|
TEPELNÉ ČERPADLO NA PRAHU SOLÁRNÍHO MĚSTA
Stavba z 18. století využívá současné high-tech
Trochu netradiční realizací tepelného čerpadla systému voda-voda je rodinný dům architekta Jarkovského v Litoměřicích. Přívlastkem "netradiční" není projekt označen kvůli architektonickým zvláštnostem objektu, jak by šlo z povolání majitele vyvozovat. Jedná se totiž o třista let starý objekt, který je od podzimu 2002 vytápěn méně obvyklou kombinací solárních kolektorů a tepelného čerpadla.
Nad střechou garáže se leskne šest slunečních kolektorů o celkové ploše 12 m2. Před vstupem do domu pak nelze přehlédnout zrekonstruovanou studnu, která v současnosti slouží jako zdroj vody pro tepelné čerpadlo. Díky blízkosti Labe (cca 50 m) je zde poměrně vysoká hladina spodní vody. A tak zdrojová studna je hluboká jen pět metrů se sloupcem vody necelé dva metry.
Plynofikace v této části města zatím neproběhla. Většina občanů bydlících pod zdejšími městskými hradbami své domácnosti vytápěla elektrokotli. Obdobně jako pro mnoho jejich vlastníků i stávala se i pro pana Jarkovského každá další topná sezóna finačně neúnosnější. Např. v topné sezóně 2002 - 2003 činily náklady na vytápění domu s obytnou plochou 140 m2 téměř 38 000 Kč. Vzhledem k faktu, že město ani v blízké budoucnosti neuvažovalo tuto čtvrť plynofikovat, rozhodl se majitel pro kombinaci tepelného čerpadla se solárními kolektory.
Po většinu roku jsou jako základ pro ohřev TUV využívány sluneční kolektory. Ty v létě dokáží ohřát potřebné množství užitkové vody až na 70 °C, přebytek tepla se ukládá v akumulační nádrži. "V zimě se pak používá kombinace solárních kolektorů a tepelného čerpadla, kdy kolektory předehřejí teplou vodu na 35 - 38 °C, a teplou vodu pak dohřívá tepelné čerpadlu na asi 50 °C," popisuje svůj systém architekt.
Projekt vyniká i po informačně technologické stránce. Tepelné čerpadlo má věstaven komunikační modem, pomocí kterého technici servisní firmy mohou sledovat aktuální výkon jednotky a v případě potřeby přijet a celý systém opět vyladit.
Architekt Jarkovský je v Litoměřicích průkopníkem tepelných čerpadel. V budoucnou bude mít patrně řadu následovníků i díky zájmu městského úřadu podporovat alternativní technologie na rodinných domcích. Litoměřice, severočeské město obklopené řadou chemických podniků v okolí, se totiž postupně stávají jedním z ekologicky nejosvícenějších sídel v ČR. Začátkem roku 2000 začal městský úřad poskytovat příspěvek na instalace solárních kolektorů ve výši 20 000 Kč na projekt. Něco podobného připravuje vedoucí odboru životního prostředí Pavel Gryndler i pro tepelná čerpadla, tentokrát se díky vyšší investiční náročnosti technologie uvažuje o 40 000 Kč na projekt.
Městský úřad Litoměřice
Ing. Pavel Gryndler
vedoucí odboru životního prostředí
Pekařská 2, 412 00 Litoměřice
Tel.: 416 916 179
Email: pavel.gryndler@litomerice.cz
|
Obdobně jako u solárních kolektorů není prosazování dotací na Městském úřadě jednoduché. Stejně jako v mnoha jiných případech se i zde nejlépe osvědčily praktické příklady. Konkrétně v Litoměřicích se jednalo i krytý plavecký bazén, u kterého dodavatelská firma navrhla změnu systému vytápění za použití tepelného čerpadla s tím, že projekt sama zafinancuje a město si od ní bude kupovat teplo za částku nižší než platilo při minulém systému vytápění. Půlročním bezproblémovým provozem bazénu byla radnice mile překvapena a tak to vypadá, že dotace pro tepelná čerpadla dostanou v Litoměřicích přece jen zelenou.
Každá taková aktivita ze strany samosprávy stojí za to. Obvykle nebývá přínos, nejedná-li se zrovna o větší instalaci, vidět na první pohled. V Litoměřicích už ale mnohé výsledky vidět jsou. A tak je město na Severu Čech jediným, které má dlouhodobě klesající trend emisí SO2.
Jiří Dvořák
lea2@ecn.cz
| |