CD Principy a užití Eko-logičnost!? K příspěvku D. Stráského


K PŘÍSPĚVKU "PROČ TAK SLOŽITĚ A S TAKOVÝMI ZTRÁTAMI?"
(reakce na příspěvek Dalibora Stráského)

Tepelné čerpadlo ze svého fyzikálního principu nelze označit za "poněkud úspornější formu elektrického vytápění". Skutečností v praxi ovšem je, že pro pohon kompresorů se jeví jako nejvýhodnější elektromotor. Poměrně podrobný rozbor této problematiky je uveden v kapitole 10 "Pohon tepelných čerpadel" (kniha Stavíme tepelné čerpadlo). Zde se ukazuje nevýhodnost pohonu jinými způsoby. Problémy jsou to jak technické, tak ekonomické a v neposlední řadě i ekologické (hluk, spaliny). Nelze tedy razit cestu "kogenerační jednotka do každého domu", to je velice krátkozraké.
Nemyslím si, že uváděných 97% elektřiny pochází ze zdrojů s povážlivými vlivy na životní prostředí. Stačí se podívat na výroční zprávu ČEZ. Energetický přínos obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné elektrárny, je z hlediska energetiky zcela zanedbatelný a stěží stávající zdroje elektrické energie nahradí. Ani fotovoltaické panely a sluneční kolektory nejsou samospasitelné. Jak vítr, tak slunce "pracují" v dobách, které nelze ovlivnit a v každém případě jde tedy o nárazové a nestabilní dodávky energie. Osobně si myslím, že tyto zdroje budou vždy sloužit pouze jako doplňkové. Nesporně mají své místo. Vysoká cena fotovoltaických panelů se jistě časem sníží a tím i jejich návratnost. Zatím mají své uplatnění tam, kde není jiný zdroj energie k dispozici a kde jejich cena není hlavním kritériem.
Úvaha o srovnávání účinnosti elektráren a spalovacím procesem uhlí v kamnech mi připadá jako úryvek ze špatného slohového cvičení. Kvalita spalovacího procesu v kotlích elektráren, vybavených moderními systémy spalování, odsíření a podobně je na poněkud odlišné úrovni, než v domácích kamnech. To bylo a někde stále je možné vizuálně i čichově posoudit v topném období tam, kde obec leží v údolí a vznášející se smog stíní výhled do krajiny.
Tepelná čerpadla s topným faktorem 5 technicky existují. Takový a vyšší topný faktor má za určitých podmínek každé tepelné čerpadlo, ale realita v provozu je poněkud jiná. Papír snese všechno a údaje v prospektech prodejců bývají bohužel zavádějící. Ćasto bývá uváděn tzv. průměrný roční topný faktor, a to zejména u systémů vzduch-voda. Je to podivné číslo, jehož velikost je závislá na způsobu, jakým se k němu dojde. Požadavek SFŽP je celoroční využití tepelného čerpadla, v létě třeba k ohřevu TUV nebo bazénu. Nejvyšší potřeba tepla je v zimě, ale v tomto období mají TČ vzduch-voda nízký topný faktor. Stěží by byl splněn požadavek SFŽP na jeho velikost. V letním období, kdy TČ slouží pouze pro ohřev TUV, je díky vysoké teplotě vzduchu topný faktor vysoký. Jenže množství energie požadované v letním období je podstatně nižší než v zimě. Potřeba tepelné energie pro vytápění se u běžného RD v zimě pohybuje v mezích 100 až 200kWh/den, zatímco potřeba energie pro ohřátí 200 litrů vody je asi tak do 10 kWh. Topný faktor v létě je ale hezké vysoké číslo a když se udělá aritmetický průměr nízkého topného faktoru v zimě (navíc výrazně zhoršeného elektrickým přímotopem v chladných dnech), vyjde nám krásný "průměrný roční topný faktor". Že je energetická potřeba v zimě nejméně 20x vyšší než v létě, zřejmě nikomu nevadí. Toto číslo "průměrného ročního topného faktoru" tedy vzniká smícháním "jablek a hrušek" a tvoří hlavní argument prodejců TČ vzduch-voda.
Na závěr příspěvku jsem očekával radu nebo přijatelná doporučení, kam by se měla energetika, zejména s ohledem na zdroje tepla pro vytápění, ubírat. Je konstatováno pouze to, že "nízkopotenciální teplo lze přece získat mnohem jednoduššími způsoby". Jak, to jsme se nedověděli. To bohužel potvrzuje poznámku o planém slohovém cvičení.



Antonín Žeravík
aze@seznam.cz
autor a vydavatel knihy
"Stavíme tepelné čerpadlo"




CD Principy a užití Eko-logičnost!? K příspěvku D. Stráského
JDI NA PŘEDCHOZÍ STRÁNKU ZOBRAZ MAPU CD JDI NA DALŠÍ STRÁNKU



JDI NA PŘEDCHOZÍ STRÁNKU ZOBRAZ MAPU CD JDI NA DALŠÍ STRÁNKU