavných stání, doplňkových staveb). Uvedené vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu jsou závazné. Projektová dokumentace zpracovaná autorizovanou osobou v příslušném oboru musí mít všechny části dokumentace opatřeny autorizačním razítkem s podpisem. Český svaz stavebních inženýrů s doporučením České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě vydal výkonový a honorářový řád. Tento řád byl vydán jako metodická pomůcka pro účastníky investiční výstavby, která poskytuje návod a způsob, jak stanovit smluvní cenu. |
|||||||||||
Způsob provedení stavby (dodavatelsky, svépomocí) | Stavbu může provádět jen právnická osoba nebo fyzická osoba
oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své
činnosti podle zvláštních předpisů (zák. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání, ve znění pozdějších předpisů). Doklad o oprávnění firmy bude
předán stavebnímu úřadu v rámci stavebního řízení nebo dle podmínek
stavebního povolení například do 15 dnů před zahájením prací. Svépomocí si může stavebník provádět stavbu sám pro sebe, jestliže zabezpečí odborné vedení její realizace oprávněnou osobou - tato osoba musí mít autorizaci v příslušném oboru podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo která má oprávnění zvláštní způsobilosti k provádění staveb podle dřívějších předpisů. |
|||||||||||
Co dělat, když stavebník chce provést stavbu odchylně od stavebního povolení | Zákon ukládá povinnost provádět stavbu v souladu s
podmínkami stavebního povolení a ověřenou projektovou dokumentací. Zákon
počítá i s tím, že stavebník změní svůj původní záměr. V takovém případě
je nutné změnu předem projednat se stavebním úřadem. Pokud se jedná o
nepodstatnou změnu, stavební úřad sdělí stavebníkovi, že ji projedná v
rámci kolaudačního řízení. S kolaudačním řízením může být spojeno řízení o
změně stavby, pokud se skutečné provedení stavby podstatně neodchyluje od
dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení. V případě jiné
než nepodstatné změny musí stavebník předem požádat stavební úřad o
povolení změny stavby před jejím dokončením. Toto řízení je obdobné
stavebnímu řízení. Náležitosti podání jsou upraveny ve vyhlášce
č. 132/1998 Sb. |
![]() | ||||||||||
Kdy je možné užívat stavbu | Dokončenou stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního
rozhodnutí. Kolaudační řízení se zahajuje na písemný návrh stavebníka.
Návrh může podat i budoucí uživatel, musí však stavebnímu úřadu předložit
písemnou dohodu se stavebníkem o užívání stavby.
|
|||||||||||
Stavby zahájené bez stavebního povolení | Stavby postavené bez stavebního povolení nebo v rozporu s
ním stavební úřad nenařídí odstranit, pokud stavebník prokáže, že stavba
je v souladu s veřejným zájmem, zejména územně plánovací dokumentací,
obecnými technickými požadavky na výstavbu a zájmy chráněnými zvláštními
předpisy, a jestliže stavebník v řízení o odstranění stavby podá žádost o
její dodatečné povolení a předloží doklady vyžadované stavebním úřadem v
jím stanovené lhůtě a v rozsahu jako v žádosti o stavební
povolení. Prováděním nové stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním se občan dopouští přestupku a právnické osoby a fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů (organizace) deliktu, za který stavební úřad uloží u občanů pokutu od 25 000 do 50 000 Kč, u organizací od 500 000 do 1 milionu Kč. Rovněž užívání stavby bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním anebo umožnění užívání jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním je porušením stavebního zákona, za které stavební úřad uloží pokutu ve stejné výši. Pokutu může stavební úřad uložit i organizaci, která provádí stavbu jako dodavatel. V některých případech lze horní hranici pokut zvýšit např. až na desetinásobek. Ing. Blanka Kudlíková vedoucí odboru výstavby, ÚMČ Praha 13 |
![]() | ||||||||||
Seznam použité literatury |
|
zobrazeno 20. listopadu 2006, 14:58 | < zpět | • úvodní | ◊ obnovit | ^ nahoru |
![]() ![]() ![]() ![]() | |
SEKCE: abf | akce | asistent
| bonus | bydlení |
časopisy | databáze |
energoStav | eProdejna | ![]() ![]() ![]() ![]() | |
©
2000-2006 eStav.cz | ISSN 1214-0341 |
![]() | |
Publikování nebo další šíření obsahu je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu. Provozovatel neručí za správnost údajů uváděných jinými firmami. | |