CD Principy a užití Literatura Kniha Stavíme TČ Ekonomika, návratnost


EKONOMICKÁ STRÁNKA. NÁVRATNOST DO 1 ROKU?
(z knihy A. Žeravíka "Stavíme tepelné čerpadlo")

Nabídka TČ na našem trhu je poměrně široká, ale u žádné z nich se nedá hovořit o lidové ceně. Ceny TČ jsou závislé nejen na systému odběru tepla, ale i na požadovaném výkonu. Velice hrubý rozsah cen TČ vzduch-voda je pro běžný rodinný domek v mezích (150-450) tisíc korun. Běžná cena spojovacího Cu potrubí mezi vnější a vnitřní jednotkou děleného TČ: vzduch-voda (split) se pohybuje kolem 1.000,- Kč za 1 m. Za instalaci se vyplatí částky kolem 30 tisíc Kč.
TČ, která odebírají teplo ze země nebo z vody, stojí samotná bez instalace ať už jsou to dvě studny či zemní vodorovný či svislý kolektor a instalace. Výše této investice se může pohybovat v mezích od C (máme-li dvě vhodné studny) až do cca 100 tisíc i více Kč. Připočtěte s dalších 30 tisíc Kč za připojení primární strany TČ ke zdroji tepla a sekundární strany k topnému systému a další práce, které obvykle v prvotní nabídce nejsou uvedeny.
Dotace ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) není samozřejmost a vyřízení může trvat poměrně dlouho. Ve výsledku to může naopak znamenat další zvýšení nákladů o (7-10) tisíc Kč, což je běžná cena za provedení výpočtu tepelných ztrát RD a za tzv. energetický audit, který vám musí provést autorizovaná osoba. To je jedna z podmínek podání žádosti o dotaci, kterou musíte dále doložit stavební dokumentací, stavebním povolením. výpisem listu vlastnictví a kopií katastrální mapy, projektem a rozpočtem. certifikátem navrhovaného TČ a dokladem o schopnosti vlastního financování. Audit zaplatíte hned, ale zato dostanete příslib, že můžete dostat až 50% jeho ceny zpět. Na dotaci není právní nárok ani při splnění všech podmínek.
Aktuální informace ohledně dotací jsou dostupné na www.sfzp.cz. Smiřte se s tím, že od státu žádnou podporu nedostanete. Zvážíte-li tedy všechny okolnosti a ceny dodávaných TČ včetně nákladů na instalaci, zjistíte, že TČ vlastní výroby vás bude stát i bez nejisté státní podpory podstatně méně a splní týž účel.
Pro stanovení návratnosti investice existuje spousta metod, studii a tabulek s uvedením údajů o spotřebách energie pro různé způsoby vytápění. Mohou být objektivní, ale z řady z nich přímo vyčnívá snaha dojít k výsledku, který je požadován autorem, nezřídka majitelem firmy dodávající příslušný "nejlepší" topný systém. Vysoké ceny komerčně dodávaných TČ bývají zdůvodňovány i srovnáváním s nejdražšími systémy vytápění, jako například propan a lehké topné oleje.

Pořízení úsporného vytápění tepelným čerpadlem není jen otázkou prosté návratnosti. Je to také otázka priorit a životního stylu.

Jak se dá posuzovat návratnost moderního nábytku, luxusního vybavení koupelny či bazénu nebo drahé elektroniky? Nikdo se nepozastavuje nad návratností domácího kina nebo osobního automobilu. Řeknete ale tomu, kdo nějaké nadstandardní vybavení vlastní, aby si za stejnou cenu zateplil dům nebo pořídil moderní bezobslužné vytápění tepelným čerpadlem, které ihned po prvním spuštění šetří a vrací vynaložené prostředky. Pravděpodobně si poklepe významně na čelo a sdělí vám, že za ty peníze si raději pořídí kotel na dřevo a bude jím topit 20 let "zadarmo".
U srovnávacích studií bývá často účelově zkreslováno to, jaké jsou vlastně skutečné náklady, které s teplem souvisejí. Vlastní práce (např. u dřeva jeho sběr po lesích, má-li být "levné", nakládka, doprava, skládání, řezání a další manipulace ve stylu baví se celá rodina) se nepočítá. Také se neuvádí žádné další náklady na provoz, ani elektrická energie pro řezání atd. A když pak dojdou argumenty, nastupuje "ekologické" cítění. O to horší bývá skutečné cítění sousedů majitele takového "ekologického" systému vytápění.
Pokusím se o ukázky odhadu úspor na konkrétních příkladech.

