|
DĚČÍN, MĚSTO PLNÉ (GEOTERMÁLNÍ) ENERGIE
Dne 25. května 1998 tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík a starosta města Děčína Milan Kunc slavnostně zahájili komplexní zkoušky "Projektu využití geotermální energie v děčínské čtvrti Staré město".
Projekt, jehož investorem bylo město Děčín, zde měl pomoci zlepšit ekologickou situaci. Ještě v roce 1989 zde totiž drželi smutný primát jako "místo s nejvíce znečištěným ovzduším u nás". Využití geotermální energie mělo navíc přispět i k řešení problematiky globálního oteplování díky snížení emisí skleníkových plynů, proto tento projekt získal finanční podporu z programu PHARE ve výši 500 000 ECU. Akce stála 37 mil. Kč a šlo v té době o největší využití geotermální energie v ČR.
Projekt odstartoval v roce 1997 vrtem do hloubky 520 m. Odebíraná voda má stálou teplotu 32 °C. Bylo ověřeno, že v Děčíně lze dlouhodobě odebírat geotermální vodu v množství 150 l/s, tento projekt však využíval jen malou část z tohoto množství - asi 7 l/s.
Termální voda, která vyhovuje požadavkům normy na vodu pitnou (mimochodem, její stáří je téměř 25 tisíc let!), se nejprve vede do úpravny vody a poté předizolovaným potrubím do 37 domů, ve kterých jsou umístěny tzv. kompaktní tepelné předávací stanice. V nich se termální voda dohřívá na požadovanou teplotu a posléze přímo používá jako TUV pro domácnosti. Energetické úspory vzniklé využitím termální vody se odhadují na 15 % z energetické spotřeby bytů a na 50 % energie, která byla dříve potřeba na ohřev TUV.
Děčín má pro využití geotermální energie ale potenciál poměrně značný. V roce 1998 se kromě Starého města využívalo cca 40 l/s teplé vody při provozu městských koupališť. "Připravujeme ale vskutku grandiózní projekt na další využití geotermální energie", hlásali před čtyřmi lety představitelé města s hrdostí a entuziasmem. Mělo jít o akci za 450 mil. Kč, přičemž termální voda v množství 60 l/s se měla využívat k výrobě tepla a pitné vody pomocí tepelných čerpadel.
Proč ten zájem o geotermální energii? Inu, z dob minulého režimu podědil Děčín danajský dar: rozestavěnou výtopnu na hnědé uhlí, jejíž stavba byla zastavena, protože nesplňovala emisní limity na ochranu ovzduší ani předpisy pro ukládání odpadů. Její torzo nicméně strašilo ve městě ještě v roce 1998 a radní stáli před téměř nerudovskou otázkou: co s tím? Nakonec vybrali ekologicky i ekonomicky optimální řešení na její využití: výtopna by se měla rekonstruovat na teplárnu (s KVET) na bázi plynových motorů s využitím tepla geotermálních vod. Tak to doporučili dánští poradci. "Vyrobené teplo se bude akumulovat v zásobnících, což umožní vyrábět elektřinu za co nejvýhodnější tarify. Vedlejším produktem pak bude výroba pitné vody, získané ochlazením termální vody tepelnými čerpadly. Ta zároveň budou sloužit k výrobě tepla. Půjde o vzorový projekt s maximálním využitím obnovitelné energie, který už získal podporu dánské vlády. Jeho realizace by měla výrazně zlepšit ovzduší ve městě, ale např. vést i k produkci 1 000 tun ryb ročně. Chov ryb umožní sedimentační nádrže bývalé nepovedené výtopny, vytápěné odpadním teplem", malovali si v květnu roku 1998 zářnou budoucnost radní. Stavba měla být dokončena za dva roky.
A jako to dopadlo? Neuvěřitelné se stalo skutkem. Unikátní teplárna, která stála přes půl miliardy korun, byla uvedena do provozu v září 2002. Stavba zahrnuje zdroj s tepelnými čerpadly, kogeneračními motory a kotli vykrývajícími úseky špičkové spotřeby, novou distribuční soustavu z předizolovaného potrubí a s domovními stanicemi i přivaděč vyráběné pitné vody, kterým je napájen městský vodojem. Geotermální teplo pokryje zhruba t řetinu dodávky a díky tomu dojde v porovnání s jinak obvyklou výrobou tepla jen ze zemního plynu ke snížení emisí CO2 asi o 10 000 tun ročně.
Teplárna má vlastní vrt hluboký 500 m a povolený odběr 54 l/s. Zkoušky prokázaly, že při tomto odběru se podzemní voda, která přitéká z České křídové tabule do obrovského rezervoáru teplé podzemní vody pod Děčínem (tzv. děčínská terma) stačí zemským teplem plynule dohřívat, proto je tento zdroj možno považovat za plně obnovitelný.
Teplárnu měla provozovat firma Termo Děčín, a.s., jejímž jediným vlastníkem bylo město. Protože ale šlo o projekt finančně velmi náročný, rozhodlo se město dvě třetiny svého podílu privatizovat - na základě soutěže vstoupila v květnu 2000 do Terma Děčín jako majoritní akcionář společnost MVV EPS, s.r.o. (nyní po změně názvu MVV Energie CZ, s.r.o), dceřiná společnost německé komunální společnosti MVV Energie AG se sídlem v Mannheimu.
Vlastní stavba byla zahájena v říjnu 2000. Z původní stavby byly částečně využity jen některé budovy objekty.
První dodávky tepla z motorů byly zahájeny v červnu 2002, z tepelných čerpadel v srpnu. Předání a převzetí díla proběhlo v září 2002.
Jeho celkové náklady činí 531 mil. Kč.
Pro financování byly zčásti použity vlastní prostředky společnosti Termo Děčín, které vložila do navýšení základního jmění MVV Energie CZ, zčásti bankovní úvěr od HVB Bank ČR. Projekt rovněž získal dotaci ve výši cca 30 mil. Kč od dánského království. Dodatečně by měl ještě získat peníze z Prototype Carbon Fund, tato částka však nebude zásadní a její získání je i administrativně náročné.
Celková dodávka tepla činí 280 TJ/rok. Teplárna tak zásobuje zhruba polovinu (5000) děčínských domácností, přičemž cena tepla pro obyvatele zůstala stejná jako před uvedením teplárny do provozu, tedy 400 Kč/GJ.
Zástupce MVV Energie Bohuslav Málek přiznává, že z čistě komerčního hlediska by se energie dala získat levněji, např. modernizací blokových kotelen. Ale v Děčíně už byla investice začatá a hlavně zde byla politická vůle tento (na naše poměry) fantastický projekt uskutečnit, proto se to podařilo. Sám Ing. Málek ale dodává, že podobnou akci se u nás hned tak zvládnout nepodaří.
Jana Plamínková
jplaminkova@quick.cz
| |