|
Rekreační středisko u Lipna využívá už po léta
tepelná čerpadla, sluneční kolektory i malou vodní elektrárnu
UČEBNICE ZVANÁ HERBERTOV
ČVUT Herbertov nedaleko Lipna. |
Jednou z prvních staveb u nás, kde byly ve větší míře použity OZE, je bezpochyby výukové středisko strojní fakulty ČVUT Herbertov nedaleko Lipna.
Původně byl tento rozlehlý objekt na soutoku Vltavy a Větší Vltavice mlýnem s pilou a patřil klášteru cisterciáků z nedalekého Vyššího Brodu, později měl německého majitele. Za války byl mlýn včetně náhonu zcela zdemolován. V roce 1979 koupila ruinu strojní fakulta ČVUT. Během tří let obnovila mlýn do téměř původní podoby.
Původně se měl zrenovovaný objekt vytápět uhlím, ale to by zde musela být skládka popílku, zaměstnáni tři topiči a navíc by se znečišťovala zdejší krásná příroda.Další rozhodnutí znělo: akumulační kamna, jenže se ukázalo, že objemné akumulačky se do malých pokojíků prostě nevejdou.
Nakonec tedy bylo na Herbertov instalováno centrální teplovodní topení a elektrický kotel s akumulací tepla do vody. Tepelné ztráty objektu s 90 lůžky činily 130 kW, proto zde byl instalován kotel s výkonem 400 kW. Duchovnímu otci "ekologizace" Herbertova, doc. Ing. Karlu Brožovi, CSc., z katedry techniky prostředí se ale podařilo spotřebu elektřiny výrazně snížit: prosadil zde totiž instalaci dvou tepelných čerpadel s celkovým výkonem 120 kW. Ta se u nás v té době nevyráběla, proto je tým doc. Brože získal úpravou běžných chladicích zařízení. Cena elektřiny byla v té době 50 haléřů za kilowatthodinu a čerpadla se zaplatila za neuvěřitelné dva měsíce! Čerpadla jsou typu voda-voda, přičemž teplo berou z Vltavy (vzhledem k poměrně značnému průtoku je změna teploty v řece zcela zanedbatelná).
O rok později došlo na instalaci slunečních kolektorů z vlastní vývojové dílny doc. Brože. Tyto mírně koncentrující kolektory se velice osvědčily a sto kusů funguje na Herbertově už 18 let - je tedy jistě škoda, že se pro ně nikdy nenašel výrobce. Tepelná čerpadla a kolektory šetří dohromady 2/3 spotřeby elektrické energie. Obě zařízení, která slouží k ohřevu vody a k vytápění, dokáží vzájemně spolupracovat.
Dalším významným zdrojem energie je voda. Jak již bylo řečeno, je Herbertov bývalý mlýn, takže malá vodní elektrárna mohla využít po opravě původní náhon. Turbínu získali strojaři za cenu šrotu od jistého zemědělského družstva. Předcházelo, pravda, vykopání z bahna, následovala generální oprava. V roce 1982 turbínu nainstalovali. Spokojeně fungovala jedenáct let, ale v roce 1993 na ni vznesl v restituci nárok potomek původního majitele. I když s tou původní vykopanou z bahna už neměla mnoho společného, museli ji strojaři vymontovat a vydat.
Dva roky zde bylo po turbíně jen prázdné místo. Pak se za pomoci ČEA a díky obětavosti mnoha nadšenců podařilo vybudovat novou halu, do níž instalovali Kaplanovu turbínu se svislým hřídelem o výkonu 120 kW. Díky ní má dnes Herbertov značné přebytky energie: ročně vyprodukuje 840 - 860 MWh, což při výkupní ceně 62 hal./kWh obnášelo finanční přínos asi půl milionu korun. Celá pětimilionová investice se tak zaplatí maximálně za deset let (vzhledem k tomu, že současná výkupní cena elektřiny z MVE činí 1,50 Kč/kWh, bude doba návratnosti výrazně kratší. Z tohoto množství se asi 300 - 350 MWh energie spotřebuje v samotném Herbertově, zbytek (400 - 500 MWh ročně) se prodává do sítě.
Tepelné čerpadlo využívá vodu z Vltavy. |
Herbertov je zajímavý projekt, mimo jiné i proto, že budoucí inženýři mají možnost si zde alternativní zdroje energie dopodrobna "ohmatat". Zajímavé je i množství údajů, které se tu měří: strojaři zde monitorují doslova kde co a získávají tak unikátní soubor údajů mimo jiné i o přírodních poměrech tohoto koutu Šumavy. Získané údaje se elektronicky přenášejí do Prahy, kde se vyhodnocují.
Před cca 10 lety došlo i na tepelná čerpadla. Jedno z nich už bylo ve velmi špatném stavu, proto je nahradili novým strojem švédské výroby. Škoda jen, že švédská firma jej dodala s poněkud zastaralým chladivem R 22, které bude od r. 2006 zakázáno. Na Herbertově tak budou mít zase o práci postaráno. Druhé čerpadlo zatím čekalo na u rekonstrukci. Pracovalo až donedávna, ale na podzim roku 2002 bylo mimo provoz.
Financovat jeho rekonstrukci však není snadné, neboť např. SFŽP poskytuje podporu jen na nové akce. Proto na fondu leží žádost o výjimku, kterou musí podepsat ministr. Rekonstrukci už by ostatně potřebovaly i sluneční kolektory a strojovna (náklady na rekonstrukce odhaduje doc. Brož na 1,5 mil. Kč). Zajímavé je, že katastrofální povodně v srpnu 2002 areál nijak neponičily, ač leží přímo na břehu Vltavy.
Jana Plamínková
jplaminkova@quick.cz
| |