CD Příklady instalací Ze světa Evropský trh


EVROPSKÝ TRH S TEPELNÝMI ČERPADLY
minulost - současnost - budoucnost

Každoročním meziročním nárůstem na úrovni 15 % se evropský trh tepelných čerpadel stává významnějším. Pravý boom lze však datovat až od poloviny devadesátých let. Na trzích jednotlivých evropských zemích však existují výrazné rozdíly co do počtu instalací tak i co do kvality služeb. Obé v podstatě závisí na faktu, jak časně byla ze strany státu zavedena finanční podpora tepelných čerpadel. Určitý vliv na rozvoj jednotlivých evropských trhů měly i nezdařilé experimenty z osmdesátých a ze začátku devadesátých let minulého století. Nyní jsou však nástroje k rozvoji trhu nastaveny ve většině států na přijatelné úrovni, což slibuje velký rozvoj technologie tepelných čerpadel. V praxi se také osvědčila koordinovaná součinnost veřejných institucí, výrobních podniků, obchodních a servisních firem. I díky tomu začal evropský trh tepelných čerpadel dlouhodobě růst. Koncem roku 2000 se jeho kapacita odhadovala na 1 000 000 instalací v celé Evropě.


Úvod
Následkem ropné krize v sedmdesátých letech minulého století hledaly průmyslově orientované země cesty, jak snížit svou závislost na energii ze zahraničních zdrojů a zejména také jak snížit spotřebu energie. Vytápění domácností a podnikatelských objektů představovalo v tu dobu pestrou škálu možností potenciálních úspor energie. Jednou z nich byla i podpora rozvoje trhu tepelných čerpadel.
První větší rozmach uvedené technologie byl v Evropě zaznamenán v osmdesátých letech minulého století, nebyl však tak úspěšný jako zavádění tepelných čerpadel na americkém či japonském trhu. Hlavní příčinou neúspěchu byl fakt, že v Evropě převažovaly vysokoteplotní topné systémy a prakticky zde nedošlo ani k rozvoji klimatizačních systémů, což nevytvářelo optimální podmínky nahrazování starších topných systémů tepelnými čerpadly. Vzdor těmto skutečnostem trh tepelných čerpadel odstartoval velmi slibně více méně ve všech evropských zemích a to zejména díky nebývale nízkým provozním nákladům. Další rozvoj byl však koncem osmdesátých mírně přibrzděn kvůli špatným instalacím a pro pokles ceny ropy.
V devadesátých letech zaznamenal trh tepelných čerpadel náhlý vzestup pod sílícím tlakem na zlepšení životního prostředí a zejména snížení produkce skleníkových plynů. Tento článek si klade za cíl zmapovat trendy v jednotlivých typech evropských trhů a naznačit možné budoucí varianty, kudy by se trh s tepelnými čerpadly mohl ubírat.


Celkový pohled na jednotlivé evropské trhy
Ve studii jsou sledovány hodnoty tepelných čerpadel především pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody v domácnostech. V řadě projektů, kdy se čerpadla navrhovala pro vytápění prostorů, bylo je možné využít také pro klimatizaci, nebo pro chlazení budov v letním období. Naopak zde není zahrnut opačný případ, kdy by šlo klimatizaci využít jako tepelné čerpadlo. Sledovali jsme tedy pouze systémy, kde tepelné čerpadlo obvykle slouží jako hlavní zdroj tepla.
Trh tepelných čerpadel přispívá k redukci emisí skleníkových plynů a má tak i přímé vazby na ochranu životního prostředí. Pro jižní evropské země je třeba upřednostňovat tepelná čerpadla schopná okamžité přeměny na klimatizaci a tím ještě více snížit emise skleníkových plynů.

STRUKTURA TRHU TČ VE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH STÁTECH V ROCE 2000

Poznámka: ??? = ukazatel se k danému datu nesledoval

Z tabulky jsou patrné (přestože jde často o sousední země) velké odlišnosti v počtu instalací a v proporcionálním zastoupení jednotlivých typů tepelných čerpadel. To je dáno především systémem dotací a ekologickou vyspělostí populace daného státu.
Reálný odhad celkového množství tepelných čerpadel instalovaných pro vytápění v evropských domácnostech se pohyboval koncem roku 2000 kolem 600 000 jednotek. Mezi největší evropské trhy TČ pro vytápění patřilo Švédsko (370 000 instalací), s velkým odstupem se umístilo Švýcarsko (67 000 TČ) pronásledované Německem (63 000 TČ). První pětku pak uzavírají Rakousko (33 000 instalací) a Francie (30 000 TČ). V posledních letech se začaly rozvíjet i nové trhy, např. Finsko, Česká republika a Estonsko. Přibližně stejné množství (cca 550 000 jednotek) bylo i tepelných čerpadel pro přípravu teplé užitkové vody (TUV) pro domácnosti.
Mezi nejvíce oblíbené typy patří čerpadla, která využívají jako zdroj tepla zemní vrty či podzemní kolektory. V některých státech jsou relativně populární čerpadla se zdrojem ze vzduchu. Dokonce v chladném Norsku tato technologii činí plných 81 % realizací, ačkoliv je o tomto typu známo, že je jeho provoz při teplotách kolem - 20 oC značně neekonomický. V Norsku, kde je jinak běžné topení elektřinou, se stal tento typ čerpadla velmi oblíbeným při rostoucích cenách elektrické energie jako záložní zdroj tepla, jelikož při teplotách kolem nuly stačí bez větších problémů pokrýt potřebu tepla.