7.1. ÚSPORY ENERGIE V PRAXI
Pokud se bude srovnávat výhodnost použití TČ pro vytápění domácností, kde je vysoká sazba za elektrickou energii, nemá srovnání ekonomický smysl. Srovnání je možné provést pouze tam, kde bude zavedena sazba D46 pro elektrický přímotop nebo D55 pro TČ. Samozřejmě Ize provést srovnání i se zemním plynem, protože cena 1 kWh energie se blíží ceně elektrické energie, ale zase jen při uvedených nízkých sazbách elektrické energie. Pokud budete dům vytápět pomocí TČ s motorem o příkonu nad 1,5 kW, budete mít na zavedení sazby D55 nárok. Podívejte se na kapitolu 59 o sazbě D55.
Zkusíme si tedy provést odhad úspor. Úmyslně je uvedeno slovo odhad, protože všechny výsledky sebepřesnějších výpočetních postupů s nepřesnými vstupními čísly zůstanou vždy jen odhady.
Předpokládejme, že objekt je vytápěn elektrickým přímotopným systémem s podlahovým nízkoteplotním teplovodním vytápěním. Pro možnost srovnání předpokládejme běžný rodinný domek s tepelnými ztrátami l5 kW. Spotřeba elektrické energie za rok je asi 30 000 kWh. Pro jednoduchost výpočtu uvažujme cenu 1 kWh 1 Kč. Cena za elektrickou energii je tedy 30 000,- Kč.

Příklad 1:
Mějme TČ vlastní konstrukce, například s průměrným topným faktorem COPsK pouze e=2,2, což je velice nízká hodnota.
V tomto případě bude spotřeba energie:
30.000/2,2, tj. asi 13 600 kWh. Úspora bude minimálně 16.400,- Kč, cena je tedy asi 45% původní ceny,
Úspora je 55%
Co se ale dá dělat v případě, kdy se jedná o topný systém pracující s vysokými teplotami a není možné jej hned rekonstruovat na nízkoteplotní?
Tady je nutné zvážit následující fakt:
Starší topné systémy 90/70°C s radiátory všeho druhu bývají poměrně často předimenzovány.
Před úpravami topného systému je vhodné zjistit, zda by nebylo výhodnější zateplit objekt a ověřit, zda by potom stávající topný systém nevyhověl i pro nižší teploty topné vody. Po ekonomické stránce je to nejvýhodnější řešení. Zateplení objektu je samozřejmě výhodné u všech topných soustav.

Příklad 2:
Uvažujme tedy pro porovnání stejný domek a vlastními silami postavené TČ se středním výkonem jen 5 kW a středním COPsK zase jen e=2,2. TČ se zapojí tak, že jeho sekundární okruh přihřívá vodu, která vstupuje do elektrokotle. Její tepfota je z výše uvedeného důvodu pro TČ přijatelná, řekněme +50°C. Bližší technické informace o tomto řešení jsou uvedeny v kapitole 13 o připojení TČ k topnému systému.
TČ s tímto výkonem ohřeje vodu při průtoku 1 000 l za hodinu asi o 4,3°C, tedy z +50°C asi na +54°C, ale ty 2,7 kW výkonu, ba i více, mohou být zadarmo. O tento výkon se nám totiž sníží příkon topných těles elektrokotle. Za 22 hodin je to asi 60 kWh energie zdarma a to už stojí za úvahu. TČ totiž může běžet stále a regulaci tepla zajistí původní hlavní zdroj vypínáním topných těles. V době nižší potřeby tepla pak může převzít celou zátěž samo TČ. Během topné sezóny, například jen za 200 dnů v roce, dodá TČ 200x60=12.000 kWh energie zdarma. To je úspora v tomto případě. Cena energie se sníží z 30.000,- Kč na 18.000,- Kč, tedy asi na 60% původní ceny.
Úspora je 40%.
Znovu opakuji, že se jedná jen o odhady, resp. o výpočty na základě odhadnutých vstupních čísel.
V této ukázce odhadu úspor byl předpokládán průměrný topný faktor COPsK jen e=2,2, což je poměrně málo. I naše Home Made TČ může mít COPsK vyšší a tak i úspora může být výraznější.
Ale i u TČ vzduch-voda je při teplotách pod nulou COPsK vždy vyšší než 1. Pak tedy 1 kWh tepla stojí méně než z přímotopu, jen celkový tepelný výkon TČ s venkovní teplotou klesá.
Pokud by se ale použilo například TČ voda-voda, jehož COP se může pohybovat kolem hodnoty e=4 po celou zimu, bude úspora výrazně vyšší.

Tepelné čerpadlo se za cenu uvedenou jako úspora ve dvou uvedených případech skutečně dá postavit!

