|
V BYSTŘICI UŽ MAJÍ LEVNĚJŠÍ TEPLO
Mezi větší instalace tepelných čerpadel u nás patří ta v základní škole v Bystřici u Benešova. Instalace probíhala ve dvou etapách od března 2001 do října 2002.
K tepelným čerpadlům přivedla obec skutečnost, že zde platili neúměrné částky za vytápění školy. Původně byla totiž vytápěna párou z nedaleké kotelny Narex. Parovod z ní byl ovšem v dezolátním stavu a jeho rekonstrukce by byla velmi drahá, firma zanikala a topení mazutem přišlo obec ročně na 1,6 mil. Kč. V Bystřici není plyn a tak se tepelná čerpadla jevila jako rozumné řešení.

Nová školní budova z roku 1984.
|
Škola se skládá ze staré budovy z roku 1934 a z přístavby z roku 1984. Je zde celkem 20 učeben, rozlehlá centrální hala, tělocvična a další prostory. Zatímco ve staré budově se topilo parou, v přístavbě vodou (přes výměníky). Z toho plynuly ztráty. Obě budovy byly navíc vytápěny nerovnoměrně – zatímco ve staré budově měli žáci vedro, v nové se klepali zimou (nová budova je navíc zcela neizolovaná, tepelný odpor stěn je už od prvního pohledu velmi nízký, okna jsou obrovská a ve špatném stavu). Proto se představitelé obce rozhodli pro celkovou výměnu topení a instalaci tepelných čerpadel.
Odborník - topenář spočítal, kolik je kde potřeba radiátorů. Topení bylo třeba upravit na nízkoteplotní systém, aby byla čerpadla efektivně využila. V nové budově se tak musely radiátory přidávat a musely se upravit i rozvody. Vázla ovšem komunikace mezi představiteli obce a vedením školy a tak se radiátory začaly vyměňovat krátce poté, co ředitel dal školu vymalovat. Ve škole tak dodnes nemají na začátek akce nejradostnější vzpomínky.
Do výběrového řízení na čerpadla se přihlásilo pět firem. Vyhrála firma Geoterm, která měla nejvíce referencí. Bývalý starosta Pavel Chlistovský získal navíc dotaci od SFŽP a mohlo se začít.

Ředitel školy Vladimír Chramosta u čerpadel v nové školní budově.
|
V nové budově je instalováno tepelné čerpadlo Ochsner OWWP 140 SC s chladivem R 407c. Zdrojem primární energie je podzemní voda čerpaná ze studny hloubky 50 m v množství 5 l/s. Voda se vrací do vsakovacích vrtů drenáží a částečně do sousedního rybníka Splavský. Na celý systém odběru a vracení vody byl zpracován zvláštní hydrogeologický projekt, který prošel vodoprávním řízením. Tepelné čerpadlo pro přístavbu je umístěno vedle kuchyně. Vytápí ji, dále jídelnu pro 400 žáků a 10 tříd 1. stupně. Je zapojeno jako bivalentní zdroj spolu se třemi elektrokotli o výkonu 40 kW, 40 kW a 20 kW, které jsou umístěny do jednotlivých větví topného systému. Tepelné čerpadlo ohřívá i teplou vodu pro potřeby kuchyně a je na něj napojena i vzduchotechnická jednotka pro kuchyň. Výkon čerpadla činí 135 kW.

Pohled do interiéru tepelného čerpadla ve staré školní budově.
|
V přízemí staré budovy je instalováno tepelné čerpadlo firmy Waterkotte DS 5231, rovněž s chladivem R 407 c, s výkonem 150 kW. Teplo se bere ze 12 „suchých“ vrtů (jde tedy o typ země – voda), hlubokých cca 125 m. Vrty jsou rozděleny do dvou sekcí napojených na sběrací šachty, od nichž je vedeno potrubí do strojovny umístěné v bývalé výměníkové stanici ve staré budově. I zde fungují jako doplňkový zdroj dva elektrokotle. Tepelné čerpadlo ohřívá i teplou vodu pro potřeby školy. Provoz je u obou čerpadel plně automatický.
A proč není i ve staré škole čerpadlo typu voda - voda? Proč bylo nutné hloubit dražší suché vrty, když rybník je nedaleko a spodní voda asi nebude hluboko? Inu proto, že zdání občas klame. „Není zde volná zvodeň. Vodu pro novou budovu bereme z puklinové zvodně, ale její vydatnost nestačí pro obě čerpadla“, říká prof. Mirko Vaněček, Dr.Sc., z Geotermu.
Za energie nyní platí škola jen 620 000 Kč/rok. Čerpadla jsou napojena na modem, takže pracovníci v Geotermu vidí, jak vše funguje. „Vše zatím běží bez problému, za rok provozu se vyskytlo jen pár drobných závad", říká ředitel školy Vladimír Chramosta.
Jinak ovšem instalace zcela bez problémů není. Lidem v okolí školy ubývá ve studních voda, stejně jako v samotné školní studni. Neví se, zda je to způsobeno provozem studny od tepelných čerpadel nebo letošním horkým létem. Faktem ale je, že místní hnutí příznačně nazvané Sahara má pocit, že jim tepelná čerpadla berou vodu, a tak se na podzim prováděla početná měření a vše řešil i soudní znalec. Podle Kodiše z Geotermu je ale daleko pravděpodobnější, že výšku hladiny spodní vody ovlivnila spíše stavba kanalizace, která se prováděla v hloubce 4,5 m. „Lidi ale místo kanálů obvinili tepelná čerpadla“, říká rozhořčeně.
Investiční náklady na celou akci dosáhly výše přes 8 mil. Kč (i s úpravou topení, výstavbou trafostanice atd.). Tepelná čerpadla přišla na 7 670 000 Kč. Tato částka byla základem pro výpočet podpory od SFŽP, která činila 6 900 000 Kč.
Jana Plamínková
jplaminkova@quick.cz
| |