Tržní prodeje a míra růstu trhu
Za poslední tři roky (1997 - 2000) byl na celoevropském trhu konstatován meziroční nárůst trhu tepelných čerpadel na úrovni 15 %. Obdobně jako v počtu instalací i v tomto ukazateli panují velké rozdíly mezi jednotlivými trhy. Obecně se dá říci, že tempo růstu trhu se postupně snižuje, což je dáno rozvojem trhu. Mezi nejvíce dynamické trhy patří Finsko (25-% meziroční nárůst), Francie (25-% meziroční nárůst), Německo (22-% meziroční nárůst), Švédsko (15-% meziroční nárůst) a Švýcarsko (11-% meziroční nárůst). Je zajímavé sledovat, že vesměs jde o státy, které zaujímají i přední postavení v absolutním počtu instalací. Vytváří se tak stále výraznější odstup absolutní evropské špičky od států, kde instalace tepelných čerpadel nejsou tak časté. Tento faktor se připisuje relativně vysoké zralosti trhu v zemích, kde podpora a propagace byla prováděna více než pět let. To znamená, že občané se na vyspělých trzích začínají rozhodovat pro technologii tepelného čerpadla bez ohledu na to, zda získají finanční podporu na jeho instalaci či ne. Tato domněnka se potvrdila v Německu, kdy byly v roce 2001 zrušeny spolkové dotace na tepelná čerpadla, avšak počet jejich instalací v následujících letech významně nepoklesl, naopak se zvýšil. Německý příklad stojí za to uvést na pravou míru, ačkoliv tepelná čerpadla nejsou podporována spolkovou vládou, je možné získat finančních prostředky na jejich instalaci od některých spolkových zemí (např. Bavorsko) či z podpůrných programů energetických společností (bavorská sekce EONu).

VÝVOJ EVROPSKÉHO TRHU TČ ZA OBDOBÍ 1997 - 2000

Poznámka: ??? = ukazatel se k danému datu nesledoval



Instalace v novostavbách ve srovnání s výměnou topného systému za tepelné čerpadlo
Jiné hledisko, jak hodnotit vývoj trhu tepelných čerpadel, je srovnání jejich instalací v novostavbách a ve starších domech, kde došlo k výměně topného systému. Z porovnání těchto dvou tržních sektorů vyplývá relativně vysoká nasycenost trhu evropské velmoci - Švédska, kde 95 % novostaveb je vytápěno tepelným čerpadlem a každá druhá rekonstrukce topného systému počítá s tepelným čerpadlem. Z toho vyplývá, že na trhu panuje obrovská konkurence a další rozvoj trhu bude záležet spíše než na dotacích pro tepelná čerpadla na povzbuzení stavebních aktivit. Nutno však dodat, že švédský trh má jednu zvláštnost, v případě novostaveb jde většinou o dobře zaizolované stavby, často dokonce nízkoenergetické domy, k jejichž vytápění obvykle stačí tepelné čerpadlo s výkonem menším než 5 kW.

EVROPSKÝ TRH TČ V ROCE 2000 - SROVNÁNÍ NOVOSTAVBY X REKONTRUKCE

Poznámka: ??? = ukazatel se k danému datu nesledoval

Z této tabulky také vyplývá, že obrovský potenciál pro další růst trhu je skryt v Německu a ve Francii. Ačkoliv tyto dvě země patří do první pětky v Evropě co do absolutního počtu realizací, tepelná čerpadla jsou instalována pouze v méně než 5 % novostaveb. Z uvedených dat také vyplývá evropský trend, že tepelné čerpadlo patří spíše do novostaveb.



Budoucnost - perspektivy a předpoklady dalšího rozvoje
Není sporu o tom, že tepelná čerpadla budou hrát na evropském energetickém trhu minimálně stejnou roli jako mají v současnosti. Otázkou však zůstává, zda se bude jejich trh rozvíjet stejným tempem jako v posledních deseti letech.
Lze předpokládat, že po vzoru ekologicky vyspělejších krajin (Německo, Dánsko, …) budou i ostatní země ustupovat od státních podpor instalací tepelných čerpadel. Úlohu státu by postupně měl převzít soukromý sektor, zejména energetické rozvodné společnosti, které instalací tepelného čerpadla získávají z občana dlouhodobého solventního zákazníka. Např. v Německu už to některé energetické firmy pochopily a nabízejí budoucím zákazníkům i atraktivní moderní způsoby financování založené na metodě EPC. Je předpoklad, že se tak pro řadu zájemců sníží nedostupná investiční náročnost a pomůže to rozvoji trhu možná mnohem více, než často byrokraticky náročné systémy státních podpor.
Rozvojem obnovitelných zdrojů odpadne také kritický pohled mnoha ekologů na ekologičnost tepelného čerpadla. V mnoha případech se čerpadlo stane multiplikátorem energie z obnovitelných zdrojů, což jen zlepší bilanci emisí skleníkových plynů. Z tohoto hlediska je možné prognózovat, že tepelná čerpadla budou mít v Evropě zelenou.
Další rozvoj trhu, respektive rychlost jakou se bude zvyšovat počet instalací, bude ovlivňovat - obdobně jako v jiných odvětvích - ekonomika odvětví, která je v případě čerpadel přímo spjata s cenou elektřiny. Boom čerpadel bude tedy záviset na rychlosti deregulace evropského trhu s elektřinou.

S využitím zahraničních materiálů

Jiří Dvořák
lea2@ecn.cz





CD Příklady instalací Ze světa Evropský trh
JDI NA PŘEDCHOZÍ STRÁNKU ZOBRAZ MAPU CD JDI NA DALŠÍ STRÁNKU



JDI NA PŘEDCHOZÍ STRÁNKU ZOBRAZ MAPU CD JDI NA DALŠÍ STRÁNKU