|
Z pražské ZOO se může stát ojedinělá bašta alternativního vytápění
I GORILY UŽ MAJÍ TEPELNÉ ČERPADLO
- hlásá propagační plakátek firmy G-Term, společného podniku Geotermu a Hennlich Industrietechnik.
A nejen gorily. Také želvy, vodní ptáci a šelmy. Zkrátka, v pražské zoologické zahradě už jsou ve čtyřech pavilonech nainstalována tepelná čerpadla Ochsner. Investici do tepelných čerpadel hradilo ve všech případech město Praha, které je provozovatelem ZOO. Všechna čerpadla jsou instalována v její spodní části.. Horní část zahrady je totiž plynofikována, kdežto spodek nikoli, a proto zde otázka "čím topit" byla opravdu naléhavá. Tepelná čerpadla tu navíc z finančního hlediska vycházela příznivě i proto, že nebylo třeba hloubit nákladné vrty. Primárním zdrojem tepla je zde totiž spodní voda, která je mělko pod povrchem - asi čtyři metry. Vrty jsou hluboké jen 10 - 12, max. 15 m. Jejich vydatnost je poměrně značná, 4,5 až 14 l/s. Každé tepelné čerpadlo má jeden vrt čerpací a jeden vsakovací; u některých se ochlazená voda ještě dále využívá.
Velké šelmy v roli průkopníka
Nejstarší čerpadlo fungovalo od roku 1997 v pavilonu velkých šelem. Ten byl v čase uzávěrky tohoto CD (v listopadu 2003) ještě uzavřen a pilně se pracovalo na jeho obnově, aby mohl být otevřen koncem roku. Čerpadlo dosud pokrývala šedivá vrstva bahna z povodňové vlny, ale v nejbližší době mělo být repasováno a zprovozněno. Jeho topný výkon činí 69 kW, příkon 15 kW, investiční náklady dosáhly 680 000 Kč.
Původně se pavilon velkých šelem vytápěl elektrokotlem s výkonem 400 kW, provozovaným v akumulačním režimu: kotel topil 8 hodin denně a teplá voda se shromažďovala ve velké akumulační nádrži, odkud se pak odebírala v době, kdy byl kotel odstaven. Později si ZOO vyjednala s rozvodnými závody přechod na přímotopný režim. Tím se výkon kotle snížil pod 100 kW. Před šesti lety pak nastoupilo tepelné čerpadlo, které ale není provozováno ve zrovna optimálním režimu. Radiátory zde totiž nejsou nízkoteplotní, a protože maximální teplota výstupní vody z čerpadla činí 55 oC, musí se topná voda dohřívat elektrokotlem. Provozovat radiátory v nízkoteplotním režimu není možné nejen proto, že na rekonstrukci topného systému nebyly dosud peníze, ale protože tolik teplosměnných ploch by se do pavilonu ani nevešlo. Kromě radiátorů je zde podlahové topení v klecích šelem. "To víte, kočky mají rády teplo, tak si na teplé podlaze doslova libují", směje se Jiří Kotek ze stavebního oddělení ZOO. Tepla ovšem - stejně jako u lidí - nesmí být nadmíru, proto se podlaha vytápí jen na 25 - 26 oC. Zdejší čerpadlo působí mnohem starobylejším dojmem než v dalších pavilonech, ale i ono už obsahuje moderní ekologické chladivo R 407.
U želv jako průtokový ohřívač
Po dobrých zkušenostech se vedení ZOO rozhodlo instalovat tepelná čerpadla i v dalších pavilonech. Prvním z nich byl nově otevíraný pavilon velkých želv (rok instalace 1998, výkon 28,2 kW, investiční náklady 957 000 Kč). Tepelné čerpadlo zde funguje především pro přípravu TUV. Bazény i potoky v pavilonu obsahují totiž teplou vodu, které se spotřebuje obrovské množství, proto je zde velký bojler na 400 l. Podle Karla Kodiše z G-termu se zde teplou vodou plýtvá ve velkém. "Funguje to tu trochu jako průtokový ohřívač", připouští Alexandr Onysko, který má v ZOO tepelná čerpadla na starosti. Jinak je u želv nainstalované podlahové topení s elektrickými topnými kabely a na exponovaných místech se ještě přitápí topnými panely a speciálními lampami. Dále zde mají dva elektrokotle - jeden pro dohřívání tepelným čerpadlem, druhý záložní. Čerpadlo dosud není v provozu, protože povodeň zanesla vrt a musel se dělat nový, čeká se na propojení potrubí.
Teplo ptákům, chlad rybám
Stejný typ tepelného čerpadla je instalován i v zimovišti vodních ptáků (rok instalace 1999, příkon 8 kW, topný výkon 29,3 kW, investiční náklady 405 000 Kč). Zimoviště vodního ptactva pochází z roku 1994. Původně se zde topilo elektrokotlem, ale náklady na topení byly neúnosné a tak se k instalaci tepelného čerpadla využilo nového vrtu, který měl původně sloužit jen jako
zdroj užitkové vody. Tepelné čerpadlo zde zajišťuje asi 60 % tepelného výkonu, zbytek dodává přímotop. Voda, která prošla tepelným čerpadlem, je ochlazená ze 14 na 8,5 oC a dále se využívá v sádkách pro ryby. Studená voda prý rybám velice svědčí, říkají pracovníci ZOO (ryby jsou tu potravou ptáků, vyder a dalších zvířat).
