|
STANDARDIZOVANÁ METODIKA
STANOVENÍ CELKOVÝCH REDUKCÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ
1. |
Baseline projektů
Stanovení baseline projektu slouží k vyčíslení poklesu emisí GHG (koncentrace skleníkových plynů GHG - greenhouse gases) v energetických projektech tak, aby při splnění podmínky tzv. "dodatečnosti" ("additionality"), kterou musí splňovat navrhovaný ("proposed") projekt, se započítávaly jen ty emise skleníkových plynů, které jdou nad rámec referenční úrovně emisí (nebo-li "základní křivky projektu") baseline projektu. Baseline projektu pro potřeby Státního programu je taková referenční úroveň, která je v souladu s obecně závaznými právními předpisy České republiky. Zároveň navrhovaný projekt musí vykazovat vyšší finanční náročnost.
|
2. |
Principy metod používaných pro stanovení baseline
Používají se v zásadě dvě metody pro stanovení beseline. První metoda je tzv. "standardizovaná baseline" (normalizovaná), která stanovuje jednotnou metodiku vždy pro celou kategorii projektů (například kategorie malých vodních elektráren). Druhá metoda je tzv. "baseline případ od případu" (projekt od projektu), která je zaměřena na vývoj baseline pro každý jednotlivý projekt individuálně.
K tomu, aby mohly být odpovídajícím způsobem stanovené "dodatečnosti" projektu, je nezbytný velmi kvalitní popis výchozího a možného budoucího stavu daného projektu. Projekt musí snižovat emise GHG v požadované výši, musí být realizovatelný technicky a ekonomicky a musí být stabilní po celé sledované období. Pro většinu projektů bývá základním výchozím podkladem energetický audit, který je potřeba doplnit především popisem "základní křivky projektu" a bližší specifikací navrženého projektu připraveného k realizaci. Vzhledem ke globálnosti problému je nezbytné se zaměřit především na "spotřeby paliv - ztráty ve zdroji - ztráty v rozvodech - konečnou spotřebu energie, a tomu odpovídající emise skleníkových plynů, palivové a provozní náklady, investice apod."
|
3. |
Výpočet CO2 ze spalování fosilních paliv
Pro inventarizaci CO2 a dalších skleníkových plynů se používá metodika IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change). Metoda používá "emisních faktorů uhlíku", což je množství uhlíku (respektive oxidu uhličitého) připadajícího na jednotku energie ve spalovaném palivu. Emisní faktory uhlíku jsou tabelovány v metodice IPCC. Emisní faktory uhlíku jsou definovány buď jako všeobecné (default) nebo jako místně specifické.
A. |
Všeobecné emisní faktory uhlíku - orientační hodnoty
(příklady často používaných paliv):
Hnědé uhlí - 0,36 t CO2/MWh výhřevnosti paliva
Černé uhlí - 0,33 t CO2/MWh výhřevnosti paliva
Koks - 0,38 t CO2/MWh výhřevnosti paliva
TTO - 0,27 t CO2/MWh výhřevnosti paliva
LTO - 0,26 t CO2/MWh výhřevnosti paliva
Zemní plyn - 0,20 t CO2/MWh výhřevnosti paliva
Pozn1.: Biopaliva - 0 t CO2/MWh výhřevnosti paliva (I v případě biopaliv je nezbytné koloběh uhlíku v atmosféře minimalizovat, o to jak u přírodních, tak i u spalovacích procesů, které vedou k jeho energetickému využití (maximální užitná hodnota při minimální spotřebě biopaliva)).
Pozn2.: Vytěsněná elektřina MVE - 1,11 t CO2/MWh vyrobené elektřiny MVE
(Předpoklad mixu využití špičkových plynových zdrojů při 46,5% účinnosti výroby a uhelných zdrojů při 31,5 % účinnosti výroby, bez uvažování přenosových a distribučních ztrát).
|
B. |
Místně specifické emisní faktory uhlíku
- vzorec pro výpočet emisí CO2 ze spalování fosilních paliv:
(hmotnost paliva) * (výhřevnost paliva) * (emisní faktor uhlíku) * (1- nedopal)
Emisní faktor uhlíku (t CO2/MWh výhřevnosti paliva) stanovený na základě složení místního paliva, které je používáno pro zabezpečení energetických potřeb konkrétního projektu.
Standardně doporučené (default) hodnoty pro nedopal jsou: 0,02 (tj. 2 %) pro tuhá paliva, 0,01 pro kapalná paliva a 0,005 pro plynná paliva. Je třeba upozornit na skutečnost, že hodnota 0,02 je vhodná pro práškové spalování uhlí, při spalování v roštových topeništích a zejména v domácích kamnech mohou být hodnoty nedopalu vyšší (např. 5 %).
Praxe však ukazuje, že "místně specifické" emisní faktory uhlíku se od těch tabelovaných (default) příliš neliší a proto je možno s dobrou přesností použít tabelovaných emisních faktorů.
|
|
| |