I když nebude dosaženo parametrů výrobků světových výrobců chlubících se COP e=7 (ale v praxi zcela nereálným), úspora energie bude značná a to při podstatně nižších pořizovacích nákladech. Za ušetřené peníze je možné postupně vylepšovat zateplení objektu a tím dále snižovat náklady na vytápění. Později se může přejít na TČ jako hlavní zdroj tepla.
Tato jednoduchá úvaha dokazuje, že i TČ zkonstruované ze starších dílů, například s použitím staršího pístového kompresoru a výměníků vlastní konstrukce, může významně snížit náklady na vytápění.
V těchto příkladech není zahrnut významný vliv stálých plateb podle velikosti proudového dimenzování hlavního jističe. U sazby D55 pro TČ jsou tyto platby ještě nižší než pro sazbu pro přímotop. Rovněž zde není zahrnuta výrazná úspora dalších nákladů za elektřinu, protože nízká sazba D55 se po dobu 22 hodin denně týká celé domácnosti. Snížení nákladů se dá zjistit velice snadno jednoduchým přepočtem z dosavadních faktur. Rozdíl v ceně 1 Kč za 1kWh místo například 3,60 Kč/kWh je výrazný. Může jít o pokles plateb za energii i na méně než polovinu původní ceny (v závislosti na druhu předchozí sazby).


Návratnost prostředků vložených do TČ může být skutečně kratší než jedna topná sezóna!


V případě volby konstrukce TČ vzduch-voda může špičkovou potřebu tepla v zimě zajistit současný instalovaný zdroj tepla. TČ se může dimenzovat asi na (65-70)% maximálního potřebného výkonu, ale i méně.

U jiných systémů než vzduch-voda vlastní konstrukce není bivalence výhodná. Je lépe dimenzovat systém s TČ na celý výkon nutný k pokrytí tepelných ztrát, protože náklady na TČ s vyšším výkonem nebudou výrazně vyšší, zatímco cena 1 kWh energie získané pomocí TČ je vždy nižší než z přímotopu. Zvýšené náklady na sestavu výkonnějšího TČ se tak velmi rychle vrátí.

Je potřeba si uvědomit, že teplo z elektrického kotle je asi (2,5-4)x dražší než teplo získané z TČ. Výkonnější TČ může dodávat teplo do malé akumulační nádrže a celková doba jeho provozu pak bude kratší. Akumulační nádrž současně odstraní problémy s častým zapínáním (cyklováním) tepelného čerpadla. O její velikosti bude pojednáno v kapitole 13 o připojeni TČ do topnému systému.
Systém země-voda je nákladnější. Položení hadic do hloubky asi 1,5m a na plochu asi (3-4)x vyšší než vytápěná plocha znamená poměrně velký rozsah zemních prací. Ale i tady se dá poměrně dost ušetřit, řadu prací Ize provést svépomocí.
Někdy nemusejí být náklady na plošné kolektory příliš vysoké. To může být v případě, kdy se bude úroveň terénu z nějakých důvodů zvyšovat. Hadice se položí a pak jen zavezou navážkou. Svislé vrty jsou z hlediska prostorových možností nenáročné, i když dražší. Jak plocha zemních kolektorů, tak i hloubka vrtů závisí na složení a vlhkost půdy, o tom bude pojednáno v kapitole 12. Obojí se dá i zkombinovat, například tehdy, když je k dispozici jen malá plocha zahrady, která na celý plošný kolektor nestačí. Pak se zhotoví méně hluboký vrt a současně menší plošný kolektor. Plastové hadice se mohou jednoduše zapojit do série. Při troše přemýšlení se dají kombinovat v jiné systémy. Z nízké životnosti vlastnoručně sestaveného zařízení ze starších dílů nemusíte mít žádné obavy. I použitý starší kompresor zcela jistě vydrží několik sezón a určitě nebude problém si. mezitím sehnat náhradní. Konečně za ušetřený peníz si můžete pořídit nový moderní kompresor scroll, systém zmodernizovat a jeho parametry ještě vylepšit.


 

Tato kniha vám poskytne všechny potřebné informace pro úspěšnou stavbu tepelného čerpadla. Jsou v ní popsány základní principy a informace o zdrojích tepla, podrobný popis funkce všech stavebních prvků, výpočty výkonů, potrubí i kompresorů. Jsou popsány i všechny pracovní postupy.
Kniha obsahuje podrobný popis ověřené konstrukce tepelného čerpadla zeměvoda s naměřenými hodnotami zpracovanými do názorné grafické přílohy.

Další informace:
      Obsah knihy, Názvosloví, Ekonomická stránka,
      Jak začít, TČ země-voda, TČ vzduch-voda,
      Závěr, Recenze, Reakce na recenzi.


Knihu lze objednat na:
      www.sweb.cz/stavimeTC, aze@seznam.cz.





Antonín Žeravík
aze@seznam.cz





CD Principy a užití Literatura Kniha Stavíme TČ Ekonomika, návratnost
JDI NA PŘEDCHOZÍ STRÁNKU ZOBRAZ MAPU CD JDI NA DALŠÍ STRÁNKU



JDI NA PŘEDCHOZÍ STRÁNKU ZOBRAZ MAPU CD JDI NA DALŠÍ STRÁNKU