V objektu zimoviště funguje kombinace podlahového a stěnového topení. Stěnové topení tvoří ploché radiátory, vsazené mezi dělicí příčky jednotlivých klecí. Stejně jako spodní část zahrady byl tento pavilon celý zaplaven, ale tepelné čerpadlo bylo hermeticky uzavřeno, takže se muselo vyměnit jen několik prvků z elektrické části. "Z technologické se nevyměňovalo nic, vše zůstalo původní", říká Alexandr Onysko.
Gorily mají i kolektory
V roce 2001 došlo konečně i na čerpadlo v nově vybudovaném Domě goril. Má příkon 15,5 kW, topný výkon 60,9 kW a investiční náklady zde dosáhly 1 225 000 Kč. Zdejší instalace působí nejmoderněji. Pro přípravu TUV se využívají zčásti i solární kolektory. Do povodně zde byly jen dva, při rekonstrukci, která skončila teprve v říjnu 2003, se jejich počet zvětšil na šest. I zde byl vrt po povodni znečištěný, proto se využívá voda z vrtu pro užitkovou vodu. "Voda se prožene přes tepelné čerpadlo a dál se pak normálně vrací do systému užitkové vody", říká Onysko. Využívá se hlavně na závlahy a doplňování vody v bazénech a jezírkách - spotřeba užitkové vody je v ZOO skutečně veliká. Gorily mají v pavilonu zajímavou kombinaci podlahového topení (v ložnicích), stěnového topení (v hlavním obytném prostoru), nízkoteplotních radiátorů a vzduchotechniky (v prostoru pro gorily i pro návštěvníky). Strop v hlavním prostoru je z polykarbonátu, proto je zde uplatněno ještě stropní topení - "aby opičákům nepadal na hlavu studený vzduch", jak říká Onysko. Moderní a výkonný počítač řídí nejen všechny okruhy topení, ale i osvětlení, umělou řeku ve venkovním výběhu, rosení prostoru v případě potřeby atd. Po zprovoznění se na tento počítač napojí i pavilon šelem.
Údržba je nutná
"Tepelná čerpadla zde pracují zcela bez problémů, ale musí se náležitě udržovat", říká Onysko. Údržba je důležitá hlavně proto, že se teplo odebírá z vody, která obsahuje různé rozpuštěné soli. Jinak je zdejší spodní voda prý překvapivě čistá a v některých parametrech (např. u dusičnanů) dosahovala parametrů kojenecké vody. Nejde totiž, jak by se mohlo zdát, o průsaky z Vltavy (ty zde prakticky nejsou), ale o vodu stékající směrem k ZOO z okolních strání. Ostatně hladina spodní vody zde byla až do povodně o 2,5 m výše než dosahuje hladina Vltavy. Dnes je rozdíl o něco nižší a také kvalitou vody už si zde nejsou tak jistí. Hladinu spodní vody neovlivnilo ani letošní extrémní sucho.
Čerpadla fungovala k plné spokojenosti až do ničivé povodně v létě roku 2002, která celou spodní část ZOO zcela zdevastovala. ZOO byla zalita několika metry vody a čerpadla musela být repasována. Škody ale nebyly velké: voda sice poničila jejich elektrickou část, ale naštěstí se nedostala do technologické části, která tím prokázala pozoruhodnou vodotěsnost.
A další plány? Na podzim roku 2003 probíhal v ZOO energetický audit a důkladně se vyhodnocuje i spotřeba vody. Výsledky měly být známy do konce roku 2003. Projektovaná návratnost vložených prostředků zde činila šest let. Bude velmi zajímavé, zda se tyto teoretické údaje prakticky potvrdí. Na vyhodnocení výsledků pak bude záležet, jak tepelná čerpadla obstojí v konkurenci s ostatními druhy vytápění. "Pokud obstojí dobře, mohlo by se další čerpadlo uplatnit zhruba za dva roky v chystaném pavilonu hrochů. Tam by se dalo využít i pro ohřev TUV v bazénu a mohlo by se využít i teplo z odpadního vzduchu", říká Onysko. Do té doby ale čekají ZOO ještě rozsáhlé přesuny - velcí savci se budou stěhovat až pod skálu, sloni se přemístí do horní části. ZOO totiž bude jednou z mála lokalit v Praze, která ani do budoucna nebude před záplavami nijak zvlášť chráněna, a rozmístění zvířat se musí této skutečnosti přizpůsobit. S tepelnými čerpadly se tam ale, jak vidno, i nadále počítá. Mimochodem, energii se snaží ZOO šetřit i jinak - mnohé pavilony se např. zateplují (na podzim to byl pavilon tučňáků). Vzhledem k tomu, že ZOO patří mezi poměrně velké spotřebitele elektřiny v hlavním městě (povolená maximální spotřeba dosahuje 1,9 MW), mají zde prostoru pro úspory víc než dost.
Jana Plamínková
jplaminkova@quick.cz
| |